Dnes vám prinášame rozhovor s mladým českým talentom, po ktorom siahlo už množstvo nemalých štúdií v USA.
Zdravíčko Jardo, v prvom rade ti chceme poďakovať, že si si našiel čas. Vieme, že tvoríš hudbu k svetovým herným a filmovým trailerom. Mohol by si sa našim čitateľom predstaviť a prezradiť im, kto vlastne si, koľko máš rokov a kde si študoval?
Ahoj, jak jsi už řekl, skládám trailerovou muziku k projektům, které vyžadují energickou hudbu. V poslední době to byl třeba trailer pro Terminator Genisys. Dále tvořím skladby pro trailery her (např. Battlefield od EA Games nebo StarCraft a Heroes of the Storm od Blizzardu). Ale o ty projekty vlastně nejde. Dělám, co mě baví. A to je důležitější, než pro jaká světová jména svou hudbu tvoříš. Jinak je mi 27 a studoval jsem na oxfordském SAE Institutu zvukové inženýrství a hudební produkci.
Vo svojom živote si urobil pár dôležitých rozhodnutí, no jedno znamenalo, že si odišiel zo školy ešte pred získaním titulu. Ako to prebiehalo, kedy prišiel ten zlomový moment a neľutoval si ani trochu svoje rozhodnutie? Ako k tomu pristúpili napríklad rodičia a okolie?
Myslím, že k tomu, aby člověk mohl dělat, co ho baví, musí umět opouštět svojí komfortní zónu a občas i vše, co má v životě „jisté“. Tři roky zpět, kdy jsem měl pár zkoušek před dokončením bakaláře vysoké školy strojní, mi došlo, že nemá smysl ztrácet čas něčím, co mě nebaví.
V průběhu studia jsem se už hodně věnoval hudbě. Měl jsem slušně rozjetou DJ kariéru, ale bylo mi jasné, že když chci zvládnout tvořit na lepší úrovni, než bylo v našich krajích standardní, musím se tomu věnovat na 120 %. A tak jsem opustil jak DJing, tak školu, a jel jsem se podívat do Oxfordu. Rodiče to tenkrát moc nechápali, bylo to pro ně moc riskantní. Protože ale viděli, jak na svém snu pracuju a jak mě to baví, podporovali mě. To bylo pro mě dost důležitý.
Venuješ sa hudbe odmalička, alebo to všetko začalo DJ-ingom? Ako si sa vlastne k jej tvoreniu dostal a k akému štýlu máš najbližšie?
Hudbě se věnuju od mala. Dříve spíše neplánovaně, když jsem hrál jako malej na flétnu. Moc mě to ale nebavilo. Pak v 15 jsem objevil DJing a vše se změnilo. To spojení techniky a elektronického zvuku. Začal jsem hrát po celé ČR a hlavně jsem začal skládat svoje věci, což bylo pro mě to hlavní. Od té doby mě elektronická muzika silně inspiruje.
Ako prebiehal tvoj zápis na SAE v Oxfordu?
Když jsem se rozhodl, že ukončím vejšku, odletěl jsem do Oxfordu, abych se podíval na mojí vysněnou školu, kde měli tenkrát nejlépe vybavená hudební studia široko daleko. Měl jsem ohromné štěstí, protože po tom, co jsem v podvečer zaklepal neohlášenej na dveře té školy, otevřel mi dveře člověk, který měl na starosti příjem nových studentů a tak nějak i celou tu školu.
Já tenkrát neměl tušení, kdo to je. Byl tam už jeden z posledních. Provázel mě všemi jejich studii a asi mu neuniklo, jak silnej to byl pro mě zážitek. Asi mu taky neuniklo, že jsem neuměl moc anglicky a skoro nic jsem mu nerozuměl. Na konci prohlídky jsem mu pustil pár svých věcí a on pak už jen řekl, ať se stavím, až začne nový semestr, že by bylo fajn, kdybych tam začal studovat. To byl moment, kdy mi došlo, že se právě stalo asi něco velkýho. A tak jsem jel domů a začal se učit full time anglicky.
Ako dlho si sa venoval štúdiu, než prišla prvá pracovná ponuka? Mal si predtým dosť peňazí? Predsa len, škola a veci okolo nej určite neboli najlacnejšie.
Studium trvalo 2 roky a bylo zakončené titulem. Padlo na to vše, co jsem si do té doby vydělal DJingem a všemi ostatními brigádami. Při studiu mi naštěstí platilo nájem pár vedlejších hudebních projektů, pro které jsem skládal hudbu, takže vše nějak fungovalo. Byl to celkově drsnej čas, ale nečekal jsem, že by to mělo být lehký, a tak mě to nějak nermoutilo. První velká zakázka přišla před koncem studia.
Predpokladám, že tamojšie štúdiá si si zamiloval. Aké veľké rozdiely sú medzi Českom/Slovenskom a práve takou školou v Anglicku? Je náročné sa na takúto školu dostať, povedzme, s nie veľkou mierou talentu?
Důvod, proč jsem na tu školu chtěl, byla vesměs jen ta studia. Myslet si, že s vystudováním takové školy máte jistotu dobré práce v budoucnu, je omyl. Je to jen a pouze na vás. Škola za vás nic neudělá, ani vám neřekne nic, co byste si nemohli někde jinde přečíst. Máte možnost svoje nápady probírat se šikovnými učiteli z branže, ale to je tak asi vše. Jde jen o to, kolik času strávíte v těch studiích a jak moc chcete uspět. Spoustu mých kolegů ze třídy dělá dnes úplně něco jiného než zvuk. Je nás jen pár, kteří si šli vyloženě za svým a teď se dobře živí hudbou nebo zvukem.
Co se týče rozdílů, tak kromě technického vybavení tam moc rozdílů nebude. Mně šlo hlavně o to, abych tam byl sám, a tak neměl tendence zpohodlnět. Když jste někde sami, musíte se o sebe postarat sami. V kombinaci s tím, že jste do toho vložili všechno, co jste měli, opustili všechny jistoty a blízký – to samo o sobě vytvoří tak silnej motor, že si prostě nedovolíte neuspět. Díky tomu jsem pracoval 16-18 hodin denně a za ty dva roky zdokonalil svojí producentskou techniku několikanásobně. To mi pak přineslo možnost pracovat na projektech, na kterých pracuji teď.
Ako si sa dostal ku komponovaniu hudby pre takých herných gigantov ako je EA či Blizzard? Ako ťa kontaktovali, predsa len, takéto spoločnosti si už vyberajú pre svoje projekty len tých najlepších, nie? Narazili na teba len náhodou a uvedomili si, že možno chytili jackpot?
Nic se neděje náhodně. Díky hudbě, co jsem dělal do demoreelu pro Pavla Kacerleho, mě kontaktoval člověk, který dělá mix a zvukové efekty do největších trailerů. Nabídl mi práci na trailerech pro hru Battlefield. V EA Games byli z výsledku nadšení a pak se vše spustilo. Důležitý je nečekat na zázraky, ale prostě si pro ně jít.
Ako si sa vtedy cítil? Veril si tomu, alebo si si myslel, že ide o nejaký žart?
Přišlo mi to trochu jako omyl, že by kluk jako já mohl dělat na tak velkých a přísně utajených projektech, jako jsou ty pro Blizzard, EA nebo Paramount Pictures. Pak jsem ale pochopil, že když něco opravdu chcete a každý den uleháte s přesvědčením, že jste pro to ten den udělali naprosté maximum, stane se to.
Ohľadom EA a Blizzardu, pracuješ pre nich stále? Si jediný, kto to pre nich robí trailery, alebo sa na hudbe podieľajú viacerí ľudia? Ako takáto výroba hudby vlastne vzniká a ako dlho trvá celý proces vzniku samotného traileru?
Ano, s oběma společnostmi stále spolupracuji na dalších projektech. Je asi pochopitelné, že v tak velkých firmách jsou na výrobu trailerů vyčleněné velké týmy. Avšak co se týče hudby, není tomu tak. Většinou si vyberou člověka, kterému důvěřují, a na něm nechají celou hudbu. Je to velká zodpovědnost a taky pěkný problém, když doručíte něco, co není na světové špičce.
Většinou máte jen jeden pokus, pak už za vámi stojí v pozoru zástup zkušených skladatelů, kteří udělají práci velmi rádi za vás. Co se týče délky procesu, je to různé. Záleží pak, jestli se nahrává celý orchestr živě atd. Mně tvorba hudby trvá přibližně týden. Čas jsou peníze. V případě takových firem jsou to velké peníze a vaše rychlost je jeden z důležitých aspektů úspěchu.
Hovorí sa, že tvoju hudbu bolo počuť aj na otváracom ceremoniáli tohtoročného BlizzConu. Je to pravda? Ako si sa k tomu, dočerta, dostal?
Ano, byl to docela zážitek slyšet svojí hudbu na zahájení tak očekávané akce. S Blizzardem spolupracuju díku projektům, co jsem předtím dělal pro EA Games. Je to takový řetězec. Když se někde osvědčíte, pak už jde vše snáze.
Čomu sa venuješ aktuálne, respektíve, čo pripravuješ v štúdiu? Zvykneš ešte robiť DJ-a, alebo už na to nemáš čas? Hráš vôbec nejaké hry, keďže pre ne vlastne skladáš hudbu?
V tuto chvíli pracuji na více projektech najednou. Jeden z nich je právě projekt s Pavlem Kacerlem, s nímž jsme pár let zpět udělali Iron Man 3 Demoreel, u kterého vše začalo. DJing mě pořád baví, ale už ho budu sledovat spíše s tím, s jakými inovacemi přijde nová generace, protože svůj čas už věnuji plně tvoření hudby. Co se týče her, tak hraju rád. Bohužel na ně nemám tolik času, kolik bych chtěl.
V kuloároch sa šepká, že po tebe poškuľuje aj Hollywood. Čo je na tom pravdy, teda, ak nám o tom niečo smieš prezradiť.
Prozatím si to nechám pro sebe.
Ako si sa spoznal s Pavlem Kacerlem a čo všetko ste už spolu vytvorili?
Známe se už spoustu let. On mě oslovil, když jsme ještě oba byli v Plzni a oba hráli jako DJové. Nikdo z nás netušil, co bude za pár let následovat. Od té doby jsme spolu tvořili videa. Buď jako zábavu ze společného cestování, nebo videa pro reálné projekty, kde tvořím zvuk a on se stará o obraz.
Čo pokladáš za svoj najväčší úspech?
Živí mě to, co mě baví a naplňuje. Všechny ostatní úspěchy jsou druhotné.
My ti ešte raz ďakujeme za rozhovor a želáme do budúcna všetko dobré. Ak chceš niečo odkázať našim čitateľom, prípadne iným mladším či starším ľuďom, ktorí sa chcú od pultov dostať do štúdií, máš možnosť.
Jděte za svým snem, protože nikdo jiný to za vás neudělá. Také děkuju a držím palce!