Do hry přišly peníze, pár lidem z toho je*lo. Čím víc se vzdaluješ od scény, tím hůř pro interpreta, říká DJ Wich

DJ Wich je v rapové hře už přes 21 let, zažil mnoho různých období, růst nových jmen, pád nových jmen, pád starých jmen... Mnoho přerodů, během kterých se česká scéna dostala do situace, v jaké je teď. V rapu se cítí být jako ryba ve vodě a jak sám říká, poslední desku dělal úplně přirozeně a spontánně.

Je ještě vůbec možné, aby ho něco překvapilo? Kolik investoval do svého studia? Co říká na kauzu s Lvcasem Dopem? Kam se posunul český rap od doby, co s ním jako Indy a Wich začínal? Proč už nevznikne nové album? A mají to mladí producenti jednodušší? I na tyto otázky jsme se DJ Wiche zeptali.

První otázka bude možná trochu nostalgická, ale co máš právě v kapsách?To je dobrý. Klasika – já mám vždycky jelení lůj a žvejkačky, bez toho se neobejdu. Pak peněženku a tady mám dokonce i párátko.

Koncept DJ Wich Questions jsi uzavřel dvacátým dílem s Indym. Chceš se ke svým rozhovorům vrátit?Zrovna včera se mě na to ptali dva lidi, bavili jsme se o youtube contentu tak celkově. Říkali, že v té době to bylo strašně dobrý, protože to nikdo jiný nedělal. Ale jestli se k tomu vrátím, to nevím, spíš ne. Dnes už je toho strašně moc, všichni jedou podcasty. Mně se pak stávalo, že se lidi ptali, kdy budou další Questions, ale už je nezajímala ta muzika.

Ani Behind the Beats se nechystáš obnovit?

Je to ve vzduchu. Měl jsem rozdělanej druhej díl, ale nějak jsem se na to potom vybodl. Já si to točil sám a ideálně bych další díly natočil už s někým za kamerou a pojal bych to víc formou tutoriálu, víc do toho mluvil, ukazoval, vysvětloval. Chtěl bych to udělat, ale nedokážu říct kdy.

Nedávno jsme slavili třicet let od osudového 17. listopadu 1989. Tobě bylo jedenáct. Jak jsi to tehdy prožíval?

V tomhle věku to člověk absolutně nevnímá a je z toho zmatený. První, co si pamatuju, bylo, že moji rodiče chodili každý den na demonstrace a když z nich přišli, tak říkali, koho známýho třeba z herců tam potkali a vyprávěli mi o tom. Pak si to spojuju se školou, kde jsme nosili trikolórky. Máme půlku rodiny v Holandsku a jako malý jsem tam dost jezdil a samozřejmě jsem cejtil ten obrovskej rozdíl mezi jejich a naším režimem.

Snad nikde jsem nenašel tvůj názor na společnost a politiku, ale nedávno jsi měl příspěvek na Instagramu na podporu Milionu chvilek. Zajímáš se o politiku?

Spíš vůbec.

A měla by hudba pronikat i do těchto vod?

Asi měla, ale spíš bych to nechal na lidech, kteří se tím zabývají, rozumí tomu a dokáží s tím něco udělat. Občas je ale důležité někoho podpořit nebo se naopak někomu postavit, přijít na demonstraci.

Jako Indy a Wich jsi v roce 2000 udělal Pohyb nehybnýho. Tehdy jste byli hlavně vy, PSH a Chaozz. Co sis tehdy myslel o tom, že oni chodili do Esa a hudbu dělali pro mainstream?My jsme byli parta kolem graffiti, tzn. Indy a Wich, PSH, Coltcha a WWW. Chaozz byli úplně jiná crew. Nevídali jsme se, ani se neznali navzájem. Vystupovali v televizi, ale nebrali jsme je vážně a spíš nám to přišlo směšný, nerespektovali jsme je. Kata jsem docenil až později s projektem Prago Union.