Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
15. januára 2017, 15:02
Čas čítania 0:00
Jan O.

Allen Ginsberg: Účast při vzniku hippies, pravidelná konzumace drog a mimořádně hluboká tvorba s ponurým nádechem, která není pro každého

KULTÚRA
Uložiť Uložené

Ginsbergovi nešlo v podstatě o nic jiného, než o vyvolávání pocitů v lidech. Snažil se pozdvihnout duchovní stránku člověka a života v něm nad tu materiální, která v dnešních dobách převládá.

Světlo, dle něj, ponurého světa, spatřuje Allen Ginsberg 3. července 1926. Z porodnice v americkém New Jersey je toho týdne v náručí odnesen manželským židovským párem, otcem Louisem a matkou Naomi. Ani jeden z nich v tu chvíli netuší, že zplodili jednoho z nejzásadnějších umělců šedesátých a sedmdesátých let v celé Americe.

K literatuře mladý Allen nahlédl již brzy, jeho otec byl totiž mimo středoškolského učitele literatury a jazyka také spisovatel, který psal zejména poezii, a mnoho z jeho básní bylo dokonce publikováno ve známých novinových výtiscích a magazínech, mezi které patřil například The Nation či The New York Times. Později Louis Ginsberg vydal i své vlastní sbírky poezie, avšak nikdy je nepublikoval a tím pádem se k ní široká veřejnost nedostala. S největší pravděpodobností to byl právě otec, kdo Ginsbergovi předal nadšení pro tvorbu a psaní literatury.

Allen Ginsberg: Účast při vzniku hippies, pravidelná konzumace drog a mimořádně hluboká tvorba s ponurým nádechem, která není pro každého
Zdroj: YouTube/61iig2vWqdA

Kdo Ginsberga ovšem ovlivnil asi nejvíce, byla jeho matka Naomi. Ta trpěla duševní poruchou, měla těžké schizofrenní paranoie, kdy si například myslela, že jejich domácnost odposlouchává americká vláda a taky, že se ji její nevlastní matka pokouší zabít. K malému Alanovi si možná právě kvůli jejím potížím vytvořila velice silnou citovou vazbu, kterou Ginsberg s nadšením opětoval. Dalo by se tvrdit, že Ginsberg do jisté míry trpěl tzv. attachmentem (silné citové přilnutí dítěte k matce). S matkou trávil většinu času, dokonce s ní navštěvoval komunistický klub, což také mohlo formovat jeho některé politické názory. Neuznával totiž kapitalismus a tak trošku se po vzoru Karla Marxe zabýval hlavně těmi špatnými stránkami tohoto ekonomického systému, kritizoval jej a tvrdil, že kapitalismus vyvíjí destruktivní síly atakující společnost a vztahy v ní.

Právě matka a její nemoc byla pro Ginsberga v tu dobu nejhlubší studna inspirace. Nejznámější dílo Howl and other poems (česky Kvílení), vydáno 1956, je věnováno právě jeho matce a Carlu Solomonovi, se kterým se potkal v psychiatrické léčebně v New Jersey. Toto dílo se později stalo jakýmsi manifestem celé beat generation, s jejímiž ostatními členy se Ginsberg setkává o něco později. Těsně před svou smrtí mu matka v dopise napsala, jak jinak než s kapkou uměleckého ducha, v metaforických verších, že je Kvílení dobré a poprosila svého syna, ať nebere drogy a sdělila mu, že klíč je ve světle. Ginsberg tyto dopisy obdržel až po smrti jeho matky a některé z nich jsou použity v neméně známém díle nesoucí název Kaddish and other poems. (Kaddish je židovský chvalozpěv, pravidelně používán jako modlitba za mrtvé, tedy za Ginsberogovu matku.)

Carl Solomon, Patti Smith, Allen Ginsberg a William S. Burroughs

Allen Ginsberg: Účast při vzniku hippies, pravidelná konzumace drog a mimořádně hluboká tvorba s ponurým nádechem, která není pro každého
Zdroj: Marcelo Noah/Flickr (Creative Commons 2.0)

Jak jsem již zmínil, Ginsberg měl co do činění s beat generation. Své budoucí kolegy a přátele potkal na Kolumbijské univerzitě, kde studoval literaturu. Jack Kerouac, známý díky svému spisu zážitků z cest, pojmenovaným jednoduše Na cestě či William S. Burroughs s jeho výstižně pojmenovaným dílem Feťák patřili mezi ně. Studium literatury ovšem Allen neviděl v poslouchání profesora a pořizování si zápisek z přednášek, nýbrž v divokém užívání si večírků pod vlivem drog, uspokojování jeho do té doby nenaplněných homosexuálních snů a porušování zákona. Není tedy divu, že ho i přes obdržení některých z uznávaných cen za poezii, ještě v průběhu studia, posléze vyhodili ze školy.

V roce 1965 stál také u zrodu hippies, kdy studentům protestujícím proti válce poradil, ať první řadu jejich shromáždění ozdobí kytkami. Tím se zrodila hippies myšlenka flower power, která funguje v hnutí hippies dodnes. Jelikož rád cestoval a poznával politiku ostatních velmocí, kterou později kritizoval, podíval se mimo Indii a Čínu (kde důkladně studoval zen buddhismus a následně se k němu přiklonil) také do Československa. Zde tak trošku šokoval svým vítězstvím a stal se králem pražského Majálesu. To se tehdejšímu režimu logicky nelíbilo a Ginsberga z ČSR vyhostili za kažení mládeže.

Kvůli své sexuální orientaci měl Ginsberg celoživotně problémy, zvláště v té době, kdy společnost brala sex jako něco posvátného a takřka nikde se o něm nemluvilo. Celá beat generation v čele s Ginsbergem se tedy snažila dávat najevo, že děti nenosí čáp a snažili se o sexu otevřeně debatovat, psát a zmiňovat jej všude, kde se dá. Nahaté fotky s jeho homosexuálními přáteli jsou v útrobách internetu jistě někde k nalezení. Možná i proto, společně s drogami, bylo velké množství jeho přátel zatčeno a Ginsberg se prohlásil za heterosexuála a našel si práci. To ovšem netrvalo dlouho.

Velikonoční neděle roku 1991, zleva doprava Allen Ginsberg, Timothy Leary a John C. Lilly

Allen Ginsberg: Účast při vzniku hippies, pravidelná konzumace drog a mimořádně hluboká tvorba s ponurým nádechem, která není pro každého
Zdroj: Wikimedia Commons/Philip H. Bailey

Drogy tvoří na těchto avantgardních umělcích velkou část a ani Ginsberg nebyl výjimkou. Oplýval žíznivostí po veškerém poznání světa a života. Poprvé došel do styku s rajským plynem u svého zubaře, kdy se mu pocit při započínající anestezii zamlouval a příště, když přišel k zubaři, přinesl si papír a tužku, na který se pod vlivem rajského plynu rychle snažil něco vymyslet. Později zubaře přemlouval, ať mu ještě rajský plyn jednou dá, i když už žádnou anestezii ani léčbu nepotřeboval. Zubař mu vyhověl, a tak dost možná některé z jeho veršů pocházejí právě ze zubařského křesla. Ginsberg ve svém životě dost možná vyzkoušel většinu drog, které známe. Od marihuany přes opiáty až k halucinogenům. Dokonce se stýkal s otcem LSD, Timothy Learym, jenž propagoval pozitivní vlivy LSD na duševně nemocné lidi. Ginsberg se dokonce snažil spojit s americkým prezidentem Kennedym a sovětským předsedou Chruščovem. Stál si totiž za názorem, že pokud by jim podal LSD a nechal je si v klidu popovídat, vedlo by to k celosvětovému míru. To se samozřejmě nepodařilo, tak podnikl Ginsberg tento psychedelický dýchánek za účelem dostavení míru alespoň s Timothym Learym.

Jeho celoživotním partnerem se stal americký básník Peter Orlovsky. Ginsberga s ním seznámil malíř a přítel Robert LaVigne. Došlo k tomu způsobem jako by vystřiženým z amerického romantického filmu s nepříliš vysokým rozpočtem. Ginsberg se ocitl v bytě malíře LaVigneho po noci strávené v jedné z kaváren, kde se stýkali. Malíř Ginsbergovi ukázal svůj první obraz s nahým mužem, kterým nebyl nikdo jiný než právě Orlovsky. Zrovna ve chvíli, kdy Ginsberg obdivoval jeho tělo vykreslené na plátně, Orlovsky vstoupil do místnosti a s Ginsbergem se seznámil. Zpočátku byl Peter Orlovsky něco jako Ginsbergův sekretář, později jejich vztah však nabyl milostného rázu a společně žili 40 let. Allen Ginsberg umírá 5. dubna 1997 ve věku sedmdesáti let, což vzhledem k jeho životnímu stylu není zas tak nízké číslo. Umírá na následky zánětu jater, které pod tlakem všech těch drog a alkoholu už nezvládaly svou funkci.

Allen Ginsberg (vlevo) s Peterem Orlovskym (uprostřed) na letišti ve Frankfurtu v roce 1978

Allen Ginsberg: Účast při vzniku hippies, pravidelná konzumace drog a mimořádně hluboká tvorba s ponurým nádechem, která není pro každého
Zdroj: Wikimedia Commons/Urning

Ponurá poezie obsahující mnoho různorodých pocitů v každém jednom verši. Jednou se Ginsberg v jeho tvorbě cítí paranoidně, hned nato píše s obrovskou důvěrou. Tři řádky jeho básně na nás působí až přehnaně euforicky a za pár chvil přemýšlíte nad tím, jestli váš život má opravdu smysl a jestli by vlastně nebylo lepší zabít se. Ať už jsou tyto myšlenky dobré, či ne, rozhodně dokazují, že Ginsberg ve svém životním poslání dobrý byl, protože o čem jiném by kvalitní literární tvorba měla být? Přeci o vyvolávání emocí a pocitů ve čtenářově lebce. Jestli jsou tyto pocity pozitivní či negativní je v tomto případě lehce irelevantní. Ginsbergovi totiž nešlo v podstatě o nic jiného, než o vyvolávání pocitů v lidech. Snažil se pozdvihnout duchovní stránku člověka a života v něm nad tu materiální, která v dnešních dobách převládá.

Domov
Zdieľať
Diskusia