S prerodom sovietskej éry do ruskej sa veľa vecí zmenilo. Pri hlavnej špionážnej službe KGB nešlo len o zmenu mena. So „vznikom“ FSC niektorým agentom prestali vyhovovať podmienky v inštitúcii. Za kritiku však boli údajne umlčaní.
Kdo neslyšel o sovětské tajné službě KGB? Je to paradox, že o instituci, která měla být „tajná“, se dělal rozruch, kdykoliv to bylo jen možné. Úhlavní nepřítel americké špionážní služby CIA, respektive FBI, která tak, jak byla vyobrazena v západní kinematografii, mohla během studené války za všechno zlo na světě. Pravda však nebyla, jak to tak bývá, úplně černobílá.
Skutečnost je taková, že každá ze špionážních tajných služeb pracuje v „nejlepším zájmu své země“. Tudíž stejně jako KGB protlačovala zájmy Sovětského svazu, historie ukázala, že CIA protlačovala ty Spojených států. Ve většině případů se ale nejedná o zneškodnění bomby v poslední sekundě uprostřed hlavního města, čímž se zachrání tisíce životů. Jde spíše o úkony typu získávání tajných informací či rozvracení nepohodlných zahraničních vlád.
Alexandr Litviněnko byl jedním z bývalých členů ruské KGB, který, podle doposud nashromážděných důkazů, přišel v roce 2006 o život kvůli nadměrné kritice nejvyšších činovníků země svého bývalého zaměstnavatele. Věděl příliš mnoho, a proto musel být umlčen. Ta potřeba byla tak velká, že jeho vrah riskoval život svůj i svého okolí manipulací s radioaktivním jedem uprostřed Londýna.
Litviněnkovi ležel nejvíc v žaludku nynější prezident Ruské federace a také bývalý agent KGB Vladimir Putin, jenž podle něj stál minimálně za jedním velkým válečným konfliktem a s ním spojenou vraždou investigativní novinářky. Z toho důvodu Litviněnko opustil Rusko, prakticky zradil svou zemi a stal se britským agentem. O tom ale až později, nejdříve si agenta Litviněnka představíme.
Kdo byl Alexandr Litviněnko
V půlce nultých let nového tisíciletí byl skutečně nejznámějším (opravdovým) agentem na světě, což se Alexandru Valteroviči Litviněnkovi v počátcích jeho kariéry nejspíš nesnilo. Podle webu The Independent se narodil 30. srpna 1962 ve Voroněži nedaleko hranic s Ukrajinou. Po škole vedly jeho první kroky v pracovním životě do armády. Jak tvrdí BBC, v roce 1980 se stal členem vojenské jednotky ministerstva vnitra Sovětského svazu.
Alexandr Litviněnko se svou knihou
V roce 1988 se připojil ke kontrarozvědce KGB. Jako agent odváděl dobrou práci a po přerodu ze sovětské éry do éry Ruské federace byl, v obrozené tajné službě nyní pod názvem FSB, povýšen do funkce staršího operativního spolupracovníka a zástupce náčelníka na oddělení správy pro rozpracovávání zločineckých organizací. Během působení v FSB byl jeho hlavním nadřízeným dnešní prezident Ruské federace Vladimir Putin.V této jednotce, která podléhala tomu největšímu utajení a která vyšetřovala ty nejvíce delikátní případy organizovaného zločinu a terorismu, pracoval až do doby, než proti celé organizaci veřejně vystoupil. Tehdy se Litviněnko postavil proti údajné korupci v rámci FSB, v pozadí však bylo mnohem víc.
Odchod z FSB
V říjnu roku 1998 vyšel Litviněnko na veřejnost s informací, že mu bylo jeho nadřízenými rozkázáno zavraždit obchodníka Borise Berezovského. K tomu je obvinil z provádění dalších nájemných vražd, vydírání a korupce. Provedl to velice dramaticky; sám si v Moskvě svolal tiskovou konferenci, na které seděl obklopen svými kolegy v kuklách. V reakci na jeho kritiku jej ale tajná služba obvinila z únosu a vydírání jiného podnikatele, za což mu hrozil vysoký trest.
Boris Berezovskij
Toto obvinění se nakonec nepotvrdilo, Litviněnko byl ale stejně nakonec zatčen. Než jej pustili, musel strávit ve vyšetřovací vazbě devět měsíců. Předtím, než mělo začít jeho třetí soudní stání, se v roce 2000 rozhodl uprchnout do Londýna, kde jej velice vroucně přijal právě Berezovskij a nabídl mu práci v jeho ochrance.Postava ruského oligarchy Borise Berezovského je vůbec důležitým článkem v tomto případu. Jednalo se o jednoho z nejbohatších Rusů, který měl významné podíly v ruských médiích (ORT, TV6) nebo v ropném průmyslu a který nejprve sám pomohl Putinovi k moci (svému příteli a bývalému prezidentu Borisi Jelcinovi navrhl Putina jako vhodného nástupce).
V jeden moment se však z podporovatele „Putinovského režimu“ stal odpůrce a musel kvůli nařčení z podvodů uniknout ze země. Jak píše iDNES.cz, v roce 2003 odešel do londýnského exilu, kde se stal jedním z nejsilnějších protiputinovských hlasů.
Bývalý agent KGB vs. Rusko
Co se dozvíš po odemknutí?
- Čeho se podle Litviněnka dopustila tajná agentura v čele s Vladimirem Putinem
- O atentátech na nepohodlnou novinářku
- Kde a jak byl Litviněnko pravděpodobně otráven
- Kdo je podezřelý z jeho vraždy
- O záhadné smrti Litviněnkova blízkého přítele