Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
29. augusta 2018, 18:32
Čas čítania 0:00
Adam Smeták

Ota Benga bol vystavovaný medzi opicami v ZOO. Ľudia po ňom hádzali odpadky a smiali sa mu

ZAUJÍMAVOSTI
Uložiť Uložené

Je ťažké uveriť, že ešte na začiatku 20. storočia bolo možné vidieť v ZOO ľudskú bytosť.

Evoluce je dnes obecně přijímaným faktem. Ještě na začátku minulého století ale neměli vědci zcela jasno v tom, jak vznik a vývoj člověka chápat.

Došli tak k nešťastné teorii, která byla krátkozraká a vědecky nepodložená. Nazvali ji sociální darwinismus.

Její autoři tvrdili, že Darwinem představené „přežití nejschopnějších“ nefunguje jen v přírodě, ale i v lidské společnosti. 

Podle nich si nebyly lidské bytosti rovny. Některé rasy byly považovány za méně vyvinuté a geneticky spřízněné spíše s primáty než lidmi.

Z dnešního pohledu zavrženíhodná myšlenka měla tehdy širokou podporu mezi vědeckou obcí a ublížila mnoha lidem.

Jedním z nejsmutnějších příběhů je ten, který si prožil Ota Benga, Pygmej ze Svobodného státu Kongo. 

Ota Benga bol vystavovaný medzi opicami v ZOO. Ľudia po ňom hádzali odpadky a smiali sa mu
Zdroj: Wikipedia.org/Jessie Tarbox Beals

Narodil se v roce 1881 a dlouhá léta žil prostým a poklidným životem v lesích u řeky Kasai.

Jednoho dne, když byl zrovna na lovu, na jeho vesnici zaútočila jednotka Force Publique belgického krále Leopolda II., která byla ustanovena za účelem podrobení domorodců a obsazení jejich teritoria. 

Když se Ota Benga vrátil, nalezl svoji ženu a celou rodinu zmasakrovanou. Sám byl posléze lapen otrokáři.

Ti jej prodali americkému obchodníkovi a badateli Samuelu Phillipsovi Vernerovi za půl kila soli a hromádku oblečení.

Verner byl do Afriky poslán pořadateli expozice St. Louis World's Fair, aby dovezl „všechny druhy divochů“. Ti měli být v duchu sociálního darwinismu na výstavě představeni jako živý důkaz evolučního vývoje. 

Po převozu do Ameriky byli Pygmejové prezentováni jako nejprimitivnější vývojová větev a Ota Benga si získal obzvlášť velkou pozornost publika a novinářů – v důsledku kmenového rituálu měl vybroušené zuby do špiček a na jeho jmenovce stálo, že jde o kanibala.

Afričany si denně chodily prohlédnout tisícovky lidí. Mnohokrát musela zasahovat policie, neboť dav návštěvníků vykazoval nevybíravé chování – vystavovaným lidem se smál, házel po nich odpadky a několikrát je napadl

Ota Benga bol vystavovaný medzi opicami v ZOO. Ľudia po ňom hádzali odpadky a smiali sa mu
Zdroj: Public Domain

Takové chování bylo v přímém kontrastu s přijetím, kterého se Verner dočkal v Africe. Tam jej přivítali tancem, zpěvem, dary, jídlem a palmovým vínem.

Ve Spojených státech se Pygmejové krom posměšků veřejnosti dočkali i řady testů, které měly dokázat, jak barbarští jsou. Byla jim změřena inteligence běžnými testy, z nichž pochopitelně vyšli velmi špatně a vědci jejich inteligenci posadili na roveň paleolitu.

Doktor Verner se zavázal, že Afričany po konci expozice doveze domů a také tak učinil. Ota Benga se znovu zařadil ke kmeni Batwa a brzy po příjezdu se znovu oženil. Jeho novou manželku však uštknul had a na otravu krve nakonec zemřela.

Mladý muž byl nyní bez jakýchkoli rodinných vazeb, jeho příbuzní byli zmasakrování nebo prodáni do otroctví a jeho kmen jej ostrakizoval a hleděl na něj kvůli jeho americkému angažmá s nedůvěrou.

Rozhodl se tedy na čas vrátit do Spojených států s Vernerem, který si z pobytu v Africe vezl ulovená zvířata a artefakty, které chtěl prodat do muzeí.

Domov
Zdieľať
Diskusia