Kdo jmenuje premiéra, když toho nebude prezident Zeman schopen? Zeptali jsme se ústavního právníka

Prezident Miloš Zeman byl jen den po volbách do Poslanecké sněmovny, tedy v neděli 10. října, převezen do Ústřední vojenské nemocnice, kde leží na anesteticko-resuscitačním oddělení. Jeho hospitalizace byla pro veřejnost velmi nečekaná, neboť Hrad ještě v sobotu tvrdil, že se hlava státu připravuje na povolební vyjednávání.

Mnoho lidí včetně politiků a médií si proto nyní láme hlavu nad tím, jaký je skutečný zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana a co by se stalo v případě, že by nebyl schopen vykonávat svojí funkci.

REFRESHER se proto spojil s ústavním právníkem doc. JUDr. PhDr. Markem Antošem, Ph.D., LL.M. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy a získal pro tebe odpovědi na otázky, které se v současné chvíli pravděpodobně honí hlavou nám všem.

Prezident Miloš Zeman byl v neděli hospitalizován na jednotce intenzivní péče a ÚVN neposkytl souhlas, aby veřejnost informovala o jeho zdravotním stavu. Může Hrad takové podstatné informace občanům tajit?

Každý člověk má ústavně zaručené právo na soukromí, což platí i pro prezidenta republiky. V případě veřejně působících osob však může být o něco omezenější než u ostatních lidí: sami se dobrovolně rozhodli ucházet o veřejné funkce, musí tedy počítat s tím, že je veřejnost podrobí větší míře kontroly. Občané podle mého názoru nemají právo znát každý detail, ale měli by dostat informace nezbytné k tomu, aby mohli posoudit, zda prezidenta republiky zdravotní stav neomezuje ve výkonu úřadu.

Jak se Sněmovna, Senát či veřejnost dozví, zda je prezident i nadále schopen vykonávat svoji funkci?

Jestliže by přetrvávaly pochybnosti o zdravotním stavu prezidenta republiky, bylo by podle mne legitimní, aby jej Poslanecká sněmovna a Senát vyzvaly k tomu, aby jim poskytl podrobnější informace, na základě nichž by mohly rozhodnout. Pokud by takovou výzvu nevyslyšel, nemají sice žádný nástroj, jak ho k tomu přimět, mohl by to však být další signál, že je na místě použití čl. 66 Ústavy.

To, že prezident není schopen vykonávat úřad, může podle Ústavy rozhodnout právě Sněmovna a Senát. Říká Ústava i to, v jakém stavu hlava státu musí být, aby mohla být odvolána? 

Podle čl. 66 Ústavy se Poslanecká sněmovna a Senát usnáší na tom, že prezident republiky nemůže „svůj úřad ze závažných důvodů vykonávat“. Pokud k tomu dojde, přechází jeho pravomoci na další ústavní činitele, zejména na předsedu vládu a předsedu Poslanecké sněmovny. Prezidentem republiky však zůstává a jestliže se jeho stav změní, znovu se ujme i svých pravomocí.

Posouzení, zda byly v konkrétním případě naplněny podmínky pro tento postup, by bylo v rukou Ústavního soudu, na který se prezident republiky může obrátit, pokud s usnesením podle čl. 66 nesouhlasí. Pokud by mu Ústavní soud vyhověl a usnesení komor Parlamentu zrušil, získá prezident své pravomoci zpět. Úkony, které v mezidobí vykonal předseda vlády či předseda Poslanecké sněmovny, však zůstanou nadále platné.