S Andreou Kalousovou o účasti v pořadu Tvoje tvář má známý hlas, České Miss, ale i Instagramu a zvládání negativních komentářů.
Andrea Kalousová v roce 2015 vyhrála Českou Miss World, díky čemuž se jí otevřely dveře do světa influencerů. V tomto roce se také objevila v oblíbené divácké show Tvoje tvář má známý hlas, na Instagramu má přes 274 tisíc followerů a rozjela vlastní řadu oblečení Chybí mi kočky. Co stojí za jejím úspěchem? A jak se vypořádává s negativními komentáři? Pokračuj ve čtení rozhovoru a dozvíš se odpovědi i na tyto otázky.
Ahoj Andreo, vím o tobě, že jsi v roce 2015 vyhrála Českou Miss World, která vlastně dá se říci odstartovala celou tvoji kariéru. Koho tenkrát napadlo tě přihlásit? Byla jsi to ty sama?
Tenkrát jsme se nepřihlásila sama, mě vlastně ani nenapadlo, že bych mohla mít nějaké takové vlohy. Ale když jsem v šestnácti letech přišla na internát, na zdravotnickou školu, tak mi už v prváku moje vychovatelka řekla, že až mi bude osmnáct, tak mě přihlásí do Miss. A já jsem si pořád myslela, že si dělá srandu, ale ona to fakt pak udělala, a dokonce se mnou jela na casting do Pardubic. Když jsem se pak dostala do finále, tak jsem jí to radostně volala a ona ani nebyla překvapená. Řekla mi, že to věděla, že si byla úplně suverénně jistá, že se tam dostanu.
Vždycky ses chtěla dostat do světa modelingu? Nebo jsi původně mířila do jiného oboru?
Vůbec, já jsem k tomu přišla jako slepá k houslím! Ale jsem za to strašně ráda, nikdy by mě to samotnou nenapadlo, a naopak bych měla obrovský strach to zkusit.
Chodila jsi na zdravotnickou školu, takže jsi chtěla být sestřička?
Jako když jsem se v nějakých 14 letech rozhodovala, kam půjdu na střední, tak jsem vlastně ještě vůbec nevěděla, co bych chtěla dělat. Tenkrát to za mě vlastně rozhodl táta, který říkal, že nemocný lidi budou vždycky a že jako zdravotní sestra budu mít práci vždy jasnou. Ale docela mě to i bavilo.
Máš nějaký zážitek z dob studia, na který nerada vzpomínáš?
Ježiši já jich mám z praxí! Ale to jsou teda dost nechutný bizáry, který snad ani nemůžu takhle popisovat. Ono se to hodně všechno točí většinou kolem exkrementů. Tím, že jsme tam chodili jako pomocníci, tak na nás ostatní sestřičky nechávaly takovou práci. Ale mám z toho hezký vzpomínky, ono pomáhat starším lidem je krásný a ty lidi jsou za to strašně vděční. Byla to taková přátelská spolupráce v příjemné atmosféře.
