Děsivou informací je fakt, že tělo v sobě může mít parazita a dlouhou dobu si toho hostitel ani nemusí být vědom. A až to zjistí, bývá pozdě. Následující pětice nebezpečných parazitů je toho zářným příkladem.
Příroda skýtá mnohá nebezpečí. To mnozí z nás již zjistili na vlastní kůži. Občas ale zapomínáme, že jedna z těch největších hrozeb je ta, která není vidět - paraziti. Díky svým rozměrům jsou často bez mikroskopu neviditelní, ale zdravotní problémy, které mohou způsobit, jsou nanejvýš alarmující. Představme si nyní některé z těch parazitů, kteří organismus svého hostitele napadají tím nejhrůznějším způsobem.
Výběr začneme parazitem nadmíru zákeřným. Je jím Vlasovec mízní, latinsky Wuchereria bancrofti, parazitická hlístice přenášená komářím kousnutím. Komár svým kousnutím do krevního oběhu hostitele vypustí nespočet mikroparazitů, z nichž jedním je právě Vlasovec mízní. Jeho přítomnost v těle člověka zůstane dlouho bez povšimnutí. Teprve až zhruba po roce se z Vlasovce mízního stává vyvinutý dospělec a usadí se na lymfatických uzlinách hostitele. A právě tehdy začínají nepříjemnosti. V dospělosti může parazit dosahovat délky až desítek centimetrů a přestože je tenký, mízní uzliny ucpe. To má za následek masivní zvětšení několika částí těla, nevyjímaje šourku (který může nabýt velikosti pytle brambor) a u žen prsou. Nejčastějším úkazem jsou zvětšené končetiny, obzvláště nohy. Proti tomuto onemocnění existují antiparazitika.
Zvětšenině dolní končetiny se také říká "Sloní noha"
Cizopasná houba Ophiocordyceps unilanteralis je parazit jako žádný jiný. Svými sporami napadne organismus mravenců, postupně jím proroste a pomaličku začne získávat kompletní kontrolu nad svým hostitelem. Podmaněného mravence nakonec parazit přinutí zakousnout se do pevné cévy na spodní straně listu. Mravenec je do listu zahryznut, dokud jeho život nevisí na vlásku a poté se parazit přesídlí do hostitelovy hlavy. Hlava mravence pukne, a pokud spory, které se při puknutí hlavy přenesou do okolí, zasáhnou dalšího zdravého mravence, bude nakažen i on a životní cyklus houby začíná nanovo. Buďme vděčni, že tento parazit nenapadá člověka. Archeologické nálezy ukazují, že Ophiocordyceps unilanterali z mravenců dělá živé mrtvoly už miliony let.
Houba prolézající hlavou nebohého mravence
Dalším na seznamu je parazitický korýš Cymothoa exigua. V jednom ohledu je tento parazit mezi ostatními velmi zajímavým způsobem unikátní, a sice v tom, že dokáže nahradit orgán hostitele. V raném stádiu svého vývoje Cymothoa exigua pronikne skrz žábry do svého hostitele a přisaje se k jazyku. Svými drápky a kusadly se pevně zaryje do svalu a rybí hostitel se ho již nezbaví. Parazit následně začne vysávat krev přímo z jazyka, u kterého po určité době začne docházek k atrofii, zmenšení. Cymothoa exigua v ústní dutině roste a jazyk hostitele je po čase tak ochablý, že odpadne. V ten moment se parazit zakousne do kořene jazyka a dál se živí rybím slizem a krví, nahradí tak samotný jazyk. Hostitel parazita začne používat stejným způsobem jako svůj jazyk, dojde tedy k úplnému nahrazení ztraceného orgánu. Tato nezáviděníhodná symbióza končí až smrtí hostitele, nebo samotného parazita. Cymothoa exigua napadá pouze ryby.
Korýš Cymothoa exigua parazituje na jazyku ryby
Kandiru neboli Vandélie obecná je sladkovodní ryba vyskytující se v povodí řek Amazonka a Orinoko v Jižní Americe. Je to drobný sumec, který dorůstá maximální délky zhruba 5-6 cm a je široký kolem 5 mm. Nenechte se ale malými rozměry zmást. Mezi domorodci je tento parazit nazýván The Vampire Fish (Úpíří ryba, Rybí upír) a střet s ním je nesrovnatelně rizikovější než třeba s obávanou piraňou. Nepozorovaně pronikne žábry do těla hostitele, kde upíjí jeho krev a graduálně se tělem prokousává až k hlavní artérii a živí se přímo z ní. Kandiru má výborný čich a dutiny svého hostitele vyhledává právě díky zápachu tekutin, která jimi protéká. Svou cestu si tak může nalézt i do močové trubice mužů i žen a zbavit se ho dá pouze včasným chirurgickým zákrokem. V močové trubici se Kandiru zachytí ostrými ploutevními paprsky a pokud není pomoc vyhledána co nejdříve, hostitel (v tomto případě člověk) po dlouhých, mučivých bolestech zemře na otravu krve. Pokud tedy plánujete výlet do Jižní Ameriky, dávejte si na Kandiru pozor.
Kandiru je mnohem nebezpečnější, než se zdá
Posledním na seznamu bude Loa Loa, druh parazitní hlístice, který je známý také jako Vlasovec oční. Vyskytuje se primárně ve střední a západní Africe a larva tohoto parazita je přenášena kousavým hmyzem, konkrétně mouchami známými jako Deerfly a Mango fly. Parazit cestuje krevním oběhem nebo podkožním vazivem hostitele, přičemž se živí jeho tkání a tekutinami. V těle člověka žije prakticky bez povšimnutí až do té doby, než dospěje a začne prolézat spojivkovým vakem mezi bělmem a spojivkou. Představa pohlédnutí do zrcadla a zjištění, že to, co vás svědilo, byl ve vašem oku parazitující červ, je jako scéna z hororu. Ale stává se to. V takových případech je možné parazita odstranit poměrně snadnou chirurgickou procedurou s lokální anestezií, ale na takový zážitek asi jen tak nezapomenete. Mimo svědění způsobuje zánět kůže a takzvané „kamerunské boule“, zduřeniny na kožním povrchu.
Vlasovec oční dokáže člověku pořádně znepříjemnit život
Co osobně považuji za fascinující, je chování filárií (Vlasovec mízní a Vlasovec oční) v raném stádiu vývoje v těle hostitele. Připomeňme si, že Vlasovec mízní je přenášen komáry (tedy primárně v noci) a Vlasovec oční mouchami (tedy ve dne). Tito paraziti se do těla hostitele dostávají v podobě tvz. mikrofilárií (nevyvinutý parazit v larválním stádiu) a v hostiteli teprve roste. Zdroje uvádí, že Vlasovec mízní se během dne v těle člověka zdržuje především například v plicích a v noci je přítomen v krvi. U Vlasovce očního je to zcela opačně a v krvi se vyskytuje hlavně ve dne. Tito mikroparaziti si tedy jsou nějakým instinktivním způsobem vědomi, kdy se mají v krevním oběhu vyskytovat v co největším počtu, aby mohli být opět nasáti svým původním přenašečem a infekce se tak mohla dál šířit.
