- produkty a služby určené pre osoby staršie ako 18 rokov
- sex, nahotu a iný NSFW obsah
- násilie, krv alebo obsah nevhodný pre citlivé povahy
Sexuálne násilie vo filmoch je prostriedkom pre mnoho kontroverzií a často dokáže na diváka pôsobiť i hodiny po odchodu z kinosály.
Kinematografie není jen o zábavě, poutavých životních příbězích a zobrazování bláznivých fantazií na plátně. Už od počátku filmu se lidé prostřednictvím kamery pokoušejí reflektovat i současnou dobu, kulturní změny a problémy, které naši společnost doprovázejí. Ne každý snímek je tak určen k potěše oka a mnohdy působí jako vztyčený ukázováček, signalizující, že tady něco není v pořádku. Jedním z těchto prvků je sexuální násilí. Znásilnění a sexuální útoky patří k nejvíce zdrcujícím zločinům, které obětem ubližují nejen fyzicky, ale především psychicky.
Jejich zobrazení ve filmu tak mívá silný emocionální dopad na diváka a nenajde se zas tolik režisérů, kteří by byli ochotni nějak výrazněji vstoupit do těchto vod. Vybrali jsme pro vás desítku těch snímků, v nichž tvůrci ke znásilnění přistoupili velmi otevřeně a vznikly tak scény, které si budete pamatovat ještě dlouho po odchodu z kina nebo po vypnutí obrazovky.
Straw Dogs (1971)
Tento legendární thriller, který vyniká hned na několika frontách, těží z klasického schématu znásilnění a následné pomsty. Vypráví o učiteli matematiky Davidovi (Dustin Hoffman) a jeho manželce Amy (Susan George), kteří se vydají na dovolenou do Anglie do rodného městečka Amy. Ta se zde však nudí a po čase narazí na své bývalé milence a začne se jim dvořit. Muži pak jednou vezmou Davida na lov a v jeho nepřítomnosti Amy znásilní. Poté následuje drsná a násilná jízda, jejímž cílem je odplata za způsobené příkoří.
Deliverance (1972)
Tento kvalitní thriller ve své době pomáhal formovat novou formu hororu - takzvaný hixploitation. Tedy horory v nichž na hlavní hrdiny útočí mentálně zaostalí vesničané. Napínavé dílko vypráví o čtveřici chlápků, kteří se rozhodnou sjet na kánoích úsek divoké řeky v Apalačském pohoří, který má být zanedlouho pohřben pod vodou kvůli stavbě nové přehrady. Když se jedna z dvojic rozhodne na chvíli zastavit na břehu, narazí na dva ozbrojené vesničany. Ti je pod hrozbou střelby odvlečou dále do lesa a jednoho z kánoistů znásilní a nutí ho kvičet jako sele. Tato scéna se dočkala několika parodií a celý film obecně patří ke zdroji, z něhož filmaři později často čerpali.
The Last House On The Left (1972)
Režisérská prvotina Wese Cravena (A Nightmare On Elm Street, Scream) byla prvním mainstreamovým hororem, který nepředváděl jako hlavní záporné postavy duchy, nadpřirozené zlo nebo šílené vrahy. A zatímco v té době vyšly filmy jako Deliverance nebo Straw Dogs, v nichž páchali brutální činy různě sociálně postižní lidé, v Cravenově prvním snímku to byli obyčejní mladíci, kteří dostali chuť mučit, zabíjet a znásilňovat. Na plátně tak zobrazil násilí jako něco, čemu může podlehnout každý z nás, a to byla ve světě filmu přelomová myšlenka. Hlavní hrdinové zde přepadnou dvě dívky, jednu ubodají a druhou znásilní a posléze zastřelí. K jejich smůle však v domě kousek od nich bydlí rodiče zastřelené dívky a když se dovědí, co se stalo, rozhodnou se pomstít.
The Last Tango In Paris (1972)
Pro mnohé pokrokové dílo posouvající hranice zobrazování lidské sexuality ve filmu, pro jiné snaha šokovat pokleslými způsoby. Ať patříte k první nebo druhé skupině, tomuto filmu nelze upřít ani nominace na Oscara ani jeho kultovní status. Ústředními postavami jsou milenecká dvojice v podání Marlona Branda a Marie Schneider. Brandovi nedávno zemřela manželka a s touto zkušeností se vypořádává během čistě sexuálních setkáních s mladičkou Marií Schneider, která zase ve svém vztahu nenachází to, co u staršího a tejmného Branda.
Otevřenost filmu se stupňuje až ke scéně znásilnění, v níž Brando použije máslo jako lubrikant. Scéna, která znamenala pozdvižení ve světě filmu se pak po letech stala ještě kontroverznější, když Maria Schneider v rozhovoru uvedla, že o scéně dopředu nevěděla, znemanala pro ní trauma a její pláč ve filmu je skutečný.
Pulp Fiction (1994)
Tohoto nejpovolanějšího držitele přízviska „kultovní“ viděl snad každý správný filmový fanoušek. Příběh, který oplývá desítkami legendárních hlášek, skvělými herci, geniálním hudebním doprovodem a vlastně vším, co by měl perfektní film mít, snad není třeba nikomu představovat. A právě v tomto filmu proběhla scéna homosexuálního znásilnění, která se zřejmě všem divákům vryla do paměti. Naštěstí Bruce Willis brzy přispěchal, aby zamíchal kartami a z agresora udělal oběť znásilňovaného. Asi každý si v souvislosti s touto scénou vzpomene na kultovní hlášku: „Tvoje prdel pozná středověk.“
Irreversible (2002)
Znásilnění v té nejsurovější podobě dle mého názoru přivedl na plátno právě Gaspar Noé ve snímku Irreversible. Jedná se o opravdu nepříjemnou podívanou po všech stránkách - roztřesená kamera, extrémně dlouhé scény, soundtrack a násilí, vše funguje tak, aby se divák cítil co nejhůře. Příběh je nejvíc vyprávěn pozpátku, a tak se dostavuje i dezorientace v příběhu. Do tohoto mixu nepříjemností pak vstupuje velice intenzivní a několik mučivých minut dlouhá scéna znásilnění Monicy Bellucci v podchodu. Úděsné události pak přidá na odpudivosti ještě závěr, který odhalí, že vše co se odehrálo je ještě několikanásobně horší, než jste si mysleli.
The Girl With The Dragon Tattoo (2009)
Slavná detektivka od Stiega Larssona, která u nás vyšla pod názvem Muži, kteří nenávidí ženy, se dočkala v poměrně krátkém časovém rozmezí hned dvou filmových zpracování. Snímek stejně jako kniha vypráví o klanu Vangerů, kteří mají za sebou velmi temnou a krví protkanou minulost. Ta se začne dostávat na světlo poté, co se Mikael Blomkvist (Michael Nyqvist) a hackerka Lisbeth Salanderová (Noomi Rapace) pustí do vyšetřování zmízení Harriet Vangerová. A právě Lisbeth Salanderová má za sebou minulost, která ji posouvá do role mstitele. Na plátně jsem pak měli možnost vidět scénu, v níž ji velmi grafickým způsobem znásilňuje její probační úředník.
I Spit On Your Grave (2010)
Původní snímek I Spit On Your Grave z roku 1978 sice převzal řadu prvků ze známějšího The Last House On The Left (1972), přesto dokázal ve své době velmi šokovat a řadí se mezi nejkultovnější příspěvky žánru exploitation. Jeden z nejznámějších rape and revenge filmů vypráví o spisovatelce Jennifer Hills, která si odjede odpočinout na venkov a dopsat zde v poklidu novou knihu. Zdejší obyvatelé se však z jejího pobytu příliš netěší a rozhodnou se jí pořádně vyděsti. Jejich záměr vyhnat ji zpátky do města a zničit její knihu se však záhy strhne v brutální napadení a několikanásobné znásilnění. Jennifer s notnou dávkou štěstí přežije a rozhodne se mužům, kteří ji přepadli pomstít tou nejbrutálnější možnou formou. Pokud vás tento popis neodradil, doporučujeme spíše remake, který původnímu počinu vzdal úctu a je ještě o stupeň lepší a mrazivější.
A Serbian Film (2010)
Jeden z nejzvrácenějších filmů všech dob se věnuje sexuálnímu násilí prakticky celou stopáž. Mnohými zatracovaný snímek se věnuje zkrachovalému herci, který dostane nabídku zahrát si v násilném porno filmu. Vidina snadného výdělku ho přiměje souhlasit a rozbíhá se tak hra plná krve a sexuálního násilí. Zdrogovaný herec se v deliriu dopouští zločinů nejhrubšího zrna. Srpski film je snímek, který vás srazí na kolena nejen svou krutostí, hudbou a poselstvím, ale zejména pak závěrečnou scénou znásilnění, která boří hranice a po jejím zhlédnutí budete jen marně lapat po dechu. Samozřejmě, pokud nejste slabší povahy, v tom případě nedoporučuji film ani zapínat.
The Human Centipede 2 (2011)
Lidská stonožka od Toma Sixe představovala už od prvního dílu naprostý vrchol nechutnosti a odvahy jít daleko přes hranice. A zatímco první díl byl spíše takovým neotřelým experimentem, dvojka se nebála zobrazit ty nejodpornější nápady a v některých scénách možná způsobila nevolnost i těm nejotrlejším divákům. Třetí díl byl slabší, spíše humorný, přesto však plný scén, které nikde nenajdete. Jednou z nich je i scéna, v níž jednu z postav kdosi opakovaně bodne do břicha, načež ji do vzniklého otvoru znásilní. Do výběru jsme však zařadili scénu z druhého dílu, v němž si hlavní postava ovázala kolem pohlavního údu drát a následně znásilnila poslední článek „stonožky“.
Na výše uvedených příkladech můžete vidět, kam až se kinematografie posunula. Jaká scéna pro vás byla nejsilnější?
