Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
4. októbra 2022, 6:00
Čas čítania 7:48
Adéla Ježková

Za pivo ľudstvo vďačí ženám. V pivovarníctve dominovali po celé storočia

Za pivo ľudstvo vďačí ženám. V pivovarníctve dominovali po celé storočia
Zdroj: Getty Images/Fox Photos
HISTÓRIA
Uložiť Uložené

Varenie zlatého moku pôvodne nebolo mužskou záležitosťou.

Nasládlá vůně ječného sladu a obraz lahvově zeleného chmele, který se pne na plotech a sloupech po celém Česku. Sněhově bílá čepice a orosená sklenice. Spláchnutí žízně i světabolu. Na zdraví, na tebe, na nás, na naše úspěchy i prohry, na život i na smrt. Léčivý nápoj i vstupní brána do alkoholismu. Tím je pro mnohé pivo. A za ním stojí sládek – muž ve vysokých holinách, který s láskou pečuje o pomalu se rodící mok zlatavé barvy. Mezi nádržemi chodí s dlouhou tyčí, na jejímž konci je sklenice, a svůj výtvor pečlivě ochutnává.

A paní sládková? Ta je doma. I když po staletí tomu bylo naopak.

Lidstvo si pivo vychutnává již tisíce let. To údajně první mělo být uvařeno kolem roku 7000 př. n. l. v Číně. S dnešním pivem mělo jen pramálo společného, vyrábělo se například z ječmenového chleba – pivo to ale bylo. Důkazy o výrobě a konzumaci tohoto nápoje jsou ovšem ještě mnohem starší. V Mezopotámii v osadě Godin Tepe, která se nachází v dnešním Íránu, měli hořký mok znát už mezi lety 3500 až 3100 př. n. l.

Na území dnešní České republiky měli tradici piva přinést Slované při stěhování národů. Jak uvádí Czech Beer Museum, první zmínka o pivu v Čechách pochází z roku 993. Český biskup Vojtěch tehdy nechal postavit benediktinský klášter na Břevnově, kde pivo začala vařit místní mnišská komunita. Tekutinu v pivních kádích ale ve světě jako první míchaly ženy.

Slévání přefiltrovaného piva z kádě je jako příval Tigridu a Eufratu

Účast žen u vaření piva je historicky doložená už z dob před čtyřmi tisíci lety v Mezopotámii – je tedy nezpochybnitelné, že prvními „sládky“ byly právě ženy. Jak uvádí historik Joshua J. Mark, na většině starověkých vyobrazení pivovarnictví v Mezopotámii i v Egyptě jsou ženy. Ženská stopa v pivu pramení zřejmě z víry a náboženských rituálů. V mnoha kulturách byly bohyněmi a ochránkyněmi pivovarníků ženské entity, které byly spojovány s plodností. Keltové uctívali bohyni piva Deu Latis, staří Egypťané Nebthet či Tenenet. V baltské i slovanské mytologii se vyskytuje bohyně jménem Raugutiene, která pivu poskytovala ochranu. Finové věří v ženu jménem Kalevatar, která vynalezla pivo smícháním medu s medvědími slinami. A staří Sumerové měli bohyni piva Ninkasi, která ztělesňovala pozitivní i negativní důsledky konzumace piva. 

hieroglyfy
Zdroj: Wikimedia Commons/volně k užití
Právě ve chvalozpěvu na Ninkasi se objevila jedna z prvních „receptur“ na výrobu piva. Sepsán byl kolem roku 1800 př. n. l., ale podle historiků je mnohem starší. Vědec Paul Kriwaczek uvádí, že hymnus popisuje techniky i o tisíc let starší, a poznamenává, že v době, kdy bylo dílo napsáno, v Mezopotámii existovalo již mnoho různých druhů piva.
 
Ninkasi, jsi to ty, kdo zpracovává těsto velkou lopatou a míchá v jámě pivní chléb se sladkým aromatem.
To ty pečeš pivní chléb ve velké peci a dáváš do pořádku hromady vyloupaného obilí. To ty zaléváš slad, který je pokrytý zemí; ušlechtilí psi ho střeží i před potentáty.
Jsi to ty, kdo namáčí slad ve sklenici; vlny se zvedají, vlny klesají. 
Ninkasi, to ty rozprostíráš uvařenou kaši na velké rákosové rohože; chlad vítězí.
Ninkasi, jsi to ty, kdo vylévá přefiltrované pivo ze sběrné kádě; je to jako příval Tigridu a Eufratu.
 
Za první sládky proto historici označují kněžky Ninkasi. Ty měly každý den pomáhat bohyni vařit čerstvé pivo jen z těch nejlepších surovin. Hymnus si měly zpívat při vaření a předávat jej ústně dalším generacím. V době chvalozpěvu bylo sice jen málo lidí gramotných, přesto ale svou ustálenou kadencí poskytoval snadné zapamatování pivního receptu. Nejdřív se napustila voda, následně se upekl bappir (ječný chléb), který se smíchal s medem a datlemi. Původně pivovarníci (pivovarnice) totiž spolupracovali s pekaři. Na výrobu moku občas využívali i starší chléb, který by jinak přišel nazmar. Jakmile bappir vychladl na rákosových rohožích, smíchal se s vodou a vínem a poté se vložil do kvasné nádoby. Po ukončení procesu kvašení se pivo vložilo do filtrační kádě, následně se přelilo do sběrné kádě – a pak už jen do džbánu. A do chřtánu.
 
Vyskúšaj predplatné
za 2,99
a čítaj všetko bez obmedzení
Pridaj sa k predplatiteľom
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 122290 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
Dočítaj článok do konca za SMS v hodnote 3,50€. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj články bez obmedzení celý mesiac - predplatné len za 1,50€ navyše v porovnaní s jedným článkom. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS
Čítaj bez obmedzení celý mesiac. Stačí poslať SMS (za 5€). Ako to funguje?
POSLAŤ SMS

Po odemknutí se dozvíš, že:

  • Se z vaření piva stala „ženská“ domácí práce;
  • pivo představovalo pro ženy poměrně dobrý přivýdělek;
  • jakmile začalo docházet ke komercializaci pivovarnictví, měly ženy utrum;
  • faktorů, které přispěly k vymazání „ženské pivní stopy“, bylo hned několik;
  • ženy vařící dobré pivo byly obviňovány z čarodějnictví;
  • dnes se postavení žen v pivovarech narovnává, ale pořád je co zlepšovat.
Domov
Zdieľať
Diskusia