Tvůrci z Project Siren, autoři slavné hororové série obsažené v názvu studia, zabrousili před lety do diametrálně odlišných vod, když se podepsali pod roztomilou akční adventuru Gravity Rush. Jak podalo její pokračování?
Vzít jeden nápad, byť jakkoliv neokoukaný, a postavit na něm celou hru, je v jistém smyslu výstřel do tmy, který může pominout zcela bez povšimnutí, avšak když už kulka svůj cíl přeci jen zasáhne, můžeme se stát svědky něčeho vskutku nezapomenutelného. Podobně je tomu i v případě akční adventury Gravity Rush. První díl, původně vydaný pro kapesní konzole PS Vita a později jako remaster pro PS4, představil jako ústřední herní mechaniku ovládání gravitace, koncept, který se na první pohled může jevit jako vcelku jednoduchý, nicméně zafungoval nadmíru dobře a v kombinaci s oku lahodící výtvarnou stylizací vytvořil pozoruhodný titul, u něhož bylo trávení času doslova jedna radost. Nyní tu máme očekávané pokračování, a to je ještě výrazně obsáhlejší, barevnější a zábavnější než jeho předchůdce.
Recenzování proběhlo na konzoli PlayStation 4 a všechny níže přiložené screenshoty pocházejí z vlastního hraní
Dějově hra nepřímo navazuje na události z konce prvního dílu a vzhledem k tomu, že autoři nejsou zrovna dvakrát vstřícní k hráčům, kteří jej nehráli, doporučuji si o něm alespoň některé základní informace dohledat (nebo ideálně si jej zahrát). Ačkoliv se vám totiž místy určitého vysvětlení a uvedení do kontextu dostane, jedná se spíše o občasné úlomky, ze kterých si celkový obraz poskládáte asi jen stěží, nemluvě o tom, že budete nejspíš postrádat povědomí o tom, proč je pro hlavní hrdinku Kat ta která postava důležitá, jak se poznali, co spolu dříve prožili a podobně.
O příběhu jako takovém bych pak nerad prozrazoval více než je nutné. Povím snad jen tolik, že jej lze hodnotit jako lepší standard s obstojně napsanými postavami, který nabízí celou řadu překvapivých situací a zvratů (i když některé jsou trochu předvídatelné), dále samozřejmě nechybí ani poutavé akční sekvence, porce napětí a dojde i na několik téměř až dojemných momentů. Při tom všem si hra navíc stále udržuje slušné tempo a končí poměrně povedeným vyústěním. Klasické cut-scény jsou opět z převážné části nahrazeny líbivými komiksovými panely s textovými bublinami, co se však dialogů týče, zde už bych byl s předešlou chválou opatrnější. Rozmluvy mezi postavami nejsou vyloženě špatné, mají ale své znatelné mezery a navzdory snaze o humor občas trochu nudí.
Před čím je však třeba smeknout klobouk, je nádherný svět, který se autorům podařilo vytvořit. V pozdní části hry se podíváme na místa známá z prvního dílu, podstatnou část příběhu však strávíme v novém, rozlehlém prostředí, složeného z několika menších celků. Základní částí pestrobarevného města vznášejícího se vysoko v oblacích je živoucí oblast s trhy, přístavy a obydlím pro střední vrstvu, opodál se pak nachází oddělený distrikt s úchvatnými výškovými budovami, a když skočíte z okraje města do bezedné propasti pod ním, po krátkém střemhlavém letu dolů se před vámi z mlhy vynoří ponurý slum, kde pod nikdy neutichajícím deštěm živoří ti nejchudší obyvatelé se svými zbídačenými rodiny. A naopak, pokud se se sličnou hrdinkou vydáme směrem vzhůru, objevíte jakési zbohatlické předměstí (i když zde by se lépe hodil termín „nadměstí“) plného zeleně a parků s fontánami, kde stojí několik panských sídel zdejší smetánky. O kousek výše se pak nachází ještě základna armádní policie, která dohlíží na pořádek v nižších vrstvách metropole. Výsledná vertikální stavba světa typu hry, jakou je Gravity Rush 2, sedí jako ušitá na míru a létání z jednoho levitujícího ostrova na druhý si snad ani nelze nezamilovat, čemuž velkou měrou napomáhá také doslova opojná výtvarná stránka hry, které jsem se nenabažil ani po více než 25 hodinách.
V kulisách světa může hráč trávit čas vesměs stejnými aktivitami, jako tomu bylo v předešlém díle. S vyznačenými postavami lze zahájit krátký rozhovor, který vám poodhalí něco málo o okolním prostřední či podrobnosti o minulosti určitých postav, najdete zde taky sadu výzev (například vymlať z nepřátel v daném časovém úseku co nejvíce drahokamů atd.) a samozřejmostí jsou i vedlejší úkoly. Ty sice zpracováním a nápaditostí nedosahují ani zdaleka takové kvality jako hlavní mise, dávají vám však o důvod více se do světa vrátit i po dohrání příběhu a herní dobu si tak o zhruba deset a více hodin prodloužit. Kromě toho si díky nim můžete i vybudovat lepší pouto k méně či více důležitým postavám, které vás na vašem dobrodružství doprovází, což není nikdy na škodu.
Na chvíli se zastavíme u již zmíněných příběhových misí, ke kterým bude směřovat jedna z mých hlavních výtek. Ačkoliv jsou totiž úkoly co do prostředí a atmosféry každého z nich příjemně rozmanité, o jejich obsahu se to říci nedá. Mírný stereotyp z neustálého pobíjení vojáků, příležitostných robotů či hojných potvor zvaných Nevi se částečně daří narušovat postupným představováním nových gravitačních stylů, a kromě toho základního tak hráč získá možnost libovolně přepínat mezi dvěma dalšími. První, zvaný „Lunar“, propůjčuje hrdince schopnost překonávat skokem velké vzdálenosti a přináší taktéž novou sadu speciálních útoků zaměřených zejména na rychlost, zatímco styl „Jupiter“ zase na sílu. V závislosti na konkrétních situacích je pak potřeba upřednostnit jeden z nich – například k rozbití zdi k postupu dále potřebujete silný styl, rychlost naopak využijete při soubojích s mrštnými okřídlenými nepřáteli, nejvíce času však strávíte se stylem základním. I přesto toto jemné osvěžení hratelnosti však mise trpí citelným natahováním. Daleko lepším dojmem by dle mého soudu působily, kdyby se v některých místech alespoň o třetinu zkrátily, jelikož i když se v jednu chvíli dobře bavíte, po několika desítkách minut dělání pořád toho samého začne prvotní nadšení rychle opadat. Bohužel ani boss fighty nejsou kdovíjak důmyslné, na střední obtížnost se u hry téměř nezapotíte (pro výzvu tedy přepněte na vyšší) a umělá inteligence nepřátel je dosti primitivní.
Prim v Gravity Rush 2 hrají pochopitelně nevázané kejkle s Newtonovým gravitačním zákonem, ani tento klíčový prvek se však neobešel bez několika vad na kráse. Kladně hodnotím docela snadné ovládání dovedností sličné protagonistky, které člověku brzy přejde do krve a ve vzduchu se zakrátko začne cítit jako ryba ve vodě. Hrou prostupuje pocit volnosti pramenící z dívčiných nadpřirozených schopností a k hrátkám s nimi snad ani nemohlo být lepšího hřiště. Co ovšem tento veskrze dobrý dojem sráží, je nešikovný pohyb kamery, kvůli němuž hráč mnohdy ztrácí přehled o dění kolem sebe, a poněkud krkolomné a ne vždy přesné zaměřování zranitelných míst nepřátel. Podobný problém jsem měl už v předešlém díle, a cítil jsem jej znovu i zde.
Jednou z menších novinek oproti jedničce je přepracovaný systém vylepšování postavy, respektive jejích schopností, který dále doplňují talismany, jimiž můžete Kat ověnčit. Zlepšování skillů probíhá opět prostřednictvím narůžovělých drahokamů, které sbíráte všemožně po světě, a posléze je můžete investovat do posílení jedné ze šesti oblastí dovedností, ať už se jedná například o základní kop, úhyb, speciální útok či další. Bonusy typu zvýšení maximálního zdraví, nižší spotřebu speciální energie potřebné k efektivnějšímu vrhání přitažených předmětů a podobně pak zajišťují právě talismany, které jsou rozdělené do tří tříd podle tvaru (kruhový, trojúhelníkový a měsíční srp) a získáváte je jako odměnu nebo třeba náhodně při těžbě drahokamů. Účinky talismanů pak můžete různě kombinovat a vytvářet nové, silnější kousky.
Pokud jde o technickou stránku hry, zde tvůrci odvedli svoji práci s nezpochybnitelnou péčí. Gravity Rush 2 běží krásně plynule, nepadá a jak již bylo řečeno dříve, krásně se na něj kouká. Se slastí z vizuálu jde navíc ruku v ruce senzační ozvučení. Rozplývání nad malebnou scenérií při pohybu nad městem trochu kazí jen časté doskakování objektů a textur, což se projeví zejména při rychlém přechodu z létání vysoko nad střechami domů zpátky na úroveň ulice, kde se z neurčité krabice až po pár vteřinách vykreslí malý obchůdek s prošedivělým prodavačem za pultem. Jinak není hře v tomto směru prakticky co vytknout. Vše šlape jako švýcarské hodinky a její detailní grafika si vás omotá kolem prstu.
Gravity Rush 2 jistě není titulem, který by byl vhodný pro každého. To jednak kvůli některým ryze japonským motivům, které západnímu hráči zkrátka nemusí sednout, a stejně tak příliš konzervativně založený hráč nemusí přijít na chuť ani dovádění vylomenin s gravitací. Pokud vás ale právě něco podobného láká a vlastníte konzoli PlayStation 4, není nad čím váhat. To platí dvojnásob pro ty, kteří našli zalíbení již v prvním díle, ten druhý je totiž v zásadě ve všech směrech minimálně o stupně lepší a nabízí několik desítek hodin obsahu. Hlavní přednosti titulu tkví v zábavné hratelnosti, podmanivém audiovizuálním zpracování a v neposlední řadě nesmírně půvabném a pestrém světě, do něhož máte s ohledem na množství vedlejších aktivit důvod se vracet i po dohrání vcelku poutavého příběhu. Tedy alespoň já se k tomu chystám. Zamrzí snad jen zbytečné natahování misí, opakující se obsah a zlobivá kamera. I přesto ale hra dokáže nabídnout naprosto ojedinělý zážitek, který byste si rozhodně neměli nechat ujít. 8/10
Titul Gravity Rush 2 si můžete na konzoli PlayStation 4 pořídit například v ověřeném obchodě Ciernydrak.sk
