V CERNe začali ostreľovať antivodíky laserom.
Výzkumy v oblasti antihmoty se konečně mohou posunout dál. Vědecký tým takzvaného ALPHA experimentu v CERNu dokázal konečně zjistit, jak antihmota vypadá a jaká vlastně je. Svět se tak posunul od hypotéz a odhadů až k potvrzené realitě. Pokud jsi ve světě antihmot a podobných věcí ztracený, zde je krátké info: Ve fyzice existuje zákon, který tvrdí, že všechno na světě má svůj protiklad. Tedy každý atom má svůj antiatom (vodík má antivodík) a dokonce i částice v něm mají někde svůj přesný opak (neutron má zase antineutron). Dále už to nepokračuje a normální od antihmoty definuje počet ještě menších částic (kvarků) v protonech, neutronech a elektronech. V každé částici jich je několik některého typu, a pokud se tato čísla prohodí, vzniká antihmota, nejtajemnější věc vesmíru. Vést o ní experimentální výzkumy je mimořádně obtížné, jakmile se totiž setká s hmotou, okamžitě se mění na energii a celé antihmotě je téměř instantně konec.
Otázkou však zůstává, jak antihmota vypadá a jak se chová. Na tento výzkum bylo třeba nějakou antihmotu získat a protože se v přírodě nevyskytuje, vědci dvacet let vymýšleli nějaký efektivní způsob. Ta dnešní metoda dokáže vyrobit asi 25 000 antivodíků za 15 minut, z toho asi 14 z nich dokáže odchytit a uchovat na krátkou dobu. Experiment ALPHA tyto částice pak znehybní ve vakuu a napálí do nich laser plný normálních vodíků... a poté, co to udělali, zjistili, že se chová navlas stejně jako obyčejná hmota. I když se toto může zdát jako menší zklamání, umožňuje to pokračovat ve výzkumu, který má šanci stát se jedním z nejpřelomovějších. A sice, když má mít všechno svůj opak, tak ke každému atomu má existovat jeho antiverze. Ke každému. To se však neděje a množství antihmoty v nám známém vesmíru je mizivé a zdaleka nezabírá jeho polovinu, jak tvrdí teorie.
