Prehliadni si fotoreportáž z najunikátnejšej predajni s oblečením v Prahe a prečítaj si rozhovor s jej manažérom.
V Prahe môžeš naraziť na niekoľko zaujímavých predajní s oblečením. Nájdeš tu butiky s luxusnými značkami, butiky so streetwearovou módou, butiky českých a slovenských módnych návrhárov alebo výberové second handy. Iba jeden z nich však zastrešuje všetky tri kategórie a ešte omnoho viac. Je ním dvojposchodová predajňa ENTER by The Address Idea na ulici 28. října.
Či už ťa oslovia českí alebo slovenskí módni návrhári ako Anna Mimieux, Melisa Minca alebo Lukáš Krnáč, unikátne oblečenie od svetových značiek, ktoré v našich končinách inde nezoženieš, alebo si to zamieriš priamo na eskalátor, ktorý ťa vynesie do priestornej second hanovej časti plnej dychvyrážajúcich historických kúskov, s prázdnými rukami z Enteru dozaista neodídeš.
My sme predajňu navštívili a osobne sme sa porozprávali s jej manažérom Danielom Degenom. Ten nám nielenže priblížil niektoré zo značiek a vzácnych kúskov, ktoré predávajú, spôsob ich nakupovania a predaja, alebo unikátne služby, ktoré v predajni navyše ponúkajú, ale poodhalil tiež tajomstvá obchodovania so second handovým tovarom.
Čo je zač The Address Idea?
Společnost The Addres Idea založil Eugenio Bramerini, který přetvořil Pařížskou ulici do podoby, v jaké ji známe dnes. Přinesl sem ty luxusní značky. Primárně jsme se zaměřovali na módu – měli jsme několik obchodů. Butik ENTER je nejstarším z nich. Momentálně provozujeme i restaurace. Máme japonský Kitchen Ramen Bar v ulici 28. října a restauraci Kafka v Široké ulici.
V čom spočíva jej filozofia?
Po celou dobu, co v Praze podnikáme, se vždycky snažíme přinést něco jiného, než na co jsou lidi zvyklí. Najdeme nejlepší lokaci, protože úspěch v byznysu souvisí i s tím, v jakým místě se nachází. To znamená to „The Address“. „Idea“ pak znamená nápad, který do místa přivedeme. Ať už je to móda, ať už je to jídlo... Máme obchod s oblečením, ale není to klasickej obchod s oblečením, máme japonskou restauraci, ale není tak úplně japonská. Je třeba to vidět.
Dnes sa budeme venovať predajni s oblečením ENTER. Aký je jej koncept?
Prodejna funguje od roku 2008 a její koncept se různě formoval. Někdo to zná jako místo, kde se prodávají holínky, někdo to má spojené s Paul Frank. V současnosti je to primárně o tom, že spodní patro je věnováno českým, slovenským a mezinárodním značkám, které se nám líbí, jsou autentický, mají dlouhou historii nebo jsou součástí určité kultury. Jako třeba Volchok a Sputnik 1985 z Ruska nebo Vanson z Ameriky, které hodně lidí nezná.
Vrchní patro je věnováno prodeji použitýho vintage oblečení, které prodáváme taky na váhu, což je v český republice ojedinělý koncept. V second handech po celým světe je normální, že se oblečení prodává na kila. U nás to dlouho nebylo.
Děláme i úpravu oděvů. Ve druhém patře máme švadlenu, která šije a máme tam i stroj na cvokování. Můžete k nám přinést boty které můžeme ocvokovat, můžete k nám přinést bundu, kterou můžeme popsat. Můžeme něco přešít, jakkoliv to upravit.
Akým spôsobom si vyberáte českých a slovenských módnych návrhárov, ktorých oblečenie predávate?
Je důležitý, aby nás ta značka nějakým způsobem oslovila a byla v souladu s tím, co děláme. Jde nám přimárně o vytvoření synergie. Musíme cítit, jestli to, co ta značka dělá, myslí opravdu vážně a chce se spolupodílet na něčem větším, nejenom vzít věci, položit je na štender a očekávat prodej, ale i o vytváření nějaký komunity.
Tím, že je umístíme do naši prodejny, jsme schopní českým a slovenským značkám přinést množství turistů, kteří by je hledali těžko. My zase od nich očekáváme tu lokální klientelu, protože oni vytvářejí komunitu kolem sebe na naší půdě. „My vám dáme turisty, vy nám dáte lokální lidi,“ jde o synergii.
Každému určite padne do oka gigantická ponuka vintageových tenisiek z druhej ruky. Aké staré môžu byť?
To je od kažého kusu různé. Máme boty od Yohji Yamamoto z roku 1998, máme tenisky od Converse,který můžou být deset let starý, ale máme i novější limitované edice. Záleží na tom, co zrovnanajdeme. Ta práce s použitým zbožím je o hledání. My musíme jetza dodavatelem a podívat se, comá,zkoumat to, pátrat po tom, jak starý to může být. Ti dodavatelékolikrát ani nemusí vědět, jak starý ty věci jsou.
Ako sa ku produktom z druhej ruky dostávate?
Přes spoustu odpadu (smích). Jsou společnosti, které se vintage módou zabývají několik generací a jsou na různých místech světa, jelikož se oblečení zbavují lidi po celým světe. Naši dodavatelé jsou z Ameriky, Británie, Německa, Itálie... Jdeme k nim do skladů a hledáme věci podle kategorií, protože second handy nabízejí stejný zboží po celým světe. Všude uvidíte starý džíny, armádní bundy, kožený bundy... Tohle vyhledáváme i my.
Cestujete tým pádom po celom svete a jednotlivé kúsky si vyberáte osobne?
Je to 50 na 50. Ne všechno se dá vybrat ručně. Někam jet a opravdu si na každý kus sáhnout, podívat se naň a popřemýšlet nad tím, který zákazník by to mohl koupit, je ta nejdražší metoda nákupu. A samozřejmě, že se to pak promítá i v prodejní ceně toho produktu.
Děláme i objednávky jako normální maloobchod, a to ve smyslu, že objednáme 150 kusů džínů, který mi dodavatel připraví, a já jenom zkontroluju, jestli je vše v pořádku – spočítám je, přesvědčím se, jestli nejsou poškozený a podobně...
S nákupem ale souvisí i hodně cestování, protože je to hodně rizikový byznys. A to z toho důvodu, že se v podstatě obchoduje s něčím, co už někdo vyhodil a nikde nejsou žádné stanovy toho, jak má zboží vypadat. Neexistuje garance, všechno je o důvěře zákazníka a dodavatele. A někdy prostě dodavatelé nemusí být fér.
Sice vám doopravdy pošlou 20 péřovejch bund, jak jste se domluvili, ale ty bundy můžou být špinavý, můžou smrdět, můžou být roztrhaný... To riziko tam prostě je. To znamená, že za dodavatelem musíme osobně jet a přesvědčit se, že je vše v pořádku.
Dochádza často ku takýmto nepríjemnostiam?
Nám se to zatím ještě nestalo, protože si dáváme pozor. Od kolegů z branže ale víme, že se to stává. Samozřejmě, čím víc chtějí obchodníci ušetřit, tím víc může nastat taková situace. Nejjednodušší je objednat sto kilogramů oblečení a nechat si to poslat do Prahy. To, co těch sto kilogramů ale obsahuje, už nikdo negarantuje. Máte sice skvělou nákupní cenu, ale můžete si zadělat obchod neprodejným zbožím. My se tomu snažíme vyvarovat.
Fungujú second handy na základe takejto v podstate „mačky vo vreci“ bežne?
Existuje mnoho řetězců, který mají zajištěný odběr nenositelných kusů a to jim dává prostor pro možnost nákupu „zajíce v pytli.“ Například prodejem do zemí třetího světa. Většinou je to ale síť spojená i s třídírnama oblečení původem z charitativních kontejnerů. Z těch kontejnerů se tříděná část oblečení vrací zpátky do oběhu přes second-handy a charitu. Co nelze vrátit zpět do oběhu se drtí a používá na hadry, nebo výplně autosedaček.
Pokud tedy second hand nemá takové zadní vrátka, tak risk v podobě nákupu kontejnerů – kdy se nebavíme o nákupu na kusy, ale na tuny, není chytrá volba.
Na aké oblečenie sa teda zameriavate vo vašom second hande vy?
My se snažíme obsáhnout co nejvíc kategorií, který by mohly zajímat naše zákazníky. A i když to není úplně tak pravda, že by secondhandová móda nepodlehla trendům, ale když pracujeme s tím co lidi vyhoděj, jde si to tak trochu proti sobě. Aktuálně je v trendu sportswear.
Športové oblečenie?
Módní designéři používají sportovní prvky nebo oficiálně spolupracujou se sportovníma značkama. Lidi proto vyhledávají sportovní mikiny, tepláky, soupravy... Tohle momentálně lidi hodně chtějí. Dá se říct, že sportswear je aktuálně nejžádanější položkou, proto se na něj nejvíc zaměřujeme. Prodává se to líp než třeba kožená bunda.
Ake sú tie ďalšie kategórie?
Máme i formální věci – saka, kabáty, šaty pro ženy, máme věci spojený s motorkářskou kulturou – kožené bundy, kožený boty, máme army sekci – košile, které používají vojáci, maskáčový kalhoty, parky, letecké kožené bundy, máme denimovou sekci, která souvisí s workwearem – overaly, lacláče... Kategorií v módě tolik není, furt čerpá z těch stejných zdrojů, jako jsou práce, sport, válka a různý subkultury.
Ide o skutočné vojenské oblečenie? Z akých období pochádza?
Někdo jede jen po estetice toho produktu a vůbec neřeší, z jakýho období pochází. Zajímá ho jenom cena a to, jak to na něm vypadá. Máme proto i mladší věci, ale máme i kousky například z roku 1951, což jsou field jackets, které sloužily ve válkách v Koreji a ve Vietnamu. Byl to tehdejší nejoblíbenější oděv, protože jsou praktické. Vojáci je využívali v akci i v civilu.
Přežila svoji dobu a je to často vyhledávaný kousek jako třeba i M65 bunda. Tu nosil Robert De Niro ve filmu Taxi Driver. Zbundy se stal dnes již kultovní oděv a můžeme ji vidět na ulici v různých podobách od různých výrobců. Číslo vždy značí rok, kdy danej produkt uvedli do výroby, v tomhle případě v roce 1965.
Aké ďalšie zaujímavé kúsky ponúkate?
Máme třeba levisky s velkým „E“. V roce 1971 se v Levi's rozhodli, že změní svoje logo a místo velkýho „E“ v názvu značky začali používat malý „e“. Když najdete džíny s velkým „E“, znamená to, že jsou z těch dob. Pokud to nejsou padělky. Ty pravý můžou stát od 10 000 korun. Nejdražší se prodaly snad za 46 000 dolarů. To byly levisky, které vykopali v poušti v Nevadě a zjistili, že jsou jedny z prvních originálních kusů. Archiv Levi's za ně pak zaplatil takovou sumu.
German Army Trainers jsou taky zajímavá věc. Stojí za nimi příběh s bratry Dasslerovými (pozn. red.: Adolf Dassler – zakladatel adidas, Rudolf Dassler – zakladatel Puma), kteří zápasili o to, aby dostali kontrakt na jejich výrobu. Ve výsledku ho dostali oba dva, takže jsou mezi nimi jisté nepatrné rozdíly, ale silueta je kultovní. Vypadají jako tenisky adidas Samba. I Margiela udělal jejich kopii. Je to zkrátka silueta, která se taky vyskytuje u mnoha výrobců a my nabízíme tu původní.
Aký najdrahší kúsok aktuálne predávate?
Nejdražší nabízené zboží jsou naše motorky z výlohy, ale co se týče oblečení je to vojenská letecká bunda B-3 od Aero Leather Clothing s ovčí kožešinou. Stojí 37 000 korun. Je to skotská značka. Dělají všechno hodně poctivě. Celou bundu dělá jedinej člověk. Při výrobě používají kůži ze zvířat, které jsou zabity za účelem spotřeby masa – nezabíjejí zvířata, jenom aby z nich vyrobili bundu.
Spomínali ste predaj na kilá. Máte tu váhu a cenník produktov v závislosti od ich hmotnosti. Prečo niečo stojí 25 € a niečo až 80 € za jeden kilogram?
Cílíme na to, aby si u nás každý, kdo nás navštíví, mohl něco odnést. Můžete k nám přijít s 500 Kč a víte, že si můžete něco dobrého pořídit. Stejně tak u nás můžete nechat několik tisíc za luxusní značky, jako třeba Moncler, Gucci, Versace, které také prodáváme na váhu.
Ako často obmieňate tovar?
Nový věci se nám v obchodě objevují každé pondělí. Není to ale tak, že by pokaždé obchod vypadal jinak. Spíš je to formou dropů. To, že prodáváme na kila, což bývá cenově výhodnější, urychluje proces prodeje. Kdysi měl obchod pověst, že jsou tam vždycky stejné věci jen na jiném místě. Teď to tak už není.
To, co se objeví v pondělí na našem Instagramu, tam už v ten samý den nemusí bejt, protože přijdou lidi a koupí si to. Co se týče nových značek a českých designerů, to závisí na tom, jak zvládají nový věci produkovat – jak často mají dropy nebo kolekce. Je to většinou dvakrát ročně.
Hovorili ste aj o úprave oblečenia. Vzadu máte šijaciu dielňu so strojmi. Aké unikátne kúsky tu vznikajú?
My se snažíme využít všechny produkty, které uvádíme do oběhu. Nemáme žádný outlet a není v našem zájmu ty věci polikvidovat, takže nejsnazší cesta, jak je obnovit, je rozstříhat je a udělat nové produkty. Kombinováním různých částí oblečení jsme schopní vytvořit zajímavý kousky. Může to být cokoliv. Ustřihneme rukávy na bundě a našijeme na ni rukávy od košile, ale může to být i kompletní přestavba bundy. Našijeme podšívku tam, kde předtím nebyla, a uděláme z ní zimní kousek.
Kto pre vás šije?
Když jsme měli Work Room, ve kterém jsme dělali ucelený kolekce s větší produkci vlastního oblečení, tak pro nás šily i studentky z různých oděvních škol, ale teď je na to jenom jedna slečna.
Kto tvorí vašu klientelu?
Každý, kdo projde ulicí 28. října. Kdokoliv přijede do Prahy, může být našim klientem. Tím, že máme širokou škálu zboží, tak se to opravdu různí. Chodí k nám mladí kluci a holky, kterým je 14 let, prohlédnou si nové zboží a pak přijdou i s rodičema. Chodí k nám lidi ve věku 18–30 let. Chodí k nám i lidi kolem 50-60 let, protože chtějí autentický kousky, který jsou spojený třeba s filmovou a hudební kulturou, kterou sledovali. Máme širokou škálu zákazníků.
Počas našej návštevy v predajni zazneli Limp Bizkit, Juice WRLD, Future alebo Rich The Kid, čo je naozaj zaujímavý hudobný doprovod. Kto sa stará o hudbu?
Zaměstnanci. Je repertoár, který nehrajeme, ale jinak je to svobodný. Tím, že prodáváme oblečení vycházející z různých kultur jako třeba techno, punk, rock'n'roll, můžete slyšet hudbu od 40. let po současnost. Když k nám přijdete ráno, můžete slyšet rap, odpoledne hraje techno a večer hity 80. let. Na druhý den swing.
Protože k nám chodí hodně turistů, může se stát, že když přiletí hodně letadel se staršími turisty, tak hrajeme spíš starší věci. Zní to možná absurdně, ale je to tak. Může se i stát, že celý den chodí hlavně Francouzi, protože mají ve Francii nějaký prázdniny, a pak jsou nadšení, že hrajeme francouzskou hudbu. I díky tomu víc nakoupí.
Za rozhovor pánovi Degenovi ďakujeme. ENTER je skutočne jednou z najunikátnejších predajní s oblečením, aké v našich končinách môžeme nájsť. Odvádzajú poctivú prácu a výnimočnú atmosféru umocňujú tiež sympatickí zamestnanci, ktorí sú pripravení ti poradiť a čo to o jednotlivých produktoch porozprávať.
