Smrť Jána Opletala a jeho následný pohreb znamenali v roku 1939 protest proti nacistickému Nemecku, o päťdesiat rokov neskôr zase vzdor proti režimu socialistickému.
Víš, na základě které události se zrodila sametová revoluce? Datum jejího rozpoutání se pojí s uctěním hrdinského činu předválečných studentů, který se odehrál ve stejný den desítky let předtím. V roce 1989 to bylo totiž 50 let od doby, kdy prošel pražskými ulicemi smuteční průvod s tělem Jana Opletala, studenta, jehož život byl zmařen během oslav vzniku československého státu německou kulkou. Hitler tehdy zareagoval uzavřením českých vysokých škol na tři léta. Ten den vešel do dějin jako Mezinárodní den studentstva.
Za pár dní si připomeneme 30. výročí sametové revoluce, která v roce 1989 nenásilnou formou položila komunistický režim. Po krvavém potlačení pokojné manifestace studentů 17. listopadu 1989 v Praze na Národní třídě se na náměstích setkávaly stovky tisíc lidí. Doslova v průběhu pár týdnů porazili režim, který vládl dlouhá desetiletí tvrdou rukou a omezoval své obyvatelstvo. Sametová revoluce přinesla svobodu do všech oblastí života v Česku.
V Refresheru jsme se rozhodli napsat sérii článků, které ti tuto významnou událost lépe přiblíží. Podíváme se ale i na nesvobodu, která revoluci předcházela a na to, jak se společnost za 30 let změnila.
Rok 1939 byl pro Československou republiku posledním možným rokem vzdoru před druhou světovou válkou, kdy po následném zklamání z demobilizace vojska, jež mělo chránit hranice před nacistickým Německem, následovalo nejprve územní rozštěpení a postoupení Sudet, a následné zbavení svrchovanosti jednoho z nejrozvinutějších a nejbohatších států té doby.
Začalo to rokem 1938, konkrétně 29. zářím 1938, kdy byla podepsána Mnichovská dohoda. Mobilizace nařízená proti úmluvě prezidentem Edvardem Benešem byla na nátlak mocností rozpuštěna, Sudety a Těšínsko byly připojeny k západním sousedům, a tak zbytek Československa mohl akorát čekat, jak s ním bude naloženo. V březnu 1939 proto mohl Adolf Hitler se svými jednotkami nerušeně vplout do země, ve které vyhlásil protektorát.
Čas plynul a evidentní mocichtivost Adolfa Hitlera už nemohly světové mocnosti přehlížet ani nuceně. Dne 1. září 1939 začali totiž nacisté útočit na Polsko. „Právě začala válka, takže jsme byli v nejisté situaci,” komentuje pro REFRESHER protektorátní situaci historik Vojenského historického ústavu Prokop Tomek. I přes tuto skutečnost se zorganizovala 28. října 1939 první oslava vzniku Československého státu po anektování českých zemí. Slovensko už v té době mělo vlastní Slovenský štát.
Skupina německých studentů z Prahy jde pozdravit Adolfa Hitlera
Svátek 28. října byl ale nacistickou okupací zakázán. Desetitisíce lidí se i přesto rozhodli jej oslavit. „Demonstrace 28. října byly občanské. Byl to první státní svátek po vzniku protektorátu, v Praze byl každodenní provoz všedního dne. Lidé byli ozdobeni trikolórami, ve svátečních šatech s černými páskami. Někde se nepracovalo, výuka byla kratší,” vykresluje tehdejší situaci Tomek. Atmosféra prý byla vskutku vlastenecká. Těchto oslav se samozřejmě zúčastnili i vysokoškolští studenti, avšak neorganizovaně a mezi ostatními.
Slavilo se všude, nejen v Praze. Například v Brně se studenti také nedostavili na přednášky, na venkově si vznik samostatného státu připomínali lidé většinou v klidu. Situace byla klidná i v hlavním městě, dokud se demonstranti nezačali kupit. Provolávala se vlastenecká hesla a zpívaly národní písně, což provokovalo hlavně německou civilní menšinu. Odpoledne tudíž začalo docházet ke střetům.
Bezpečnostní aparát vzal tedy za své a proti protestujícím zasáhl. Objevila se i ostrá střelba. „Za střelbou do demonstrantů nestály pouze policejní či ozbrojené složky, ale i němečtí civilisté, němečtí důstojníci a příslušníci gestapa nebo němečtí studenti. Situace si vyžádala třináct postřelených, patnáct jinak těžce raněných,” doplňuje historik. Gestapo ten den ještě zadrželo 400 osob, 83 osob zase omezila na svobodě protektorátní policie. Někteří z nich se z vězení dostali až v roce 1942.
