Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
20. februára 2020, 15:15
Čas čítania 10:39
Antonín Havlík

S dospelými modelkami sme urobili nahé fotomontáže. Predátori ich chceli, a potom sa vyhrážali zverejnením, hovorí Tereza Těžká

S dospelými modelkami sme urobili nahé fotomontáže. Predátori ich chceli, a potom sa vyhrážali zverejnením, hovorí Tereza Těžká
REFRESHER
Uložiť Uložené

Rozhovor s herečkou Terezou Téžkou, jednou z predstaviteliek dokumentu V sieti. So sexuálnymi predátormi si písala dlhé mesiace, v dvanástich rokoch sama zažila internetové obťažovanie. Ako sa chovajú deti na internete a čo by mali robiť rodičia?

Herečka Tereza Těžká je jedna ze tří hlavních představitelek filmu V síti. Ještě před oficiálním uvedením filmu do kin jsme se s ní setkali a popovídali si nejen o zákulisí natáčení, ale také o tom, co všechno dokumentu předcházelo nebo o osobních zkušenostech s predátory, když sama byla dvanáctileté dítě.

„Byl to muž, se kterým jsem se setkala na platformě Lidé.cz. Do soukromé zprávy mi napsal, že jsem sympatická, že se mu líbím a že by mě chtěl o něco poprosit. Řekl mi, že umírá a jediná možnost, která ho může zachránit, je léčba panenskou močí. Prý by ta moč měla být teplá, jestli bych ji tedy nemohla načůrat přímo na místě,“ svěřila se herečka se svou hroznou zkušeností.

Jací jsou predátoři na českém internetu? Co dětem píší? A jací byli při osobním setkáním? Dozvíš se v následujícím rozhovoru. REFRESHER měl navíc možnost snímek V síti vidět v novinářské předpremiéře, recenzi na tento film si přečteš zde

Predátoři po dětech vyžadují sexuální konverzaci a masturbaci na webkameře. Porno už je nebaví, chtějí živý stimul (Rozhovor)
Zdroj: Milan Jaroš/V síti

Jak jste se k filmu V síti dostala? Zúčastnila jste se castingu? Co všechno jste tam musely splňovat?

Měla jsem to trochu jinak než ostatní holky, protože Vít s Bárou prvně koukali na herecké školy a já v té době chodila na DAMU. Řekli jenom, že hledají mladistvě vypadající dívky. Na schůzce jsem pak pochopila, proč nebyli přesnější a šíleně mě to zaskočilo. Já věděla, že se něco podobného děje, ale vůbec jsem netušila, v jaké míře. Bylo jasné, že do toho musím jít.


Vy sama jste herečka. Byla pro vás tato role těžší než ostatní, kterým jste se v minulosti věnovala?

Určitě. Normálně se na herecké roli pracuje tak, že dostanete text, připomínky od režiséra a jdete do prostoru. Tady jsme museli dokonale podchytit myšlení, vyjadřování a fungování dvanáctiletých dívek. Zbytek byla čistá improvizace, nedalo se připravit na to, co predátoři vytáhnou a co do svých dialogů vloží.


Měly jste nějaké psychology, se kterými jste tyhle věci konzultovaly?

Taky, ale největší kus práce, který se na té roli udělal, bylo díky zkontaktování se s reálnými dvanáctiletými dětmi. Mám bratrance a sestřenici v tomto věku a psaly si se mnou stejně staré dívky ve skupině a já měla šanci zjistit, jak píšou, jaké používají smajlíky a hlášky. Vůbec jsem to neznala, dneska „LOL“ už zas tak neletí. Těšila jsem se, až si znova přečtu Bravo Girl, ale tyhle věci je už vůbec nebaví. Bylo potřeba k tomu přistoupit trochu jinak. 


Důležitou součástí bylo i udělat důvěryhodný profil. Jak jste na tomto participovala?

Na tomhle jsem se tolik nepodílela. Profily vznikaly několik měsíců před tím, než jsme se dostaly do ateliéru, aby byly důvěryhodné. Vít s Bárou a rešeršistkami je neustále osvěžovali, přidávali fotky, odkazy na YouTube. Jediný profil, který se zakládal až na místě, byl ten na Lidé.cz, kde jsme chtěli ukázat, jak rychle tam muži začnou oslovovat dívky.


Bylo to jenom na Lidé, nebo i jinde? 

Měly jsme Facebook, Instagram, Skype, Omegle, Snapchat, Lidé.cz a Skype. 


Jak se na internetu děti chovají?

Nebezpečně. Dnešní generace dětí si neuvědomuje, jak moc se jich virtuální identita na internetu dotýká. Nemluvím jen o explicitních věcech, ale obecně – nehlídají si chránění profilu, nepřemýšlí, než něco přidají, ke spoustě dětem se dá naprosto jednoduše dostat, do přátel si přidávají kohokoli. Děti sbírají přátele a lajky, aby jich měly co nejvíc. Sociální sítě začínají být stále víc nejen virtuální, ale přímo realitou. Lidé si tam sice pěstují svou osobnost, chovají se jinak, ale svůj život tam prožívají častokrát i víc než ve skutečnosti. 


Je to tím, že o tom často ani neví jejich rodina, učitelé?

Hlavní práce je na rodičích, musí víc komunikovat s dětmi a zajímat se o to, co je baví. Sociální sítě nejsou špatné, slouží k velice dobrým věcem, ale musí se to dělat správně. Spousta rodičů s internetem ani zacházet neumí, nepoužívají Facebook, neví, co je Instagram, ale zároveň tam své dítě bez starosti pouští. 


Jak k tomu mají přistupovat?

Je důležité, aby věděli, koho jejich děti sledují, kdo je baví na YouTube a nesnažili se to shazovat. Protože tím shodí důvěru dítěte. Dám příklad: Potkala jsem se s holčičkou, která se dostala do situace, kdy ji někdo vydíral na internetu. Ona si ho zablokovala a zprávy smazala, což je ta nejhorší možná varianta, protože v tu chvíli ztratí veškeré důkazní materiály. Predátor tak může pokračoval dál. Když jsem se jí na to ptala, proč to neřešila s rodiči, tak mi řekla, že její rodiče nemají rádi sociální sítě a že by jí sdělili „my jsme ti to říkali“. Tomuto bychom měli předcházet. 

Predátoři po dětech vyžadují sexuální konverzaci a masturbaci na webkameře. Porno už je nebaví, chtějí živý stimul (Rozhovor)
Zdroj: Milan Jaroš/V síti

Co všechno ještě předcházelo před tím, než jste šly do studia? Jak dlouho trval tento přípravný proces?

Já jsem v tomto projektu rok a půl, ale štáb je v tom dva a půl roku, kdy se snažili přijít na to, jak to celé bude fungovat, jestli neoslovit i chlapce, jestli bude jedna nebo tři herečky. My už jsme víceméně přišly do perfektně připraveného prostředí. V listopadu 2018 jsme pak šly do ateliéru tři pokojíčků.


Jak váš fejkový pokojíček vypadal?

Byly to tři místnosti vedle sebe – Sabča, Anežka a já. Každý byl úplně jiný – měl jinou barvu, jiný způsob designu a vepředu byl stůl, na něm počítač a kamera. Před tím vším seděla režie a zbytek štábu a ti na monitorech pozorovali dění z naší kamery a monitorů.


To je poměrně dost detailní.

Za pokojíčky byl dokonce vytvořen i venek. Byly tam stromy, obloha, jiné domy. Pozorovaly jsme počasí v městech, kde každá holka byla hlášena. Kdyby někdo pocházel ze stejného města, aby se nedivil, že u něj prší a nám svítí sluníčko.


Natáčeli jste deset dní bez přerušení. Jak jste tyto dny prožívala?

Vyskúšaj predplatné
za 2,99
a čítaj všetko bez obmedzení
Pridaj sa k predplatiteľom
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 80901 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
Dočítaj článok do konca za SMS v hodnote 3,50€. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj články bez obmedzení celý mesiac - predplatné len za 1,50€ navyše v porovnaní s jedným článkom. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj bez obmedzení celý mesiac. Stačí poslať SMS (za 5€). Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Domov
Zdieľať
Diskusia