Jezdil po Praze v cadillacu s nahými dívkami, pořídil si aligátora, medvěda i smečku psů, jeho klub navštěvovali Karel Gott i Lucie Bílá. Kdo byl Ivan Jonák a šlo o největšího krále českého podsvětí 90. let?
Připravili jsme pro vás článkový seriál o divokých 90. letech v České republice.
Zajímavý fenomén sledujeme z různých pohledů, v minulém díle jsme popsali fascinující průběh kuponové privatizace, která měla takřka přes noc udělat z Čechů akcionáře.
- Jak se žilo v divokých 90. letech? Přejmenovávaly se ulice i města, vznikaly hypermarkety a internetem byly Zlaté stránky
- ČT 3, pes Novák, legendární estrády i čágo bélo, šílenci. Jak se proměnila televizní zábava od 90. let?
- Divoký experiment, který měl z Čechů udělat boháče. Kuponová privatizace přinesla první tuneláře i odstátnění 367,5 miliardy korun
V devadesátých letech bylo možné opravdu všechno. Divoké období nepřineslo jen kýženou svobodu, ale také touhu vydělávat pořádné peníze, založit vlastní byznys, prosadit se, nekonečně se bavit a žít život konečně naplno – ať už to tedy pro tehdejší Čechy znamenalo cokoli.
Tento příliv svobody a nových, nikdy předtím nepoznaných věcí, otevřel prostor mimo jiné bývalým vekslákům, kteří ho přebudovali v dosud neviděné podsvětí. Jedním z králů českého podsvětí je Ivan Jonák.
Mohutný podnikatel v bílém obleku a ověnčený zlatými šperky, který ukázal lidem, jak vypadá západní styl zábavy. Mafián promenádující se v kabrioletu s nahými dívkami. Osobnost, kterou znaly všechny tehdejší celebrity od Karla Gotta po Guns N' Roses. Ale také citlivý poet nebo vězeň, jenž si odseděl osmnáct let za objednávku vraždy své ženy a který nakonec zemřel úplně sám.
Mafián bez mafie
Když Češi po revoluci vstoupili do nové éry demokracie, chtěli se bavit. Socialistická zábava jim připadala mdlá, už kdysi poznaná a prozkoumaná – chtěli diskotéky, jaké znali z amerických filmů, zatoužili po moderní hudbě, zahraničních hvězdách. Po luxusu. Po nahých ženách. Chtěli za zábavu utrácet peníze. Toho si všiml Ivan Jonák, tehdy pětatřicetiletý manžel Ludviky Jonákové a otec dvou dcer.
Za socialismu si prošel vězením i různými profesemi, většinou odkloněnými od tehdejší společenské normy. Okusil být popelářem, vyhazovačem i vekslákem. Svůj první milion si vydělal již před rokem 1989, údajně sběrem železa. Za peníze si koupil mercedes a začal dělat pražského taxikáře. Možná díky této pracovní zkušenosti pak nastřádal vzácné kontakty z tehdejšího podsvětí. Ty se mu po revoluci hodily.
Padl nápad vybudovat Discoland Sylvie, pojmenovaný po jeho mladší dceři. Přes manželku se Jonák seznámil se svým budoucím společníkem, Němcem Helmutem Hugerem. Ten měl v bance půjčit 375 tisíc marek. Šlo tehdy o obrovskou sumu peněz, průměrná mzda byla začátkem 90. let necelé 4 tisíce korun. Záhadný společník v našem příběhu později sehraje klíčovou roli.
Společně vymysleli koncept nového klubu. Půjde o unikátní spojení baru, diskotéky a striptýzu, jaké v celém Česku nemá obdoby. Huger nejdříve nemá k projektu přílišnou důvěru, ale Jonákovo megalomanství se mu líbí. Kdy jindy, než teď. Za investici chce čtyřicetiprocentní podíl. Zbytek jde manželům.