Prepnúť do nočného režimu
Prepnúť do denného režimu
Utorok 4. 10. 2022 meniny má František

hľadaj na refresheri

Chceš dostávať notifikácie aj na tomto zariadení?
História

Putujúca maternica dychtiaca po spermiách mala dohnať ženy k šialenstvu. Alebo čím všetkým si lekári vysvetľovali hystériu

Ženy s blúdiacou maternicou, démonom posadnuté čarodejnice či „príliš emancipované“ ženy. Aj to so sebou niesla diagnóza hystérie.

Adéla Ježková
9. august 2022, 6:00 Čas čítania: 7:41
Zdieľať
Uložiť Uložené
Zdieľať Zdieľať článok
Putujúca maternica dychtiaca po spermiách mala dohnať ženy k šialenstvu. Alebo čím všetkým si lekári vysvetľovali hystériu
Zdroj: Flickr/The Library of Congress/volně k užití
História
0
Adéla Ježková
9. august 2022, 6:00
Čas čítania: 7:41

Putujúca maternica dychtiaca po spermiách mala dohnať ženy k šialenstvu. Alebo čím všetkým si lekári vysvetľovali hystériu

Ženy s blúdiacou maternicou, démonom posadnuté čarodejnice či „príliš emancipované“ ženy. Aj to so sebou niesla diagnóza hystérie.

Adéla Ježková
9. august 2022, 6:00
Čas čítania: 7:41
Zdieľať
Uložiť Uložené
Zdieľať Zdieľať článok
Putujúca maternica dychtiaca po spermiách mala dohnať ženy k šialenstvu. Alebo čím všetkým si lekári vysvetľovali hystériu
Zdroj: Flickr/The Library of Congress/volně k užití
Odoberať newsletter REFRESHERu
10 najlepších člankov Refresheru, raz za týždeň. Ak ťa emaily prestanú baviť, tak ich kedykoľvek zrušíš. Zadaním emailu súhlasíš s podmienkami portálu.

Slovo hysterie pochází ze starořeckého slova „hystera“, což je označení pro dělohu. Právě v této etymologické hříčce je obsažen důvod, proč byla hysterie spojena převážně se ženami. A jejich neposednými lůny.

 

Jako první měli hysterii popsat staří Egypťané v Kahúnských papyrech z roku 1900 před naším letopočtem, které jako jedny z nejstarších dochovaných medicínských dokumentů zaznamenávají řadu případů podivného chování dospělých žen. Podle výkladu tamních lékařů měl být příčinou pohyb dělohy, která byla v jejich představách volně se pohybujícím organismem tlačícím na bránici, což způsobovalo problémy s dýcháním. Jali se proto vynalézt řadu všemožných (i nemožných) léků, jak neklidnou dělohu usadit. Často se jednalo o přikládání vonných látek na vulvu a čichání či polykání páchnoucích odporných látek, což mělo orgán vrátit do správné polohy.

 

Zdroj: Flickr/Francis A. Countway Library of Medicine/volně k užití

Starověk: Děloha je smutná, protože v sobě nemá miminko

Představy o stěhovavé děloze převzali i Řekové. I oni jako léčbu volili buď vonné nebo odporně páchnoucí substance. Nejúčinnější medicínu ovšem viděli v manželství. Za vším totiž měl být nedostatek „normálního“ sexuálního života, lásky a především miminek.

 

Proslulý messénský věštec a lékař Melampús hovořil o šílenství žen jako o důsledcích otrávených děloh, které sužuje nedostatek orgasmů a „děložní melancholie“. Řecký filosof Platón ve spisu Timaios zase tvrdil, že děloha je smutná a nešťastná, když se nespojí s mužem a neroste v ní nový život. „Děloha jest živý tvor žádostivý plození. Zůstane-li po pohlavním dospívání příliš dlouho neplodný, je těžce rozrušený, bloudí v těle a přerušuje dýchací cesty, brání dýchání a přivádí trpícího do krajní úzkosti a kromě toho vyvolává nejrůznější nemoci,“ napsal filozof. Mínil tím, že děloha se zoufale toulá po těle ve snaze nalézt spermie. To se jí nedaří, a proto ženu trápí. Vzpomeň si na tento článek, až ti bude někdo v dnešní době nutit Platónovy nápady, třeba v diskuzích na sociálních sítích.

Ovšem jako první použil termín hysterie nejslavnější lékař starověku, Hippokratés. I on se domníval, že nemoc spočívá v nekontrolovatelném pohybu dělohy. Za příčinu označil jedovaté tělesné šťávy, které v důsledku nedostatečného sexuálního života nebyly nikdy vypuzeny. Zjednodušeně řečeno, s porodem dojde k pročištění. Mínil totiž, že ženské tělo je – oproti tomu mužskému – chladné a vlhké, a tudíž je také náchylné k hnilobě těchto šťáv. Šel ale ještě dál, „špatnou“ dělohu dle něj měly zejména panny, vdovy, svobodné nebo neplodné ženy. Nejenom, že jejich dělohy měly dle něj cestovat po těle, ale zároveň vypouštěly toxické výpary, které způsobovaly dušnost, třes, závratě, paralýzy, úzkosti, ale i „emocionální“ chování. Proto ani tyto ženy podle něj neměly zanevřít na sex. Samozřejmě v mezích manželství.

Zdroj: Flickr/The Library of Congress/volně k užití

Podobné teorie vypracovali také starořímští lékaři, například Aulus Cornelius Celsus, Aretaeus z Kappadokie či Soranos z Efesu. Lehce se odchýlil až Galén, když popíral schopnost dělohy „migrovat“. Říkal také, že hysterií mohou trpět i muži – především ti, kteří dodržují celibát, zadržují spermie a nedávají tak volný průchod „nečistým“ tekutinám z těla.

 

Myšlenky o démonické děloze vytvořily základ lékařského pojetí hysterie, který měl na medicínu vliv po celá tisíciletí. A podle řecké mytologie dokonce stála hysterie u zrodu psychiatrie.

Středověk až novověk: Hysterie jako znak posedlosti ďáblem

Středověk a počátek novověku začal rozdělovat psychopatologické jevy na přirozené a nepřirozené. Duševní nemoci byly vnímány jako projev vrozeného zla, které je důsledkem prvotního hříchu. Hysterie byla často spojována s nadpřirozenými a démonickými silami, a ženy tak byly běžně obviňovány z čarodějnictví. Jak uvádí v knize Approaching hysteria Mark Micale, hysterická žena byla střídavě vnímána jako oběť uhranutí, kterou je třeba litovat, a jako ďáblova spřízněná duše, kterou je třeba pohrdat.

Vyskúšaj predplatné
za 0,33
a čítaj všetko bez obmedzení
PRIDAJ SA K PREDPLATITEĽOMUŽ MÁM PREDPLATNÉ: PRIHLÁSIŤ SA
alebo Odomkni článok cez SMS
Pošli SMS na 8877 s textom CLANOK 119176 a dočítaj tento článok.
Cena SMS za otvorenie článku je 3,50 € s DPH. Ako to funguje?
POSLAŤ SMS

Co se dozvíš po odemknutí?

  • Voňavé zábaly vulvy vystřídaly modlitby a exorcismy;
  • sedmnácté století a odklon od vandrující dělohy hledající sperma;
  • viktoriánská éra a hysterie jako nemoc neposlušných žen;
  • devatenácté století a hysterie jako spektákl i nástroj nadvlády mužů;
  • a hlavně: hysterie jako systematický genderovaný problém.

Upozorniť na chybu. Ak si našiel nedostatok v článku alebo máš pripomienky, daj nám vedieť.
Zdroj: MICALE, M. (1995): Approaching hysteria: disease and its interpretations., BOGOUSSLAVSKY, J. (2014): Sigmund Freud and hysteria: the etiology of psychoanalysis?, BOGOUSSLAVSKY, J. (2011): Hysteria after Charcot: back to the future., BOGOUSSLAVSKY, J. (2020): The mysteries of hysteria: a historical perspective., BAILEY, P. (1966): Hysteria: The History of a Disease., KAPSALIS, T. (2017): Hysteria, Witches, and The Wandering Uterus: A Brief History., GILMAN, S. (1993): Hysteria Beyond Freud., CHERRY, K. (2020): Anna O's Life and Impact on Psychology., BRIGGS, L. (2000): The Race of Hysteria.Náhľadový obrázok: Wikimedia Commons/Wellcome Images/volně k užití
NAHOR
Zdieľať
Uložiť Uložené
Zdieľať Zdieľať článok
Dostávaj najlepší obsah mailom
Nestíhaš všetko sledovať? Pošleme ti do schránky najčítanejší a najlepší obsah.
Žiadny spam. Kedykoľvek sa môžeš z odberu odhlásiť.
Posielať email
Najčítanejšie články
Teraz
24 hod
7 dní
30 dní
Viac z témy história
Viac článkov
Sponzorované články
Viac článkov
Ďalšie news viac news
Mohlo by ťa zaujímať
Prejsť na úvodnú stránku
Domov
Zdieľať
Diskusia
Hľadať
Viac
Zapni upozornenia a už ti nič neujde!

Chceš vedieť čo sa deje a mať prehľad? Dostávaj upozornenia o najhorúcejších správach na Refresheri.

(Príklady: Horel Notre Dame, Zomrel Mac Miller, Trailer na Avengerov)
(Príklady: Sagan skončil prvý, Nový zákon s vplyvom na moderných ľudí, Dnes nás čaká zatmenie slnka)
Ak chceš, aby sme ti poslali takmer všetky novinky, vyber túto možnosť.