Dan je jeden z mála Čechov, ktorému sa podarilo preraziť vo svete extrémnych športov a žije si svoj sen na lyžiach.
Už 18.10. prebehne v Kasárnach Karlín premiéra celovečerného filmu od Factions Skis, ktorý do našich končín dovezú jedinečný videoobsah z dielne tých najlepších freeski lyžiarov sveta. Snímka nesie názov This is Home a snaží sa priblížiť, ako miesto pôvodu ovplyvňuje prístup k lyžovaniu a jeho podobe. Jednym z hlavných účinkujúcich je aj známy český jazdec Dan Hanka, ktorého sme mali možnosť pri tejto príležitosti vyspovedať a zistiť tak niečo viac o tom, ako fungujú extrémne športy vo svete a čo všetko jeho život profesionála sprevádza. Viac už ale v samotnom rozhovore.
Čau, Dan. Som rád, že si si na nás našiel čas. Keďže sa venuješ pomerne netradičnému športu, rád by som sa bavil najprv o ňom a následne aj o filme, kvôli ktorému sme sa tu zišli. Prezraď nám však, ako sa aktuálne máš a čo ťa najviac zamestnáva.
Ahoj! Mám se skvěle, díky! This Is Home světová tour premíér je v plným proudu a musím říct, že jsem zatím slyšel jen pozitivní ohlasy, což mě nesmírně těší. V Paříži bylo 1800 lidí! Jinak akorát finishuju rehabilitaci po plastice koleního vazu. A hodně času trávím na bruslích ve skateparku, protože je to skvělá příprava na lyže – jak psychická, tak fyzická.
Často sa tvoje meno spája s originálnym a nenapodobiteľným štýlom. Ako by si ho dokázal charakterizovať?
Jo, to je pravda. Styl se dá těžko popsat, nebo charakterizovat slovy. Je to něco, co máme každej na světě svoje vlastní.. Vlastně takový náš rukopis dalo by se říct. Kdybych se opravdu měl snažit to popsat... Asi bych řekl, že je plný pohybů, který dohromady tvoří jeden celek, kterej má svoji nezaměnitelnou flow. A jako to je třeba v kapele, že bez jednoho člena už to není ono. Stejně tak to je i u mého stylu.. Bez nějakýho z těch extra pohybů, které dělám by to už nebylo podle mých představ.
Ako vyzerajú tréningy v tomto športe? Zvykneš absolvovať aj posilovňu, prípadne nejaké cvičenie? Alebo je to skôr o tom tráviť čas na lyžiach?
Vzhledem k mýmu zranění jsem teď strávil celý léto v posilovně. Ale myslím si, že ideální doktrína je vše dohromady. To znamená: strečink, být co nejvíc na lyžích, balanční cvičení, posilování a odpočinek. Zrovna odvětví tréninku se strašně rychle vyvíjí, protože za mejch mladejch let byl trénink možná tak kalba den před ježděním hah. Ale s tím jak se rozšiřují možnosti a posunují hranice, zároveň taky stoupá naročnost požadavků na přípravu mimo sníh.
Koľko času týždenne/mesačne stráviš lyžovaním.
V sezóně, což by se dalo počítat od října až někdy do června, se snažím lyžovat vlastně co nejvíc to jde a co počasí a cestování dovolí. Nikdy jsem to nepočítal, nebo se na to nesoutředil, ale řekl bych, že by se to dalo zprůměrovat na nějakých 5 dní v týdnu.
Dokázal by si nám priblížiť svoj bežný tréningový deň? Teda, kedy vstávaš, čo všetko musíš absolvovať a aké miesta navštevuješ.
Vzhledem k tomu, že právě začíná část zimy, která se nazývá pre-season popíšu Vám jeden den na ledovci Stubai, kam se za chvíli chystám(den, kdy je azuro):
- 6:30 budíček, snídaně, music pro dobrej vibe, vykopat ostatní z postele
- 7:15 odmrazit auto, nabrat ostatní kámoše, který jsou třeba na jiným ubytku
- 7:40 vyhrabat se z Innsbrucku, projet branou do údolí a vydat se cestou na ledovec
- 8:40 zaparkovat – pokud možno co nejblíž ke gondole (občas je potřeba trochu sneak haha) , oblíct se, pokud možno nezjistit, že jste si nechali něco na ubytku
- 9:00 cesta gondolou a vlekama nahoru na ledovec do snowparku
- 9:15 první v parku, rychlý protažení a honem mrskat co to jde
- 15:00 zavírá park, bejvá hezký světlo, takže fotky na instagram, dojídání nedojedenejch svačin, chill arozjímání s kámošema.
- 16:15 nalodit se do auta, zařadit se do obří kolony a vyrazit na cestu dolů
- 16:45 stavit se v krámu pro jídlo, občas někam k vodopádu nebo nějaký rychlý adventure
- 17:15 přijít domů, okamžitě uvařit kupu jídla, sprcha, dát usušit hadry, teplouše do bot, občas navoskovat lyže
- 18:30 pivko, koukání na natočený záběry, managing social medií, film, playstation, strečink
- 20:00 když je druhej den předpověď pomeranč, tak výtuh, když hnus většinou nějakej mejdan/premiéra videa
Počúvaš pri jazdení hudbu v slúchadlách alebo to ani nie je možné? Ak náhodou áno, určite nám prezraď, čo ťa dokáže najviac vyhecovať.
Většinou poslouchám. Ale mám sluchátko jen v jednom uchu. Abych mohl vnímat okolí, povídat s kámošema na vleku ve frontách a při rozjezdu. Což je vlastně jedinný, kdy tu hudbu vnímám. Největší efekt to má na rozjezdu, když se soustředíš na nějakej trik a hraje Ti něco, co máš fakt rád, tak Tě to dokáže skvěle hypenout.. Ale v momentě, kdy se rozjedeš hudbu přestaneš ojamžitě vnímat. Já nejradši jezdím na starou Metallicu první 4 alba, Motorhead, Black Sabbath, London Cowboys – ty spíš na takovej jarní cruising.
Vždy ma zaujímalo, či má ktorýkoľvek jazdec z Česka otvorené dvere aj do sveta a prepracovať sa na svetovú úroveň.
Záleží, co znamená otevřené dveře. Každý má otevřený dveře ke všemu na světě. Ale ne pro každýho to znamená stejně náročnou cestu. My všeobecně z Český republiky máme 2 věci, který nám to moc neulehčují. 1. jsou hory – naše hory jsou v porovnání s osatnímy národy poměrně malé a tudíž i velikost překážek a možnosti je stavět, až na vyjímky, jsou omezené. A ta druhá, která úzce souvisí s tou první...jsou peníze. Aby jste se prosadili, musíte jezdit ven, do velkých středisek, kde jsou velké snowparky, jezdí tam lepší lidé, od kterých se při ježdění můžete hodně naučit. Ale to znamená cestovat na západ a všude je to o dost dražší než u nás.
Na druhou stanu..Právě díky podmínkám u nás si můžete vypěstovat houževnatost a menší náročnost na stadardy dobrých podmínek. Na čem už se dá celkem dobře stavět. Freeskiing je sport absolutně bez hranic a vyvíjí se dost podobně jako se třeba přispůsobují živočisný druhy různým podmínkám k životu. Jinými slovy – vyrůstáte na kopci, kde není skok ale je tam pár zábradlí a jiných překážek – můžete den co den šlapat raily a učit se triky na nich pak jít do města natočit hustej edit na railech a pustit ho do světa. Nebo třeba jen lyžovat na sjezdovce a vymýšlet různý hovadiny na muldách a kredencích. Když to bude hodně nápaditý a lidem se to bude líbit, dveře do světa se otevírají. Dnešní doba social medíí a vývoj freeskiingu tomuhle stylu lyžování, nenáročnému na podmínky, vyloženě přeje a dal by se nazvat tzv. „New Wave“.
Kde je vlastne možné badať ten najzásadnejší rozdiel medzi bežným profesionálom a povedzme majstrom sveta. Čo musí jazdec mať alebo spĺňať, aby sa mohol stať najlepším?
Určitě je to z velké části talent. A z velké části je to zázemí pro trénink a finance. Aby jste mohl být nejlepší na světě, musíte být vlastně už v 15 hotový plnohodnotný profesionál. To znamená, cestovat po celým světě, trávit 10-11 měsíců na z roku na sněhu, umět 90% triků které se jezdí na závodech světových pohárů a X-Games. A tohle všechno, bohužel, stojí nemalý peníze. Ale to stojí každý sport, když chcete být nejlepší na světě. V dnešní době existuje spousta různých klubů, do kterých můžete dát vaše malé dítě, aby už od mala trénovalo na to být profesionální atlet. Když bude hodně talentované, trenéři si toho určitě všimnou a talent budou chtít rozvíjet dál, takže zařadí vaši ratolest do dejme tomu užšího výběru, kterým budou hrazený tripy na hory za pořádným tréninkem.
Myslíš si, že aj v tomto odbore zohráva zásadnú rolu talent? V akom pomere je podľa teba s tou naozajstnou drinou?
Talent hraje roli ve všem co děláme. Někdo prostě má určitý předpoklady k tomu aby dělal určitou věc. Ten kdo je nemá, ale je od přírody dříč má taky samozřejme šanci na úspěch. Ve freestylových sportech ale jde hodně o již zmiňovaný styl a o celkovej dojem z vaší jízdy tzv. „overall impression“. A když má někdo spíš víc nadřeno, než přirozeně vyježděno na jeho/její jízdě to prostě poznáte.
Platí, že keď sa raz nejaký trik naučíš, tak ho potom už nikdy nezabudneš?
Haha, kéž by tomu tak bylo. Triků je strašně moc a v určitým období vás nějakej baví a nějakej zase tak uplně ne. Nějakej je zrovna trendy a nějakej vůbec. Je to jako s muzikou, taky nemůžete poslouchat najednou všechnu co máte rádi..a taky se vám nějaká oposlouchá. No a když nějakej trik neděláte dlouho, zapomenete ho. Samozřejmě se jde potom relativně rychle znovu naučit. Nebo třeba děláte trik, dejme tomu otočku o 720 s nějakým grabem, a naučítě se ho s jiným grabem, což vás strašně baví, takže to jezdíte pořád dokola a nejdnou vám to už nejde s tím starým, protože celá ta rotace je vlastně trošku jiná..
Mal si, prípadne máš nejakého trénera alebo mentora, ktorý by ti v kariére pomáhal? A ako je to vlastne s vymýšľaním trikov?
To jsem nikdy neměl. Tenhle sport miluju protože si můžu dělat co chci. Je to vlastně zhmotnění nějakýho mýho pocitu jak si myslím, že by to mělo vypadat a jak to cejtím. - malíř má vyzi, a zhmotní jí pomocí plátna a štětce..Já mám to samý, ale použiju k tomu lyže, hah. Proto jsem si dycky jel to svoje a taky proto jsem to dotáhl tak daleko. Nejlepší je prostě jezdít s kámošema a přijde to samo. Ale tohle všechno i vytváření nových triků je ovlivněný tím, co denně vnímám, s kým jezdím, na koho koukám na videu. Všechno to automaticky vstřebávám a upravuju si to podle mýho, nechávám se inspirovat. Něco si odeberu, něco si přidám a pak z toho třeba vznikne něco, co ještě nikdo nedělal. Nový triky většinou vymejšlej lidi, který jezdí nejdýl a jsou nejvíc vyježděný – maj všechno na háku. Začnou se „nudit“ s tím, co už maj a tím pádem zapojej svoji kreativitu aby vymysleli něco novýho. Což je vlastně hlavní důvod proč se tenhle sport, a většina extrémních sportů, tak rychle vyvíjí.
Ako laika mi pri freeski lyžovaní napadne aj jazdenie boxov či zábradlí, no tiež saltá a otočky vo vzduchu. Funguje to tak, že všetci robíte všetko alebo sa zameriavaš len na niečo konkrétne.
Já mám rád všechno lyžování, jediný co moc nejezdím je rampa. A to proto, že jich moc dobrých není a taky proto, že je to neuvěřitelně náročná disciplína – jezdíte v 8 metrů vysokým korytu z ledu! Ale je to čistě podle individuálních preferencí, každej si dělá co chce a co ho baví, což je krásný. Samozřejmě ideální by bylo umět všechno nejlíp na světě hah.
Samostatná kapitola sú asi zranenia. Prezraď nám teda, ktoré bolo tvoje najvážnejšie a čo všetko ho sprevádzalo.
Na Soldiers jsem si málem zlomil páteř, naštěstí to bylo jen kompresní pohmoždění obratlů. Takže měsíc doma a bylo to dobrý. Jednou mi vypla lyže a rozsekala mi obličej – brada a tvář skrz, ret na půlku... pár desítek stehů a mám jen jizvu na tváři. To bylo celkem štěstí, že jsem měl helmu a bundu s límcem. Kdybych neměl helmu, nevím jak by to dopadlo, byla uplně rozseklá v oblasti spánku. Pamatuju si, že doktor z horský služby mi říkal, že kdybych neměl tu bundu s límcem mohlo mi to podříznout obě krční tepny..to potěší... Před 2ma lety jsem spadnul na Stubaii a zlomil si pravý překloktí uplně na půlku..ruka mi v půlce prostě visela ohnutá dolů..Takže mám 2 destičky titanový a 12 šroubů. No a teď na jaře jsem si přetrhal přední křížovej vaz a meniscus v pravým koleni. Takže jsem musel na plastiku. Tohle je zrovna zranění, který je nejnáročnejší na dobu léčení (cca 7 měsíců) i na celkovou rehabilitaci. Nabrat znovu svalovou hmotu a naučit se nohu opět plně zatěžovat.
Koľko párov lyží sa to podarí za sezónu zničiť? A aké sú s tym spojené náklady?
Co se týče lyží, to vůbec nepočítám. Pro mě je to spotřební materiál, kterej potřebuju ke svý práci. Lyže dostávám od Faction skis a i když to jsou nejlepší lyže, na kterejch jsem kdy jezdil, tak jich za sezónu zničím třeba 10 párů? Při takhle extrémní zátěži a při tricích, který dělám je únava materiálu nevyhnutelná.
Rešpekt pred prekážkami je asi prirodzený. Cítiš však niekedy aj strach, nervozitu alebo pocit, že to jednoducho nedáš? Môže mať vôbec freeskier strach?
Freeskier, nebo všeobecně extrémní sportovec musí mít strach. Strach je vlastně Tvůj nejlepší kámoš. Bejt profesionální sportovec, neznamená jen bejt fyzicky zdatnej. Ta psychická část je možná ještě důležitější. Musíte se naučit pracovat se svým strachem, zvažovat rizika a překonávat svoje hranice. Musíte se starat o svůj mindset. Například, když jsem naštvanej, nebo nemám náladu – vůbec mi to nejde. Nebo když sem zplašenej a přehecovanej – jenom tím zvyšuju riziko zranění, protože je to na úkor soustředěnosti a preciznosti. Potom jsou samozřejmě situace, kdy jste prostě heclý, cejtíte to a prostě to tam pošlete. To je pak právě ten největší adrenalin.
Prejdime ešte k samotnému filmu. O pár dní predstavíte v Prahe premiéru celovečernej snímky This is Home. Ako by si nám ho v krátkosti charakterizoval?
This Is Home je unikátní v tom, že je to team movie, což se v moderním světě freeskiingu vůbec nevídí, aby jedna značka udělala fulltime movie. – Tomu se většinou věnují specializovaný produkce jako je třeba Level 1, Stept nebo Poor Boyz. Krom toho, má velice zajímavý koncept. Snaží se poukázat na diversitu riderů založenou na místě, kde se narodili.
Ako dlho vznikal a odkiaľ pochádzajú zábery?
Film vznikal vlastně jeden celej rok a záběry pocházejí z USA, Švýcarska, Finska a Český republiky konkrétně ze Skicentra Deštné v Orlických Horách.
Vzniká všetko spontánne alebo v ňom možno nájdeme aj nejaké hrané, resp účelovo natočené scénky?
Krom velice krátkých, průvodních rozhovorů ve filmu nejsou žádný hraný scénky ani nic takovýho. Jinak, účelově natočený je celý film, haha!
Môžeme teda očakávať skôr dokomunetárnu záležitosť, ktorá reflektuje kariériu viacerých kvalitných jazdcov?
Ano svým způsobem je to dokumentární film. Snaží se přiblížit, jak místo původu ovlivňuje váš náhled na lyžování a jeho podobu.
Aký je podľa teba najhlavnejší odkaz filmu?
Co je vlastně domov? Je to místo? Cíl? Pocit? Může to bejt nějaká představa, nebo něco k čemu se pokaždý vracíme?
V Prahe sa osobne predstaví niekoľko z nich. Bude po premietaní priestor stretnúť a porozprávať sa s nimi?
Určitě bude! Měla by proběhnout autogramiáda plakátů a všichni přítomní se budou aktivně účastnit mejdanu!
Predpokladám, že to právom považuješ za jeden z najväčších úspechov svojej doterajšej kariéry. Prezraď nám, čo by si chcel ešte v rámci freeski lyžovania dosiahnuť. Prípadne, aké sú tvoje plány do budúcnosti?
To určitě ano, tohle byl můj celoživotní sen! Protože na takových videích, jak lyžařských, tak bruslařských jsem vyrůstal.. A dycky jsem chtěl bejt jako ty z videí. A nikdy jsem si nemyslel, že by se mi to mohlo opravdu podařit. Krom ještě dlouhý kariéry je můj dream se dostat na streetovou soutěž X-Games - Real-Ski. Zajezdit a natočit pořádnej bigmoutain helliskiing.
Niečo tak fyzicky náročné asi nie je možné robiť do dôchodku. Máš aj záložný plán o tom, čo budeš robiť, keď ti raz zdravotný stav nedovolí pokračovať?
To je něco, nad čím pořád přemýšlím..Zatím to nemám uplně 100% vymyšlený..Například bych strašně chtěl bejt komerční pilot helikoptéry. Ale abych si mohl dovolit licenci budu muset ještě chvíli pracovat haha. Určitě bych chtěl v budoucnu pracovat ve freeski industry, protože to je odvětví, ve kterým jsem doma, mám tam spoustu kontaktů a prostě jsem profík.
Ďakujem za rozhovor. Na záver ešte priestor pre teba na pár slov čitateľom.
Já děkuji. Taky bych chtěl poděkovat všem, který si to přečetli. Všem, který mi v mým životě jakkoliv pomáhaj. Všem kámošům, který jsou zároveň i moje rodina. Sponzorům Faction Skis, Monster Energy a Skicentru Deštné v Orlických horách za support! Kdyby Vás zajímal můj život a moje ježdění sledujte mě na instagramu/FB @danielhanka.
Nikdy se nenechte odradit od svejch snů! Běžte za tím, čemu věříte!!!
Vám všetkým by sme sa chceli ešte raz poďakovať za pozornosť a v prípade, že vás zaujala aj časť rozhovoru o filme a chceli by ste sa prísť pozrieť 18.10. na premiéru, v predpredaji je k dispozícii ešte zopár lístkov.
