Knižnými titulmi sa stredné školy snažia osloviť študentov.
Maturitní povinná četba je pro někoho strašák, pro někoho mimořádně jednoduchá záležitost. Aby se současným maturantům dělala co nejlépe a měli k četbě blízko, učitelé českého jazyka stále častěji zahrnují na seznamy četby literaturu posledních let.
Studenti tak mohou maturovat z titulů jako je Harry Potter, Hra o trůny, Alchymista, Společenstvo Prstenu, My děti ze stanice Zoo, a dokonce také Padesát odstínů šedi.
„Je to určitý fenomén doby. Když se podíváme do historie, najdeme tam knížky, které vyvolaly ve své době rozpory, a dneska je považujeme za klasickou literaturu. Knihu si vybírá přes šedesát procent žáků, často i kluci,“ řekla o Padesáti odstínech pro ČT24 učitelka českého jazyka Kateřina Burgerová. Současní učitelé považují novou literaturu za kvalitní a často i náročnou na čtení.
Ubývá klasických titulů, např. Babička, které jsou dnešnímu mladému člověku už celkem vzdálené, a přibývá současná literatura. Na seznamech z posledních let se objevují i Letopisy Narnie, Sněhulák od Joa Nesbøho nebo Velký Gatsby.
Je kladen důraz na to, aby studenti skutečně četli a příprava na literární část maturity z českého jazyka je bavila. A daří se. Podle předsedy Asociace češtinářů Josefa Soukala musí jít o kvalitní tituly. „Maturita se konečně zaměřila na čtenářství. Student má skutečně číst, interpretovat úryvek a předvést, že textu rozumí. Jediné kritérium, které bych uvedl, je, aby to byly knihy hodnotné. Harry Potter budiž, u hororů a thrillerů bych byl opatrnější.“
#copravectu
Čtení je mezi mladou generací populární, ale ne tak, jak by mohlo. O oblibě knih by sice mohlo svědčit mnoho oblíbených hashtagů, které si uživatelé přidávají na Instagram k fotkám toho, co zrovna čtou, průzkumy mezi dětmi ale nevypovídají o zvyšujícím se trendu.
Ve věku 15–19 let používají sociální sítě všichni lidé s výjimkou 4 %. Ke čtení je ale těžší je dostat – 56 % mladých nečte, protože je to nebaví.
Seznam četby, který by předurčovalo např. ministerstvo školství, oficiálně neexistuje. Žáci si vybírají ze školních seznamů (do kterých často mohou sami zasahovat) o šedesáti knihách dvacet z nich. Během maturitní zkoušky si pak losují jednu knihu, z jejíhož obsahu jsou následně přezkoušeni.
