Bojoval s obávaným Al Caponem a prezident Roosevelt mu vďačí za svoj život.
Lidé s českou krví kolující v žilách se po celá staletí zapisovali do historie celého světa. Někteří psali historii černou barvou, většina si ale dnes zasluhuje naše uznání a obdiv. Také dějiny Spojených států amerických poznaly řadu našich vlastenců, kteří se jim navždy vryli do paměti. Jednou z nejznámějších osob s českými kořeny je pravděpodobně Antonín Čermák – starosta Chicaga, který bojoval s nejznámějším gangsterem všech dob Al Caponem a během atentátu zachránil život tehdejšímu prezidentovi USA Franklinu Rooseveltovi.
„Není třeba podotýkati, že smrt mayora Cermáka dotýká se mne velice hluboce a osobně. Mimo tragický řetěz okolností, jichž smrt jeho je následkem, velmi vřelé přátelství a velmi veliká úcta pro schopnost mayorovu, jeho přátelství a oddanost k přátelům, učinily by tuto ztrátu pro mne velmi těžkou za každých okolností… Statečný zápas, který vedl, ukazuje jasně, jak báječnou odvahu měl. Celá země a zvláště velké město Chicago bude velice postrádati jeho silného a odhodlaného charakteru.“ Tak zněla slova lítosti prezidenta Roosevelta nad smrtí jeho drahého přítele Antonín Čermáka. Ten si k takovému uznáni prošel dlouhou a nesnadnou cestu. Jeho život byl nakonec ukončen velmi tragicky. Vezměme to ale nejdříve hezky od začátku.
Antonín Čermák se narodil 9. května 1873 v malém domku v Kladně. Jeho život byl ovlivněn americkým způsobem života snad od jeho prvních okamžiků. Narodil se totiž v ulici označení římskou číslicí (V.). Tedy tak, jak se tehdy značily ulice například v New Yorku. Pocházel z hornické rodiny. V témže měsíci, kdy se malý Antonín narodil, bohužel došlo ke zhroucení vídeňské burzy a následné krizi. Chlapcův otec se tedy rozhodl, stejně jako tehdy řada dalších dělníků, přesunout se s celou rodinou do Ameriky, kde chtěl hledat nové živobytí. Čermákovi doufali, že jim v začátcích pomohou čeští emigranti, kteří ve Spojených státech už nějakou dobu žili. Nejpočetnější česká menšina sídlila v Chicagu. Čermákovy první kroky tedy vedly tam. Práci zde však nenašel, a tak mu nezbývalo nic jiného, než se opět vydat na cestu. Ta skončila v hornickém městě Braidwoodu v severní části státu Illinois.
Povolání horníka zde po svém otci podědil také Antonín. Taková tvrdá práce mu ovšem nevyhovovala a jeho zájmy vždy směřovaly jinam. A byly to možná právě zkušenosti s místní byrokracií, které v něm probudily politické vlohy. O práci v hornickém prostředí totiž přišel v okamžiku, kdy odmítl pracovat za jeden dolar a deset centů na den a domáhal se navýšení mzdy pro sebe i své kolegy. Později měl dokonce muži, který jej z práce vyhodil, za tento čin poděkovat. Bez něho by se prý Čermákova politická kariéra nikdy nenastartovala.
Mladý muž se tedy přesunul zpět do Chicaga. Zde začal usilovně pracovat na svém vzdělání. Do žádné veřejné školy nechodil, ale zato velmi pečlivě studoval sám a s pomocí svých vlastních sil. V devatenácti letech začal sám podnikat – otevřel si vlastní povoznictví. Oženil se s Češkou Marií Hořejšovou a žil si svůj „americký sen“.
Chicagské předměstí, 1921
První vstup do veřejného soudního a politického prostoru se Antonínu Čermákovi podařil už v roce 1900, kdy byl nejprve jmenován soudním vykonavatelem a o dva roky později byl za svůj distrikt zvolen poslancem zákonodárného sboru státu Illinois. V roce 1909 úspěšně kandidoval za demokratickou stranu do chicagské městské rady. Hlasovali pro něj i republikáni, kteří jej považovali především za reprezentanta české menšiny.
Skutečný přepis historie se mu pak povedl v roce 1931. V tomto roce byl zvolen starostou města Chicaga a stal se tak vůbec prvním starostou v dějinách Chicaga, který se nenarodil na území Spojených států amerických. Ve volbách získal 58 % hlasů a jeho inaugurační řeč v dubnu 1931 byla stanicí NBC zprostředkována všem obyvatelům státu. Takovéto jednání nebylo obyčejně zvykem. Výše zmíněné pozornosti se dostávalo pouze inauguračním projevům nově zvolených prezidentů. Celý tento akt tedy svědčí o obecném zájmu o prvního neamerického prezidenta Chicaga široké veřejnosti.
Mít na starost tak veliké město, jako bylo Chicago, nebylo něčím jednoduchým. Jen si toto město hříchů, jak mu někdy bývalo přezdíváno, v té době představte. Prohibice, nepokoje, drogy, nevěstince, korupce a hlavně gangsteři. A mezi nimi i ten nejznámější mafián ze všech mafiánů Al Capone. Zkrátka drsní a nesmlouvaví tvrďáci, kteří mají pod palcem celé město.
Al Capone
Čermák se v tomto špinavém prostředí prokázal jako schopný vůdce, který na první místo staví zájmy města a jeho obyvatel. Podařilo se mu provést několik důležitých změn daňového systému a zároveň se prosazoval alespoň o částečné zrušení prohibice (k tomu došlo po zvolení demokrata F. D. Roosevelta prezidentem). Proslavil se nekonečným bojem s Al Caponem a celou jeho mafiánskou rodinou. Ten konec konců skončil za mřížemi právě s tím snad nejméně pravděpodobným obviněním na krku – daňovými úniky.
Prohibiční agenti ničí sudy s alkoholem
Ve funkci starosty se Anthon Cermak, jak zněla americká podoba jeho jména, vypravil také do Československa. Stalo se tak v roce 1932 v rámci jeho evropského turné. V doprovodu dcery Elly a její rodiny navštívil nejprve lázeňské město Karlovy Vary. Dále se přesunul do Prahy, kde ho Pražané náležitě uvítali. „Mluvě k jásajícímu lidu prohlásil starosta Čermák, že styky mezi Amerikou a Československem jsou výtečné a jméno české nabývá čím dále tím lepšího zvuku. Mnoho Čechů bydlí v Chicagu a svojí pilností, občanskými ctnostmi jsou skvělým příkladem české hospodářské nezávislosti,“ komentoval Čermákův proslov jeden z dobových zpravodajů. V této řeči mimo jiné Čechoameričan zmínil, že Chicago je hned po Praze druhým největším českým městem.
Jeho vlastenecké cítění nezesláblo, ani když celý život prožil v Americe. Své rodné město Kladno vždy finančně podporoval a v jeho domácnosti se vždy mluvilo zásadně česky. Byl proto některými svými kolegy často kritizován za zvláštní přízvuk, který jeho mluvu doprovázel. Čermák byl prý ale na tento svůj přízvuk patřičně hrdý a nijak se nesnažil jej vypustit.
V roce 1933 se nově zvoleným prezidentem stal Franklin Delano Roosevelt, dlouholetý Čermákův přítel. Jedno z jejich prvních prezidentských setkání však skončilo tragicky. Chicagský starosta se vydal do Miami, kde chtěl s nově zvoleným prezidentem probrat důležitou půjčku pro město, které se topilo v dluzích. Dne 15. února 1933 pronesl Franklin Roosevelt svou řeč uprostřed davu lidí v miamském přístavišti Bay Front Park. V tomto davu stál i třiatřicetiletý italský přistěhovalec a mafián Giuseppe Zangara.
Guiseppe Zangara
Franklin se vrátil do svého otevřeného vozu a Čermák se k němu přidal. V tom se ozvalo pět výstřelů. Americký prezident vyvázl bez zranění, Antonín Čermák, který v daném okamžiku Roosevelta vlastním tělem zakrýval, bohužel nikoliv. Celá Amerika s napětím sledovala starostův zdravotní stav. Ten se bohužel po vážné infekci zhoršil natolik, že již nebyl slučitelný se životem a 6. března 1933 v ranních hodinách muž umírá. Atentátník Zangara byl dopaden a nejprve odsouzen k 80 letům vězení. Po Čermákově smrti je znovu představen před soud a odsouzen k trestu smrti. Na elektrickém křesle nachází smrt 20. března téhož roku.
Dopadený Guiseppe Zangara
V dnešní době se neustále objevují teorie, že celý atentát nebyl cílený na prezidenta Roosevelta, ale právě na českého starostu. Chicagská mafie měla plné zuby neustálého Čermákova šťourání se v jejich záležitostech, a proto si jeho vraždu měla údajně objednat. Možná i jako pomstu za boj proti Al Caponemu. Žádná z těchto teorií však nebyla nikdy oficiálně potvrzena a kde stojí pravda, se už dnes jen tak nedozvíme. Co však faktem zůstává – Antonín Čermák patří k těm nejvýznamnějším osobám, kterým kdy v žilách kolovala česká krev.
Pomník Antonína Čermáka v jeho rodném Kladně
