Holky se u nás na režii skoro nehlásí, v Česku nemají žádné vzory. Snažíme se to měnit, říká Julie Žáčková

Jak začal tvůj příběh s Girls in film

Už docela dlouhou dobu pracuju u filmu a v posledních letech jsem si intenzivněji začala všímat, že ženy nejsou v určitých filmových profesích tolik zastoupené. Pracovala jsem hodně na reklamách, kde jsou obrovské štáby, třeba i stohlavé, ale většinou jsou to z 90% muži. Je to dané asi tím, že ve štábu je hodně technických profesí a ženy byly většinou jen v maskérně nebo kostymérně, sem tam v produkci.

V té době jsem hodně jezdila na zahraniční filmové festivaly a na Berlinale jsem v katalogu objevila Nikolu Vašákovou ze Slovenska, která založila londýnskou platformu Girls in film. Něco jsem si o ní přečetla a přišlo mi zajímavé, čím se zabývají, jejich hlavní práce spočívá v prezentaci filmové tvorby od ženských, trans a nebinárních filmařek*ů, a to především pomocí online platformy, kde každý týden zveřejňují jejich krátké filmy nebo videa.

Napsala jsem jí, jestli se v Berlíně nechce potkat a ona souhlasila. S Nikolou jsem se dohodla, že bychom mohly v Praze založit novou Girls in Film pobočku, s čímž také souhlasila a pak už jsme začaly pořádat různé akce. 

V Čechách jsme nikdy neměly žádný ženský producentský vzor. Když vidíš jenom samé Svěráky a Hřebejky, tak tě to úplně nemotivuje k tomu, se mezi ně „cpát”. 

Proč je ve filmařském průmyslu tak velký nepoměr žen? 

Se založením pobočky Girls in Film jsme si dělaly i takovou základní rešerši toho, v čem je hlavní problém. Proč tam ty ženy nejsou, proč je nevidíme, proč třeba neexistuje tolik žen producentek. Já i moje kolegyně Dáša Sedláčková, se kterou jsme platformu založily jsme producentky, ale v Čechách jsme nikdy neměly žádný ženský producentský vzor, nebo byly třeba tři čtyři, co dělají hrané filmy, ale zbytek jsou taky muži.

Když jsme si začaly tu rešerši dělat, měly jsme takovou představu, že ženy třeba neberou tolik na FAMU. Tam nám ale bylo řečeno, že se na režii hlásí přibližně 100 lidí a z toho jen 10 holek. To nás překvapilo a řekly jsme si: „Aha takže ten problém je asi už před tou školou s tím, že mladé holky vlastně ani kariéru u filmu nevyhledávají." Vykládáme si to tím, že nemají žádný vzor, nebo možnost ke komu vzhlížet a tím pádem si uvědomit: „Aha, já bych taky mohla dělat něco takového”. Protože když vidíš jenom samé Svěráky a Hřebejky, tak tě to možná úplně nemotivuje k tomu, se tam mezi ně “cpát”.