Prepnúť do nočného režimu
Prepnúť do denného režimu
Nedeľa 29. 11. 2020 meniny má Vratko

hľadaj na refresheri

Chceš dostávať notifikácie aj na tomto zariadení?
Zaujímavosti
3
Adam Smeták
31. október 2016, 22:36
Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.

John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti

John vyrůstal ve fanaticky náboženské rodině, která ho od dětství držela co nejdále od běžné společnosti.

Adam Smeták
31. október 2016, 22:36
John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti
Musíš byť prihlásený/á , aby si mohol uložiť článok.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
3
Uložiť na neskôr.
Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.
Připravili jsme pro vás článkový seriál, který se bude týkat sériových vrahů, kteří nám přišli jakýmkoli způsobem zajímaví. Zaměříme se na nechvalně proslulé, ale i méně známé vrahy a pokusíme se vám co nejvíce přiblížit jejich, většinou velmi pohnutý životní příběh. Nezajímají nás ani tak statistiky a data, ale především pozadí jejich psychického narušení a postupné změny osobnosti, které vedly až k jejich nelítostným činům a hře na Boha. V dnešním díle si představíme Johna Haigha, který vraždil pro zisk. Těl svých obětí se zbavoval kyselinou a pokládal sám sebe za nepolapitelného. 

 

John George Haigh se narodil 24. července 1909 ve Stamfordu v Lincolnshire. Odtud se s rodinou odstěhovali do Outwoodu, kde Haigh strávil příštích 24 let svého života. Zde byl vychováván ve fanaticky náboženské domácnosti, kde bylo malému Johnovi neustále připomínáno, že ho neustále sleduje vyšší a vše hodnotící bytost. Haigh sám později prohlásil, že jeho dětství bylo ponuré a osamělé. Jeho jedinými přáteli byla domácí zvířata. Vysoký plot, který postavil Johnův otec kolem jejich domu pak udržoval rodinu v bezpečí před zvědavýma očima, ale držel ji i v distancu před jakýmkoli sociálním kontaktem s okolím. Johnovi rodiče patřili k náboženské sektě známé jako Plymouth Brethren, která byla silně puristická a antiklerikální. Biblické příběhy tak byly po dobu Johnova dětství jedinou povolenou formou zábavy. Dokonce i sporty jakéhokoli druhu pro něj byly zakázané. 

 

Podle Johnova otce byl svět v němž žijí zlé místo a požadoval, aby jeho rodina od něj byla co nejvíce oddělena. Navíc k tomu tvrdil Johnovi, že namodralé znaménko na jeho hlavě je výsledkem jeho hříchů z mládí. Malý John tak žil v neustálém strachu, že jakýkoli přešlap proti pravidlům bude stižen božím trestem a na těle se mu objeví ďábelské znaménko. Podle všeho přišel zlom v rozvíjející se Johnově psychice, když navzdory lžím a nevhodnému chování žádné takové znaménko na jeho těle nevyrašilo. Díky tomu se začal cítit, že je výjimečný a ze všeho vyjde beztrestně. Později také tvrdil, že ho v dětství děsily noční můry plné gotických staveb a krucifixů z nichž vytékala krev. Haigh však byl později usvědčen z manipulativního chování a kompulzivního lhaní a je fakt, že by mu lži o příšerném dětství plném děsivých snů mohly vynést mírnější rozsudek u soudu. 

 

John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti

 

Podstatná změna v Johnově životě přišla v roce 1934, kdy přestal navštěvovat kostel sekty jeho rodičů a vzal si Beatrice Hammer, 21letou dívku, kterou téměř neznal. Navzdory tomu, že se dvojice seznámila jen pár týdnů před svatbou a mladá Beatrice pochybovala o dobrých úmyslech svého snoubence, došlo 6. července (júl) 1934 k uzavření manželství. Rodiče Haigha dovolili dvojici žít s nimi v jejich domově. Avšak jejich soužití nemělo dlouhého trvání, neboť pouhé 4 měsíce po svatbě došlo k rozvodu, když byl John v říjnu 1934 poslán za mříže za podvod. Zatímco si odpykával trest porodila mu Beatrice dceru, kterou však po krátkém rozhodování dala k adopci. Dvojice se po Johnově propuštění viděla už jen jednou, přičemž své bývalé ženě při setkání Haigh lhal, že už během svatby měl jinou ženu, a tak bylo jejich manželství beztak neplatné. 

 

Navzdory svým schopnostem strávil John Haigh podstatnou část svého mládí ve vězení, a to především kvůli ilegálním obchodním praktikám a podvodům. Během krátké doby působil v zábavním parku pana Williama McSwana a jeho rodičů Donalda McSwana a jeho manželky Amy. Rodina měla Johna ráda, podporovali ho v podnikání a bylo jim líto, když za výdělkem odešel jinam. Jeho další projekt však zahrnoval podvodnou advokátní kancelář, což mu vyneslo čtyři roky natvrdo. V průběhu pobytu za mřížemi se neobrátil na dobrou stranu, naopak vymyslel nový způsob, jak zbohatnout rychle, namísto toho aby se musel dřít každý den. Jeho plán byl prostý. Měl v úmyslu napadat starší bohaté ženy a obírat je o jejich majetek. Navíc došel k přesvědčení, že pokud policie nebude mít mrtvolu, nemůže být usvědčen.

 

John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti

 

Svůj nápad se rozhodl vyzkoušet alespoň částečně před propuštěním, a tak si přes vězeňskou síť černého obchodu sehnal kyselinu sírovou. Ve věznici pak pochytal několik myší a dlouhé hodiny experimentoval s jejich těly a rychlostí s jakou dokáže kyselina rozleptat živočišnou tkáň. Poté co vyšel z vězení, rozhodl se svůj ohavný plán realizovat. V mezidobí pobýval u rodiny Stephenových, protože navázal úzké přátelství z jejich dcerou Barbarou, která navzdory 20letému věkovému rozdílu tajně doufala, že si Haigha vezme. Jeho plány však byly úplně jiné. V roce 1944 byl zapojen do autonehody během níž utrpěl úraz hlavy. Později u soudu tvrdil, že právě tato nehoda byla katalyzátorem, který probudil jeho nenaplněné krvelačné noční můry. Krátce po nehodě si pronajal sklepní místnost na 79 Gloucester Road, kterou přeměňoval na past na nic netušící oběti

 

Později v témže roce narazil na radnici v Kensingtonu na svého bývalého zaměstnavatele McSwana. Ten byl rád, že ho po dlouhé době vidí a pozval ho k sobě domů za rodiči. Během přátelského setkání se rodina Johnovi pochlubila svými nedávnými výnosnými investicemi do nemovitostí. Ani nevěděli, že si takovou informací pomalu sami kopou hrob. Po několikatýdenních pravidelných setkáních s rodinou McSwana se 9. září 1944 Haigh rozhodl, že uskuteční svůj plán. Pozval svého kamaráda k sobě do pronajaté sklepní místnosti, kde ho v nečekanou chvíli udeřil zezadu do hlavy tupým nástrojem. Poté mu prořízl hrdlo. Záznamy z jeho deníku o jeho první vraždě mluví následovně: „Měl jsem po ruce hrnek, tak jsem do něj nechal vykapat trochu krve z jeho krku a potom jsem ji vypil.“ 

 

John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti

 

Poté popadl připravený sud, do nějž složil Haighovo tělo a zalil ho kyselinou. U soudu pak prohlásil, že výpary byly tak silné, že musel z místnosti vyběhnout ven. Později sud zakryl víkem a vyrazil spát domů k Stephenovým, přičemž se mezitím jeho bývalý zaměstnavatel a přítel rozpouštěl v pronajatém sklepě. Druhý den z McSwana nebylo už nic než jen hrudkovitá kapalina, které se Haigh zbavil s vědomím toho, že někoho zavraždil a dokázal nenávratně zahladit veškeré stopy. Později toho týdne se mu podařilo přesvědčit McSwanovi rodiče, že jejich syn utekl, aby se vyhnul odvodu do armády. Dokonce jim posílal pohlednice ze Skotska v nichž předstíral, že je jejich syn. Nicméně, jeho hlavním cílem nadále zůstávalo získat celý majetek rodiny McSwanových. 

 

Na další vraždy se tak ve svém sklepení smrti důkladně připravil. Sehnal si obličejovou masku, která ho měla ochránit před výpary, a dokonce i sehnal vanu, kterou z vnitřní strany důkladně nalakoval, aby byla odolnější ke korozi. Před vraždou McSwanových si vyhlédl ženu ve středním věku z Hammersmith, kterou zbavil života obdobným způsobem jako předtím svého přítele. McSwanovi zmizeli 2. července 1945. Haigh je pozval k sobě do sklepního bytu, kde je nejprve omráčil, pil jejich krev a poté je rozpustil v kyselinové lázni. Pak informoval bytnou rodiny, že McSwanovi odjeli do Ameriky a všechnu poštu přesměroval na sebe, včetně důchodu pana McSwana. Následně pak zfalšoval podpis jejich syna a převzal plnou moc. Poté si osvojil majetek celé rodiny díky svým předchozím zkušenostem s podvody a vydělal si tak 6 tisíc liber (180 tisíc korun). 

 

 John Haigh rozpouštěl své oběti v kyselině a pak je okrádal. Doplatil až na svoji aroganci a pocit nepolapitelnosti

 

Na nějakou chvíli se poté opět věnoval podvodům a mámil z lidí peníze. Jeho nově nabytá krvežíznivost ho však opět dopadla, a tak zavraždil mladého muže jménem Max, aby ukojil své touhy. Jenže obchody mu přestaly jít a peníze od McSwanových rychle rozházel, a tak se začal rozhlížet po další bohaté oběti. Tentokrát si vybral pár doktora Archibalda Hendersona (52) a jeho ženu Rose (41), kteří prodávali svůj dům. John Haigh si je získal svým charisma a založil s nimi kultivovaný vztah na společné vášni k hudbě. Tou dobou opustil podnájem v Gloucester Street a pronajal si sklad na Leopold Road v Crawley v Londýně. Zde si opět vybudoval laboratoř smrti. 

 

12. února (február) 1946 přesvědčil pana Hendersona, aby s ním vyrazil do Crawley, kde ho střelil do hlavy jeho vlastním revolverem. Tělo nechal ležet na místě a vydal se zpátky za jeho manželkou, aby zbavil života i ji. Po chvíli přemlouvání ji odvezl do skladu, kde ji zavraždil vedle jejího muže střelou zezadu do hlavy. Dvojici pak svázal a nechal na místě celou noc. Později se polici přiznal, že pil jejich krev. Druhý den rozpustil obě těla v kyselině, avšak tentokrát neměl jeho hrůzný čin vymazat všechny stopy, neboť jedna noha pana Hendersona zůstala neporušená. To však Haigha příliš nevzrušovalo. Nohu i s kašovitými ostatky tak pohřbil v rohu dvoru. Cítil se být naprosto imunní vůči dopadení

 

Pan a paní Hendersonovi

 

Úsilí o udržení dojmu, že manželé Hendersonovi jsou stále naživu ho stálo spoustu času a energie. Haigh se dokonce i naučil písmo Rose Hendersonové, aby mohl napsat dlouhý dopis její sestře. Poté, co rozprodal jejich majetky, přišel si na slušných 8 tisíc liber (240 tisíc korun). Jeho pohrdání obětmi a nelidskost pak potvrzuje fakt, že dal své přítelkyni Barbaře kousky ze šatníku paní Hendersonové. Následně však přišel nepříjemný šok, když se Haigh dozvěděl, že se bratr Rose Hendersonové chystá jít na policii a ohlásit své příbuzné za nezvěstné. Haigh ho navštívil a přesvědčil ho, že pár emigroval do Jižní Afriky, aby tam doktor Henderson mohl provádět ilegální potraty

 

Aby získal další prostředky měl v plánu navštívit matku svého nedávno zesnulého kamaráda, o jehož smrti se dozvěděl z nekrologu v novinách. Křehká žena však zemřela dříve, než se k ní Haigh dostal. Peníze mu opět začaly docházet, a to především kvůli hazardním hrám a rozhazování v luxusních hotelech. Při jednom z flámů v luxusních částech města se spřátelil se starší paní jménem Olive Durand-Deacon, načež okamžitě začal vymýšlet plán jak ji zavraždit a obrat o majetek. V červnu 1948 bylo nalezeno Haighovo auto rozbité o útes. Sám tvrdil, že mu ho již dříve někdo ukradl. O něco méně než měsíc později bylo poblíž incidentu nalezeno mrtvé tělo, avšak policie se rozhodla, že dva případy nemají nic společného a nebude je spojovat. Přesto však Haigha vyslýchali, ten však odmítl, že by měl s čímkoli z toho cokoli společného.

 

 Místo činu

 

Své přítelkyni Barbaře tvrdil, že chtěl získat pojistku z auta a dokonce svoji dívku na místo, odkud auto shodil zavedl. Už tehdy ho však dívka začala podezírat. Mezitím, navzdory tomu, že zabil paní Durand-Deacon a okradl jí o její majetky, mu začaly opět docházet peníze, které tolik potřeboval na splácení půjček. Dokonce pozval několik dalších postarších bohatých lidí do svého skladiště, ti ho však odmítli. Problémy navíc začal dělat opět bratr paní Rose Hendersonové, který hrozil že zavolá policii,  pokud mu nesdělí, kde je jeho sestra. John Haigh se ho rozhodl umlčet, ale to už bylo pozdě. Policisté, kteří ho už delší dobu podezírali si pro něj přijeli a zatkli ho za únos. Brzy, po jeho kompletním doznání, však přišli na to, že polapili daleko nebezpečnější šelmu než si mysleli.

 

Kromě Johnových rodičů byla jeho zatčením nejvíce šokována jeho přítelkyně, kterou si měl brzy vzít. Pravidelně ho navštěvovala a snažila se přijít na to, jak se mohla zaplést s někým takovým. A i když se Johnovi podařilo kyselinou zničit většinu důkazů, ne vše bylo eliminováno. Malé kousky kostí, zubní protézy, noha pana Hendersona a jeho žlučník byly vyjmuty z tun bahna a kalu. Kriminalisté museli nosit gumové rukavice a pokrývat své ruce vazelínou, aby se ochránili před kyselinou. Z míst činu zajistili následující položky:

 

1. 13 kilo lidského tělesného tuku
2. 3 žlučové kameny
3. Část levé nohy
4. 18 fragmentů lidských kostí
5. Horní a dolní zubní protézy, neporušené
6. Část červeného plastového sáčku
7. Rtěnku

 

A i přesto, že kriminalisté měli alespoň nějaké důkazy, hlavní podíl na odsouzení Johna Haigha měl on sám. Haigh sebevědomě a arogantně popisoval své činy a celou dobu si připadal beztrestně, protože byl přesvědčen, že policisté nezajistí ani jediný důkaz. Pro něj to bylo jednoduché. Žádná těla, žádný zločin a žádný trest. 

 

 

18. července 1949 se sešlo u soudu kolem 4 tisíc lidí, přičemž každý doufal, že si najde své místo. John Haigh neměl žádné finance tou dobou a nemohl si dovolit právníka, a tak s ním noviny 'The News of the World' udělali dohodu, že jim poskytne exkluzivní informace, pokud mu zaplatí právníka. Haigh prohlásil, že je nevinný. Obžaloba opřela případ o fakt, že vraždy Haigha byly promyšlené a jejich cíle byl zisk. Jeh obhájce se to snažil uhrát na notu duševní nemoci a neschopnosti svého klienta morálně přemýšlet. V očích soudu však neměl šanci, neboť snaha o zakrytí stop jasně hovořila o opaku. Svých činů si byl plně vědom a jedna vypočítavě. Soudce ho nakonec nemilosrdně odsoudil k trestu smrti oběšením. Z cely smrti psal John Haigh dopisy svým rodičům i své snoubence, které slíbil, že po reinkarnaci dokončí, co začal. Dne 6. srpna (august) 1949 byl John Haigh oběšen ve vězení Wandsworth v Anglii.

Upozorniť na chybu. Ak si našiel nedostatok v článku alebo máš pripomienky, daj nám vedieť.
Zdroj: murderpedia.org, goodreads.com Tagy: sérioví vrazi
Ohodnoť článok
136
Zdieľaj článok
Hodnotenie tohto článku je dostupné len s aktívnym predplatným REFRESHER+.
Predplatiť si
Zrušiť
Pri hodnotení článku nastala chyba. Skús sa nanovo prihlásiť a znova ohodnotiť článok.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHOR
Dostávaj najlepší obsah mailom
Nestíhaš všetko sledovať? Pošleme ti do schránky najčítanejší a najlepší obsah.
Žiadny spam. Kedykoľvek sa môžeš z odberu odhlásiť.
Posielať email
Najčítanejšie
Domov
Zdielať
Diskusia
Hľadať
Viac
Zapni upozornenia a už ti nič neujde!

Chceš vedieť čo sa deje a mať prehľad? Dostávaj upozornenia o najhorúcejších správach na Refresheri.

(Príklady: Horel Notre Dame, Zomrel Mac Miller, Trailer na Avengerov)
(Príklady: Sagan skončil prvý, Nový zákon s vplyvom na moderných ľudí, Dnes nás čaká zatmenie slnka)
Ak chceš, aby sme ti poslali takmer všetky novinky, vyber túto možnosť.