Více než dvacet let zabíjel své pacienty, aniž by kdokoli získal podezření.
Harold Frederick Shipman se narodil 14. ledna (január) 1946 do běžné dělnické rodiny. Už od dětství byl silně fixován na svou dominantní matku Veru, která mu přezdívala Fred a považovala ho za své nejoblíbenější dítě. Svého synka učila pocitu nadřazenosti nad ostatními, který mu později kazil vztahy a izoloval ho od přátelství. Osud tomu však chtěl tak, že Haroldově matce diagnostikovali maligní rakovinu plic. On ochotně dohlížel na péči o ní, často ji navštěvoval a byl fascinován pozitivními účinky morfia na jejím utrpení. Jeho matka zákeřné nemoci podlehla 21. června (jún) 1963, když bylo Haroldovi pouhých 17 let. Její smrt ho hluboce zasáhla, a tak se rozhodl začít studovat medicínu na Leeds University, kam se dostal až napodruhé.
A přestože byl povahou samotář a povýšenec, už v 19 letech si nalezl manželku Primrose, které bylo v době svatby 17 let a byla už v pátém měsíci těhotenství. V roce 1974 se dvojici narodilo další dítě a Harold nastoupil na lékařskou praxi v Todmorden v Yorkshiru, kde se mu zpočátku dařilo jako rodinnému praktickému lékaři, dokud však neupadl do závislosti na opiodním analgetiku meperidin. Padělal předpisy na velké množství tohoto léku a byl nucen práci opustit, když se toho v roce 1975 dopátrali jeho kolegové. Při vyšetřování dostal malou pokutu za padělání a nastoupil do rehabilitačního programu pro drogově závislé.
Harold Shipman na High Grammar School v Nottinghamu (1961)
O několik let později byl již rehabilitovaný Shipman přijat mezi personál Donneybrook Medical Centre v Hyde, kde vystupoval jako pracovitý lékař s důvěrou pacientů i kolegů, ačkoli mezi mladšími zaměstnanci měl pověst arogantního člověka. Jako lékař zde působil více než dvě desetiletí a jeho chování mezi jeho kolegy celou dobu nevyvolávalo žádné podezření. Zvrat však přišel ve chvíli, kdy si místní pohřební povšiml, že pacienti doktora Harolda Shipmana umírají neobvykle často a v podobné póze: většina z nich byla úplně oblečená a seděla nebo ležela na pohovce. Muž byl natolik znepokojen, že kontaktoval přímo lékaře. Ten mu řekl, že se nemusí ničeho obávat. Brzy si podezřelých úmrtí povšimla i Shipmanova kolegyně doktorka Susan Booth, která na to upozornila úřad místního koronera. Ti na oplátku kontaktovali policii.
Rozběhlo se vyšetřování, které odhalilo, že Shipman záměrně měnil lékařské záznamy svých pacientů, aby jejich úmrtí vypadalo přirozeně. A protože byl celé ty roky skryt za iluzí starostlivého rodinného lékaře, bylo téměř nemožné zjistit, kdy začal své pacienty vraždit nebo kolik jich naposledy vydechlo pod jeho rukama, on sám totiž jakákoli obvinění důsledně popíral. Tečku za jeho vražednou poutí a rozuzlení definitivně přinesla Angela Woodruff, dcera jedné z jeho obětí, která odmítla akceptovat doktorovo vysvětlení matčiny smrti. Kathleen Grundy, aktivní a bohatá 81letá vdova, totiž byla nalezena 24. června (júl) 1998 mrtvá ve svém domě po nedávné návštěvě doktora Shipmana.
Manželský pár
Mladá Angela Woodruff dostala od doktora Shipmana doporučení, že pitva není nutná, a tak byla Kathleen Grundy náležitě pohřbena. Angela však byla právnička a vždy se tak starala o matčiny finanční a právnické záležitosti, takže pro ni bylo velkým překvapením když zjistila, že její matka zanechala ještě další posmrtnou vůli, v níž odkázala převážnou část svého majetku právě doktoru Shipmanovi. Angela tak získala přesvědčení, že vůle je padělek a že Harold Shipman její matku zavraždil, aby mohl těžit z její posmrtné vůle. Okamžitě na to upozornila místní policii, která po přezkoumání důkazů došla ke stejnému závěru.
Tělo Kathleen Grundy bylo tedy exhumováno a posmrtná pitva ukázala, že nezemřela přirozeně, nýbrž na předávkování diamorfinem, který se do jejího těla měl dostat někdy v době, kdy byl v jejím domě přítomen doktor Shipman. Detektivové neváhali a po zisku povolení se vydali prohledat doktorův dům. Zde našli řadu lékařských záznamů, zvláštní kolekci šperků a psací stroj, který se ukázal být nástrojem, na němž vznikla posmrtná vůle paní Grundy. Ze zdravotnické dokumentace zadržené na místě bylo policii na první pohled jasné, že tady nepůjde jen o jeden případ. Začalo tedy vyšetřování podezřelých úmrtí Shipmanových pacientů, přičemž se zvláštní pozornost kladla na oběti, které nebyly zpopelněny a které prokázaně zemřely nedlouho po návštěvě doktora Harolda Shipmana.
Doktor smrt doporučoval kremaci příbuzným jeho pacientů velmi často, přičemž zdůrazňoval, že žádná další šetření určitě nebudou třeba, a to i v případech, kdy pacienti zemřeli za okolností, o nichž předtím jejich příbuzní neměli ani tušení. Detektivové později zjistili, že Shipman většinou měnil zdravotní záznamy svých pacientů hned po jejich vraždě, aby se ujistil, že jeho záznam odpovídá okolnostem úmrtí. Co však doktorovi nedošlo, byl fakt, že každé změny počítač uložil i s přesným časem, a tak mohla policie snadno určit, které jsou zfalšované.
Po rozsáhlém vyšetřování, které zahrnovalo četné exhumace a pitvy, byla policie schopna Shipmana obvinit z 15 vražd a jednoho padělání. Shipmanův soud začal 5. října (október) 1999. Obžaloba tvrdila, že Shipman zavraždil 15 svých pacientů, protože ho těšil pocit kontroly nad životem a smrtí a odmítla, že by konal ze soucitu, protože žádný z jeho zavražděných pacientů netrpěl smrtelnou chorobou. Soud mu nakonec udělil patnáct doživotních trestů a jeden čtyřletý za padělání. Skutečnost, že lékař zavraždil 15 svých pacientů, otřásla lékařskou komunitou, časem se však ukázalo, že jde jen o zlomek jeho zločinů. Audit vedený profesorem Richardem Bakerem z University of Leicester totiž zkoumal počet a charakteristiku obětí Harolda Shipmana a porovnával je s případy ostatních lékařů. Zjistili, že míra úmrtí jeho pacientů byla výrazně vyšší a probíhala v určitých částech dne a Shipman byl v okolí jejich úmrtí až podezřele častokrát přítomen. Audit nakonec odhadl, že Shipman je pravděpodobně odpovědný za minimálně 236 vražd v průběhu 24 let své doktorské praxe.
Ve stejné době prováděla stejný průzkum vyšetřovací komise soudkyně Dame Janet Smith, která zkoumala záznamy 500 pacientů doktora Shipmana a přišla s tvrzením, že doktor stál za úmrtím minimálně 218 z nich. Dne 13. ledna (január) 2004 byl Harold Shipman objeven v 6 hodin ráno ve své cele ve Wakefieldu oběšený smyčkou, kterou si vyrobil z prostěradla, jež přivázal k zamřížovanému oknu. Tak skončil život narcistického doktora, který vraždil nevinné staré lidi, kteří se nemohli bránit.
