Do tretice sme sa nedočkali nijako prevratného deja a dostávame tak v recyklovanej forme to isté.
Studio Illumination započalo svoji úspěšnou éru před sedmi lety, když měl premiéru jejich animák Já, paduch. Originální myšlenka a především pak roztomilí Mimoni jim zařídili komerční úspěch, z něhož těží prakticky dodnes. Pokračování prvního filmu s prostým názvem Já, padouch 2 nás pořád ještě bavilo, ale už se víceméně jen vezlo na vlně úspěchu. Samostatný snímek Mimoni nás však dle očekávání zklamal a i když byl jen do počtu a přinesl nula nových nápadů, po komerční stránce znamenal obrovský úspěch a vydělal více než miliadru dolarů. Není tedy divu, že se studio rozhodlo pro další pokračování Ja, padouch. Z ukázek jsme poznali, že se můžeme těšit na Gruovo dvojče se jménem Dru a padoucha, který bude svým stylem laděný do 80. let.
O režii se i tentokrát postaral Pierre Coffin a sekundoval mu Kyle Balda, který s ním spolupracoval už na animácích Mimoni a Já, padouch 2. Samotný děj se pak točil kolem Grua a jeho lásky Lucy, kterým proklouzl mezi prsty padouch Balthazar Bratt, a tak byli potupně vyloučeni z Antipadoušské ligy. K tomu všemu se od dvojice a jejich holčiček odpojují Mimoni, kteří se chtějí vrátit na dráhu zločinu a Gru se dozvídá, že kdesi daleko žije jeho utajované dvojče jménem Dru. Vydává se ho tedy navštívit a po krátkém oťukávání se dvojice rozhodne napravit Gruovu chybu a tentokrát vykutáleného zločince Balthazara Bratta, který jakoby stále žil v 80. letech, dopadnout.
Opět tak dostáváme vcelku rutinní děj. To co však rutinní není, je nový záporák. Ten patří k tomu nejlepšímu, co nám celá série zatím nabídla a pokaždé, když se dostane na scénu, tak si ji pro sebe celou urve. Nápad se zločincem, který tančí moonwalk po vzoru Michaela Jacksona, má vycpaná ramena a natupírovaný účes, přičemž své nepřátele likviduje ladně za pomoci žvýkaček, je prostě opravdu zábavný. Horší je to už s ostatními postavami. Gru byl skvělý jako padouch, ale po přechodu na stranu dobra z něj jaksi vyprchalo kouzlo z prvního dílu a jeho postava je tak trochu nezajímavá. To si možná uvědomovali i tvůrci, a tak nám naservírovali jeho dvojče, bratra, který je tak trochu zženštilý nešika a zvorá vše, na co sáhne.
Nevýhodou je, že má film pouhých 90 minut (samozřejmě, kvůli dětem) a zároveň až příliš dějových linek. Sledujeme seznamování Grua a Drua, pátrání Agnes po jednorožci, útěk Mimoňů a snahu Lucy být dobrou mámou. Je toho prostě až příliš, aby byla každá z dějových linek odvyprávěna pořádně, a tak je celkový výsledek takový neslaný nemastný a nedotažený mišmaš dobrých, ale nevyužitých nápadů. Překvapila mě i rozumná dávka přítomnosti Mimoňů, kteří si tentokrát ukusují menší část než v předchozím filmu, jejich scénky už však tak trochu postrádají původní šmrnc. Dostáváme rutinní dávku jejich nešikovnosti, která může někomu připadat roztomilá, někomu zase tisíckrát ohraná. Hlavní však je, že se ve filmu objeví a pak je budeme další rok kupovat sourozencům a dětem v podobě bonbonu, lízátek a nejrůznějších hraček.
Ale zpátky k filmu. Ani tentokrát to není nic převratně originálního a tvůrci se ani nesnažili vymyslet nějak extra důvtipný příběh, kterým by zabočili z původního konceptu. Dostáváme dávku úsměvného humoru, který není špatný a očima dětského diváka půjde rozhodně o skvělou podívanou. Jejich dospělý doprovod zase ocení narážky na 80. léta, které jsou opravdu fajn a dostane další dávku výplachové zábavy, která nepřináší nic nového a kromě úsměvu si z kina neodnese nic navíc, snad jen přesvědčení, že by to Mimoňovské šílenství už mohlo skončit. Jedná se v podstatě o zbytečné pokračování a studio Illumination by se mohlo místo neustálé reprodukce jedné značky zaměřit na nové nápady, protože už několikrát v minulosti dokázalo, že na to má. Výsledná známka je objektivní hodnocení, které však nevylučuje zjevný fakt, že se cílovka tohoto animáče bude dobře bavit. Dospělého diváka neurazí, ale nijak neohromí, lehký nadpůrměr. 6/10
