SPD by se spíše mělo jmenovat totalita a přímá diktatura, říká bývalý člen hnutí Robert Vašíček (Rozhovor)

Robert Vašíček vstoupil do SPD v roce 2018, a to i přesto, že předtím říkal, že do hnutí nikdy nevstoupí. Během více než dvouletého působení v hnutí se pak dle svých slov přesvědčil o tom, že SPD funguje na bázi zastrašování, vyhrůžek a panuje v něm určitý strach. 

Po neshodách s vedením podal Robert Vašíček 8. dubna 2021 rezignaci a rozhodl se promluvit o tom, co se odehrává za zdmi SPD. Pro REFRESHER popsal, jak hnutí údajně spolupracuje s Andrejem Babišem (ANO), jak zachází se svými členy a rozpovídal se i o údajném napojení předsedy Tomia Okamury (SPD) na Rusko. 

Proč jste se rozhodl vstoupit právě do politického hnutí SPD?

Jako komunální politik aktivista působím již od roku 2014, kdy jsem na nezávislé kandidátce na Praze 11 s podporou pejskařů a občanů získal 600 hlasů od podporovatelů. S takovou podporou jsem jako občan chodil na zastupitelstva, prosazoval jsem psí hřiště, zelenější město, MHD zdarma, a to trvalo až do roku 2017.

Posléze mi přišla nabídka z hnutí SPD, kdy se mi ozval pan Novák s panem Čížkem, abych za ně kandidoval právě na Praze 11. O té nabídce mi už předtím říkala moje přítelkyně, která také byla v hnutí SPD, a když se mi o tom poprvé zmínila, tak jsem jí řekl, že se k nim nikdy nepřidám, že do hnutí nikdy nevstoupím. SPD už tehdy mělo špatnou pověst, ale na druhou stranu jsem si říkal, že je to docela punk, že chci zjistit, zda je to opravdu tak hrůzostrašné, jak se povídá, takže jsem na nabídku kývl a v březnu 2018 jsem se stal členem hnutí SPD.

Už tehdy o SPD kolovaly zvěsti, že se vedení ke svým členům nechová příliš hezky. Ani to vás od vstupu do strany neodradilo?

Neodradilo, ale pravda je, že už přijímací proces byl velmi zvláštní. Klasický přijímací proces do politické strany, který jsem zažil u ČSSD, funguje tak, že přijdete na schůzi a členové vás musí odhlasovat. Kdežto v SPD členové o ničem nerozhodují, takže jsem byl přijat z rozhodnutí „někoho“, podepsal to pan Tomio Okamura a stal jsem se členem.
 
Bylo celkem jasné, že budu lídrem na Praze 11, protože jsem měl 45 svých kandidátů, respektive zhruba deset z nich bylo od SPD, ale zbytek jsem si zajistil sám. Nutno říci, že 10 osob, které jsem zvolil na kandidátku, bylo dokonce romského původu.

SPD Praha, kde jsem působil, byl možná takový unikát a žádní náckové či fašisti u nás nebyli

Nevylučuje se to s tím, co nyní SPD hlásá?

Asi ano, ale SPD Praha, kde jsem působil, byl možná takový unikát a žádní náckové či fašisti u nás nebyli. Když se jeden z členů opil a na schůzi začal skandovat, že je rasista, tak jsem ho sám poslal domů, ať se jde vyspat, že nic takového na schůzi rozhodně nepatří. Ale je pravda, že když jsem byl například v Plzeňském kraji, který mě kdysi nominoval do Evropského parlamentu, tak tam už ten rasismus trochu je. O Romech se tam vyjadřují jako o těch „černých“, tam by se to opravdu vylučovalo a s takovou kandidátkou bych tam neprošel. Na Praze 11 jsme byli více liberální, nikdo proti mojí kandidátce nebyl a jedinou podmínkou hnutí bylo, že první pozice přenechám partajnímu výběru, což jsem samozřejmě respektoval.