John Wick v sukni vtrhl do kin.
V roce 2014 vtrhl do kinosálů Keanu Reeves jako John Wick a přinesl vizuálně nádherné bojové scény a spoustu humoru. Zároveň šlo o režijní prvotinu Davida Leitcha, který film natočil společně s Chadem Stahelskim. Letos jsme se dočkali pokračování, které už měl na starosti jen Stahelski, avšak ani Leitch nezapomněl přisypat svoje do mlýna a natočil snímek Atomic Blonde, který byl mnohými už předem popisován jako ženská verze Johna Wicka. Na rovinu musím přiznat, že s tímto tvrzením nelze úplně souhlasit a volná adaptace černobílého komiksu The Coldest City přináší vlastní originální pojetí.
V hlavní roli se představila Charlize Theron jako agentka MI6 Lorraine Broughton. Příběh se odehrává na pozadí konce studené války v Berlíně. Blíží se rozpad berlínské zdi a sjednocení východní a západní části města. Někdo, kdo zde přebývá, však drží přísně tajný seznam, který obsahuje jména všech tajných i dvojitých agentů a obě strany prahnou po jeho zisku. Do Berlína je tak vyslána naše hlavní hrdinka, která má dokument získat dříve než Sověti. Její spojka (James McAvoy) jí má s pátráním pomoci, ale vše se nakonec zvrtává v hru, v níž nikdo neví, komu může věřit.
Dostáváme tak opravdu komplikovaný příběh, který zamotá divákovi hlavu více, než je zdrávo. Od začátku do konce netušíme, kdo patří na jakou stranu a kdo naopak hraje na obě. Příběh je navíc vyprávěn retrospektivně a to od konce, kdy probíhá výslech tajné agentky Lorraine Broughton. Ani to výsledné snaze o logické vyprávění příliš nepřidává. Navíc divák vlastně už od začátku ví, že ať se semele cokoli, Theron z toho vyvázne. Nečekaných zvratů se na jeden celovečerní film odehraje až příliš a ke konci se tak film stává spíše zmatečným než šokujícím. Motivace jednotlivých postav nejsou dostatečně vykresleny a zrovna v tomto případě by jednodušší děj filmu výrazně pomohl. Nic to však nemění na tom, že akční scény jsou opět jednou skutečnou pastvou pro oči.
Obzvláště bych podtrhl desetiminutovou scénu na schodišti, kterou s klidným srdcem mohu označit za nejlepší akční scénu letoška. Dlouhá sekvence beze střihu je bravurní oslavou bojových scén a je radost koukat, jak Charlize Theron dokáže zatočit se zástupem padouchů. Jde rozhodně o to nejlepší, co v rámci filmu uvidíte, i když, chladnými vás nenechají ani scény lesbických hrátek Charlize Theron se Sofií Boutellou. Hlavní hrdinka je ostatně ten faktor, který celý snímek táhne nahoru. Na rozdíl od Johna Wicka, který měl jasnou motivaci, jde o vypočítavou agentku, která plní své cíle s naprosto chladnou tváří. Její herectví jí naplno věříme a jak už ukázala v Mad Maxovi, akční filmy jsou pro ni jako stvořené.
Rozčarovat vás možná dokáže i hudební složka, která se občas velmi nehodí a lacině zahazuje potenciál skvěle natočených bojových scén. Když tedy sečteme dvě a dvě, dostáváme akčňák, který vám může nabídnout spoustu vydařených výrazných bojových sekvencí, z nichž jedna je skutečně dokonalá, a skvělou hlavní představitelku. To není úplně málo, bohužel to však spadá do zmateného scénáře, který celkovou podobu filmu sráží na kolena. Postavy vás za celou stopáž nepřesvědčí o svých motivacích a po nějakém čase od návštěvy kina si budete pamatovat jen tu úžasnou scénu na schodech. Zda vám to stačí k návštěvě kinosálů, necháme na vás. 6,5/10
