I folklór domorodých obyvatel Severní Ameriky je plný děsivých stvoření.
Už dříve jsme psali o démonech z japonské mytologie a tvorech z mytologie skandinávské. Ty jsme vybírali podle toho, jak zajímaví a děsiví nám přišli a ani dnes tomu nebude jinak. Podíváme se do končin Severní Ameriky, kterou kdysi obývaly výhradně indiánské kmeny, než dorazili Evropané a s jejich životy udělali krátký proces. Stará mytologie původních obyvatel se však naštěstí dochovala a my vám tak můžeme přiblížit démony a bájné postavy, kterými domorodí Američané strašili své děti nebo si jejich existencí vysvětlovali věci, které v té době nemohli chápat. Neopomeneme samozřejmě ani děsivá monstra z novodobějších dějin této části amerického kontinentu.
Wendigo
Wendigo, jinak také zvaný Windigo, pochází z folklóru domorodých Kanaďanů a Severoameričanů. Wendigo je ve zkratce velká chlupatá bestie, která požírá lidi. Jedná se o obrovské dvounohé stvoření s velkýma očima a velmi hubeným tělem, které má věčný hlad. Duch Wendiga může posednout i lidi a přimět je ke kanibalismu. Některé z příběhů tvrdí, že Wendigo kdysi býval člověkem, dokud ho neposedl zlý duch a nestal se monstrem. Některé případy kanibalismu tak dříve lidé vysvětlovali tím, že je daný jedinec posedlý duchem Wendiga.
Mothman
Mothman je jméno tvora, který byl poprvé pozorován v Západní Virginii v listopadu (november) 1966. Několik hlášení bylo zaznamenáno také v Clendeninu, Point Pleasant a Salemu a vždy šlo o záhadného létajícího tvora vysokého přibližně dva metry a s očima tak rudýma, že zářily ve tmě. Tisk nazval tvora Mothman podle postavy z televizního seriálu Batman. Během roka bylo nahlášeno více než 100 pozorování. Podle svědků vypadalo obří monstrum jako netopýr, avšak i přes svoji výšku ladně klouzalo vzduchem. Stvoření prý křičelo jako orel. Po roce 1967 pozorování začala upadat, než úplně opadla. Existuje několik vysvětlení, ale žádné nebylo potvrzeno ani vyvráceno. Ve městě Point Pleasant se tak koná již delší dobu každý rok festival Mothman.
Kanontsistonties
Pro mnohé ztělesněná noční můra. Podle indiánské legendy jsou Kanontsistonties okřídlené hlavy útočící na všechny zbloudilce, kteří se jim dostanou do cesty. Ale jejich hlad nemůže být nikdy ukojen, protože nemají tělo, a tak jsou neustále žízniví po krvi. Původ létacích hlav se liší příběh od příběhu. Ve většině případů vznikají po vraždě. Některé zase tvrdí, že vznikají ze zemřelých kanibalů, jako trest za jejich hříchy. V téměř všech příbězích jsou hlavy nemrtvými monstry, avšak existuje způsob, jak se jich zbavit. V jednom z příběhů létající hlava pozřela něco jiného než lidské maso a sama od sebe pak vzplála.
Ogopogo
Ogopogo žije v jezeře Okanagan v Britské Kolumbii. Několik větších a hlubších jezer v Kanadě má své vlastní monstrum, avšak Ogopogo je napříč nimi tím nejznámějším. Domorodé legendy o N'ha-a-itk (v překladu jezerní monstrum) sahají až do daleké minulosti. Už dávné národy hovořily o monstru žijícím v jeskyni poblíž ostrova Rattlesnake Island. Pozorování pana Johna Allisona z roku 1872 pak přinesla legendu do moderní doby a spousta lidí už od té doby nahlásila pozorování něčeho podezřelého v jezeře. Ogopogo je popisován jako 10-12 metrů dlouhý tvor s koňskou hlavou a hadovitým tělem. Na světlo světa samozřejmě vyplulo i několik záhadných fotografií.
Momo
Momo je zkratka pro Missouri Monster. Obří zvíře podobné opici bylo několikrát pozorováno v Louisianě v Missouri od roku 1940, ale nejvíce pozornosti si přitáhla v 70. letech. Odpoledne 11. července (júl) 1972 si osmiletý Terry Harrison a jeho pětiletý bratr Wally hráli na zahradě na úpatí vrchu Marzolf na okraji Louisiany. Jejich starší sestra Doris byla doma, když zaslechla své bratry křičet. Vyhlédla z okna koupelny a spatřila černého, chlupatého tvora, který stál na pokraji lesa. Stvůra se zdála být více než dva metry vysoká, hlavu měla posazenou bez jakéhokoli náznaku kru přímo na těle a pokrytou ji měla chomáči chlupů. A v rukou třímala mrtvého psa. Několik místních tvora také vidělo a navíc byly nalezeny stopy a tak se po něm vydalo pátrat několik lovců. Většina předpokládala, že to byl medvěd, ale na žádného nenarazili. Nicméně hledači nalezli psí kosti a páchnoucí lůžko z listů.
Jersey Devil
Ďábel z Jersey má historii táhnoucí se již kolem 300 let do Pine Barrens v New Jersey. Legenda praví, že v roce 1735 proklela paní se jménem Leedsová své 13. dítě, které nechtěla a přisoudila ho ďáblu. Hned po porodu se z narozeného chlapečka stal prskající démon. Rostl jako z vody, narostla mu křídla, drápy, rohy a netrvalo dlouho a zavraždil nejen svoji matku, ale i celou rodinu. Démon pak unikl komínem do lesa, kde byl sporadicky viděn i v následujících stoletích. Svědci většinou hovořili o strašlivých výkřicích přicházejících z lesa. Když byly na místě nalezeny stopy, místo zachvátila panika a okolní školy dokonce na čas ukončily funkčnost, protože se lidé báli děti do ní posílat. V průběhu následujícího týdne bylo nahlášeno několik pozorování včetně ženy, která stvůru bila klackem, když útočila na jejího psa. Pozorování jsou hlášena dodnes.
La Lechuza
Tajemné příběhy o tomto tvorovi se vypráví napříč Mexikem a Texasem. Jedná se o sovu, která však dříve byla obyčejnou ženou, jenž obrátila svou duši na temnou stranu a začala praktikovat černou magii. Poté, co bylo její čarodějnictví objeveno, byla zabita zuřivými sousedy. Ona se však vrátila v podobě sovy veliké jako člověk s ženským obličejem. Její temné výkřiky mají děsit lidi v lese, avšak když chce poutníky nalákat a zabít, pláče jako malé dítě. Pak je odnese do svého hnízda, kde je pomalu pojídá.
