Prepnúť do nočného režimu
Prepnúť do denného režimu
Pondelok 19. 8. 2019 meniny má Lýdia

hľadaj na refresheri

Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.
Odporúčame zapnúť browser notifikácie, ak budeš prihlásený na Refresher s týmto zariadením.
Zaujímavosti - Ľudia
3
Kateřina Lukášová
28. február 2019, 21:45

Ako by sa malo ľudstvo chovať, aby nedošlo k ďalšej černobylskej tragédii?

Zoznám sa s dielom filozofa, ktorý rozoberá, ako by sme sa mali popasovať s technológiami, aby nám neprerástli cez hlavu.

Kateřina Lukášová
28. február 2019, 21:45
Ako by sa malo ľudstvo chovať, aby nedošlo k ďalšej černobylskej tragédii?
Zdroj: Pixabay, FreeCreativeStuff
Musíš byť prihlásený/á , aby si mohol uložiť článok.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
3
Uložiť na neskôr.
Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.

Jean-Jacques Salomon, který zemřel v roce 2008, byl přední francouzský filosof a historik, světově uznávaný badatel a velký přítel české vědy a kultury. Za svůj život stačil napsat desítky knih a stovky prací, které vycházely nejen v jeho rodní francouzštině, ale v celé řadě světových jazyků. Jedna z nich vyšla i u nás a můžeš si ji tak přečíst i ty. Jmenuje se Technologický úděl a Salomon v ní píše o tom, že by lidé měli být pokorní a poučit se katastrofami, které zapříčinili jimi vytvořené technologie, k tomu, aby se podobné věci již neopakovaly. Příkladem hovořící za všechny je podle něj třeba Černobyl.

Držet techniku na uzdě – ano, či ne?

Technologie a technologický systém je jedním z nejúžasnějších důkazů toho, co dokáže lidský rozum. Ano – lidský rozum, lidská racionalita má na svědomí vznik oněch, na jedné straně úžasných, na druhé děsivých, věcí, které souvisejí s technikou. Její nástup, průběh i konec vstává i padá spolu s rozumem člověka. Jak pak ale vysvětlit katastrofu, kterou skončila a stále ještě může skončit řada projektů, u nichž neúspěch nikdy nebyl předpokládán?

 

Lidé si rádi hrají na Boha – a to vždy skončí špatně. Pro příklad nemusíme chodit daleko – vzpomeňme na holokaust, kdy se Hitler sám dosadil na post toho, jenž rozhoduje o životě a smrti celé jedné rasy a mnoha dalších. Nezměrná a neukojitelná lidská touha po dokonalosti a dosahování stále vyšších a vyšších cílů často přerůstá do téměř nestvůrných rozměrů a do ještě nestvůrnějších důsledků. Když se vrátíme do oblasti technologie, vezměme příklad, který mluví za vše – Černobyl. Ačkoliv je přímo děsivé, co dokáže zplodit a zároveň zničit lidská ruka, máme u těchto a dalších typů katastrof jistého viníka – člověka. Jak ale uvažovat o přírodních katastrofách?

 

Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

Ovlivňuje člověk i katastrofy přírodní?

Přírodní katastrofy jsou podle Salomona dobrým důvodem k metafyzickým úvahám. Takovou debatu mezi osvíceneckými filosofickými velikány rozpoutalo například zemětřesení v Lisabonu v roce 1755 – jejím centrem se stala otázka, jak vysvětlit existenci nekonečné Boží dobroty a zároveň tak hrozivé účinky přírodních sil? Jako by se sám Bůh na člověka rozzlobil a udělil mu trest, z kterého by se měl poučit.

 

Narážíme zde na otázku teodiceje, v jejímž rámci se filosof Leibniz pokouší ospravedlnit Boha proti výtce, že chce ve světě zlo, nebo že je vůči němu bezmocný. Kritika Leibnize se objevuje ve Voltairově díle Candida, částečně rovněž v Poemu o zkáze Lisabonu – tomu zase oponuje Rousseau, který se domnívá, že zdroj zla, a to jak fyzického, tak morálního, je třeba hledat jen a pouze v člověku. Množství životů, které si vyžádalo zemětřesení v Lisabonu, má tak podle Rousseaua zcela jistě a zřetelně na svědomí člověk. Kdyby byli konstrukce domů lehčí a jinak rozestavěné, nemuselo k tolika úmrtím vůbec dojít. Salomon se s tím plně ztotožňuje.                           

 

Salomon je však evidentně zcela spokojen a snad i z velké části ztotožněn s Rousseauovým náhledem – masové úmrtí v Lisabonu vidí jako následek lidské neprozřetelnosti, a dokonce se domnívá, že když se člověk přestěhuje do takového města, jako je Lisabon, vědomě a dopředu tak již riskuje svůj život, takže se potom nemůže divit, když o něj skutečně přijde:

 

„Když se lidé rozhodnou žít v Lisabonu, Tokiu nebo San Franciscu, osudových městech, jako mnoho jiných vystavených zemětřesení, znamená to, že jejich instinkt, zájem o život, zisk a zábavu a o přežití převážil nad jejich strachem ze smrti. Proč se nad nimi dojímat, když si vybrali podobně jako Římané, kteří se rozhodli strávit víkend na úpatí Vesuvu, a tedy zemřít v Pompejích? Kdyby lidé zůstali doma a meditovali, místo toho, aby chtěli změnit nebo dobýt svět, byli by si ušetřili mnoho nepříjemností. Ale koho přesvědčilo ono Pascalovo poučení, kromě lidí, kteří se, stejně jako on, odřekli světa?“, táže se v knize Technologický úděl.

 

Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

Žijeme ve světě plném rizik

Salomon se zkrátka domnívá, že dnešní svět je světem rizik – rizika na nás čekají všude, na každém kroku: Vydat se na cestu, nebo dokonce jen přejít ulici, nás dnes podle něho vystavuje riziku, jehož pravděpodobnost je velice vysoká. Lidem to však nevadí: Podstupují je a berou je na sebe. Co nám ale jiného zbývá? Když vezmeme k ruce Martina Heideggera – je pravda, že jsme do života a světa vrženi a jediným východiskem je smrt. Určitě si za podobu dnešního světa a života můžeme plně sami, avšak takový je svět a my v něm musíme přežít. Zbývá nám tedy skutečně jiná možnost, než je každodenní podstupování rizik?

 

Na tento stav se nás vlastně podle Salomona pokouší připravit celé generace filosofů již od antiky – Salomon tvrdí, že filosofování je vlastně učení, jak umírat. Rizika zde samozřejmě byla vždy, dříve však, jak popisuje Salomon, měla spíše individuální ráz. Určitému riziku nebyl vystaven každý. Co se změnilo, co se stalo, že je tomu dnes jinak? Opět se dostává ke slovu technika, konkrétně strojová. Banalizovala soukromou smrt. Přírodní a pro člověka přirozené prostředí je stále více odsouváno a nahrazováno technickým prostředím a stroji, které se pokouší eliminovat strach ze smrti a její děsivost zdánlivou neporazitelností a silou, která dokáže všechno – snad i zastavit smrt.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Paradoxem bohužel je, že člověk tak vědomí smrti celý život odsouvá jakoby snad ani neexistovala, jako by se jeho samotného ani nemohla týkat, až nakonec, když přijde, na něj dopadne s daleko tíživější a nesnesitelnější děsivostí, která bude způsobena především náhlostí vytržení z mlžného oparu blaženě strojené nevědomosti.

Osud za to nemůže

Technická katastrofa se podstatně liší od té přírodní. V čem? V lidské moci. Přírodní katastrofy, ať jsou sebekrutější a sebeděsivější, jednoduše ovládnout nemůžeme, tvrdí Salomon. Podle mého názoru je to sporné – možná, kdyby se člověk choval k přírodě jinak, nevypouštěl do ovzduší škodlivé plyny, skladování odpadů atomového průmyslu apod., bylo by všechno jinak. Je reálně možné, aby člověk svou destruktivní činností změnil chod a řád přírodních věcí? O tom lze polemizovat. O čem však polemizovat nelze, je fakt, že pokud něco v lidské moci jistě a skutečně je, pak umění zabránit technickým katastrofám.

 

Jak říká Salomon v Technologickém údělu, tak katastrofa technického rázu není ničím jiným než „produktem člověka, jeho neschopnosti zvládnout všechny části systému, který zkonstruoval, a jeho spěchu uplatnit ve velkém měřítku řešení a produkty, které nevyzkoušel, jeho slabosti, jeho nesvědomitosti, jeho násilnosti nebo jeho šílenství. Neexistuje, nikdy nemůže existovat chyba osudu, pokud mu nepřipíšeme tak hrozné způsoby, že by Bůh filosofů a věřících byl tím, co nemohl pochopit Einstein: ďábelský, zlý, zlomyslný.“
                                                                         

Nedokonalost a z ní plynoucí nebezpečnost lidského zásahu pramení především z jeho nepředvídatelnosti. Ačkoliv se předpokládá, že se rozum neobrátí proti sobě samému, nikdo nikdy nezaručí, že se tak nestane, i když stroj může být bezchybný, systém stroj-člověk není bezchybný nikdy. A právě ona nepředvídatelnost, která je charakteristickým rysem veškeré lidské činnosti, je důvodem, proč se člověk velice často vymlouvá na osud a přenáší na něj zodpovědnost.

Člověk ignoruje indicie značící blížící se zkázu 

Salomon uvádí, že ve všech případech, které předcházely technické nehodě, existovalo množství velice jasných indicií, které možnost katastrofy naznačovaly a dávaly tak člověku možnost ji zarazit. Lidská zaslepenost ve věci vlastní dokonalosti je však nedozírná, a tak není nic snazšího než svést vše na vrtkavý osud, než se zamyslet nad vlastním pochybením a prohrou, které přesto bijí do očí. Ryze vědecký charakter technologických vynálezů a podniků totiž osudu neponechává ani to nejmenší místo – ve skutečnosti neexistuje technologická katastrofa, kterou by neměl na svědomí člověk.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Lidské vynálezy, tak perfektně a do nejmenších detailů zkonstruované a propočítané, totiž předvídatelné jsou – to člověk je nepředvídatelný a tuto vlastnost přenáší i na to, co sám vytvořil: „Stroj se nepředvídatelně porouchal, ale proto, že se lidé kolem něho a mimo něj začali chovat nepředvídatelně“, píše Salomon v Technologickém údělu. Zde dokonce tvrdí, že s technickým rizikem, které s sebou nese např. případ Černobylu, se problém teodiceje začíná týkat každého z nás a stává se tak každému z nás doslova bezprostředně blízkým a přímo dotknutelným.

Racionální a rozumné

V souvislosti s jadernou energií a četných debat, které se kolem ní hromadí, je dle Salomona nutné rozlišit význam slov racionální a rozumný, jimiž bývá často charakterizována moderní společnost či společnosti.

 

K vysvětlení odlišného významu a funkce těchto dvou pojmů si vypomáhá slovy německé-britského sociologa, politologa, filosofa a liberálního politika Ralfa Dahrendorfa: „Jako racionální mohou být označeny všechny prostředky k jakémukoliv myslitelnému účelu; a popsat nějaký přístup jako rozumný je často jen způsob, jak vyjádřit jeho schválení. Jednat racionálně znamená odvolat se na vědce, aby vyřešili problémy, na poradce, aby našli adekvátní řešení, přijmout technické tlaky a zdánlivě nezměnitelný tlak skutečnosti. Být rozumný znamená diskutovat, poslouchat, informovat se, uzavírat společenskou smlouvu místo abychom se hádali, věřili síle rozumování a zdravého rozumu,“ píše v Technologickém údělu.

 Jak přistupovat k technologiím, aby se neopakovala černobylská tragédie?

 

Salomon se domnívá, že racionální uvažování často vede k „legitimování stupidní či šílené praxe“ – k praxi naší doby, v níž je vítězství vědy obtěžkáno nesejmutelným bříměm absolutní hrozby, např. v podobě přemíry jaderných zbraní, a v níž je produktivita chápána jako účel světící prostředky.  Navzdory tomu, že technika a technologie dnes ovládá převážnou většinu našich životů, začínají k ní, a k vědě obecně, podle Salomona být lidé skeptičtí stejně, jako náboženské pospolitosti počali nakonec být vůči svým kněžím – jen dnes na místo kněžích máme experty.

Zdroj: SALOMON, Jean-Jacques. Technologický úděl. Praha: Filosofia, 1997, avcr.cz Tagy: hitler, technológie, lisabon, chernobyl, tragédie, holokaust, Osvienčim, katastrofy, digitalizace, černobylská elektrárna
Ohodnoť článok
5
Zdieľaj článok
Hodnotenie tohto článku je dostupné len s aktívnym predplatným REFRESHER+.
Predplatiť si
Zrušiť
Pri hodnotení článku nastala chyba. Skús sa nanovo prihlásiť a znova ohodnotiť článok.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
NAHOR
Ako neregistrovaný si prečítal už 1/40 článkov tento mesiac. Prihlás sa pre neobmedzený prístup. Ako neregistrovaný si prečítal už 1/40 článkov za mesiac. PRIHLÁSIŤ / REGISTROVAŤ PRIHLÁSIŤ
Najčítanejšie
Záleží nám na súkromí čitateľov. Práve aj z toho dôvodu ti poskytujeme detailné informácie o tom, ako využívame súbory cookies a iné technológie zabezpečujúce správne fungovanie a rozvoj stránky. Pre viac informácií si prečítaj naše Zásady ochrany osobných údajov , kde nájdeš ako používame súbory cookies, prípadne sa oboznám Podmienkami používania portálu platných od 24.5.2018. Spracovaniu cookies môžeš zabrániť, alebo zmeniť svoje preferencie v nastaveniach internetového prehliadača, prípadne pre detailnejšie nastavenie klikni na viac možností nižšie.
Upozornenie na právo nastavenia ochrany osobných údajov na Refresheri

Vzhľadom na existujúce a aj chystané zmeny v zákonoch ti dávame možnosť detailného nastavenia spracovania osobných údajov a preferencií spojených so spracovaním osobných údajov.

Prečítaj si možnosti, posuň zobrazenie nadol, nastav si svoje preferencie a klikni na tlačidlo súhlasím, keď budeš chcieť pokračovať do služieb Refresheru. Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie v tvojom prehliadači. Sú natoľko dôležité, že ich budeme musieť použiť pre zapamätanie si toho, že si toto okno potvrdil/a, v opačnom prípade by sme ti ho museli zobrazovať znova a znova.

Údaje, ktoré spracovávame, keď používaš Refresher
Zo strany Refresheru zbierame tieto osobné údaje:
  • Keď navštíviš Refresher, uchovávame si informácie o tom, ktoré články si prečítal, identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, alebo IP adresu v prípade prihlásenia do účtu, súbory cookie a poloha.
  • Pri prihlásení do účtu e-mailovú adresu
Prečo zbiera Refresher tieto údaje:
  • Na zlepšenie kvality našich web stránok a vývoj nových webových služieb
  • Na vykonávanie analýz a meraní, s cieľom pochopiť, ako sú naše web stránky využívané
  • Na to, aby sme nezobrazovali obsah, ktorý si už videl
  • Pre zobrazovanie prispôsobenejší obsah, ako sú napríklad relevantnejšie články
  • Pre schopnosť identifikovať ťa ako užívateľa pri prihlasovaní do svojho účtu
Zbierame údaje pre partnerov a reklamné siete:
  • identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, súbory cookie a poloha.
Prečo zbierame tieto údaje pre partnerov, tretie strany a reklamné siete:
  • Na to, aby mohli fungovať a zobrazovali relevantnejšie a užitočnejšie reklamy.
Zoznam reklamných sietí a nastavenia reklám

Nevyhnutné osobné údaje - cookies - pre zobrazovanie reklám zbierame pre nasledujúce spoločnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
Formulár kontakt v súvilosti s osobnými údajmi >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

 

Možnosť vypnúť si personalizovanie reklám a zbieranie osobných údajov pre jednotlivých partnerov:

Upraviť nastavenia typov reklám Google - personalizovanie od spoločnosti Google

Upraviť nastavenia typov reklám AdForm - personalizovanie od spoločnosti AdForm

 

Svoje nastavenia pre všetky ostatné reklamné siete, aj tie, ktoré na Refresheri nenájdeš, si vieš prezrieť na stránke youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Meranie návštevnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránok používajú na zlepšenie funkčnosti svojich stránok údaje zhromaždené službou Google Analytics. Zhromažďovanie údajov môžete deaktivovať tak, že si stiahnete a nainštalujete doplnok pre svoj prehliadač.

Stiahnuť doplnok pre prehliadač

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Spoločnosť Gemius podobne ako služba Google Analytics vyhodnocuje a meria návštevnosť na niektorých webových stránkach. Na meranie využíva Cookies, ktoré si môžeš deaktivovať vo svojom prehliadači.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využívame na analýzu návštevnosti a správanie sa užívateľov. Vytvára nám mapu aktivity návštevníkov, na webových stránkach, ktoré vizualizuje a vyhodnocuje. Tieto informácie nie sú zbierané vždy, nikdy nie sú spárovateľné s aktivitami užívateľov a teda nie je možné identifikovať jednotlivcov, ale Hotjar ti môže nastaviť súbory Cookies.

Ovládacie prvky súvisiace s prehliadačom

Nastavenia súborov cookie

Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie vo vašom prehliadači a slúžia na zlepšenie prostredia pri používaní internetu.

Ak napríklad na určitom webe nastavíte predvolený jazyk, súbory cookie pomôžu prehliadaču zapamätať si túto voľbu. Niektoré alebo všetky súbory cookie môžete tiež zablokovať, to však môže viesť k zastaveniu fungovania niektorých funkcií na internete.

Mnoho webov napríklad vyžaduje zapnuté súbory cookie vtedy, keď sa chcete prihlásiť. Informácie o tom, ako upraviť nastavenia súborov cookie, nájdete v zdrojoch pomocníka vášho prehliadača.

Zásady ochrany osobných údajov

Prečítaj si naše Zásady ochrany osobných údajov

Ďalšie informácie o tom, ako Refresher používa na zlepšenie služieb
  • Prihlasovanie - pre účely prihlasovania potrebujeme tvoju emailovú adresu.
  • Prispôsobenie - pre zistenie toho, čo ťa zaujíma, vytvárame tvoj unikátny profil. Ak nejaké informácie pozbierame, nájdeš ich vo svojich nastaveniach súkromia a profil môžeš upraviť, alebo zmeniť, alebo celé personalizovanie vymazať.
Ako zmeniť nastavenia spracovania osobných údajov?

Ak zmeníte názor, kedykoľvek tieto údaje môžete zmeniť na adrese https://refresher.sk/nastavenia/sukromie.
Ak nechceš vidieť toto okno, ak nás navštívíš z iného zariadenia alebo prehliadača, prihlás sa a tvoje preferencie si zapamätáme.