I já jsem v životě měla období, kdy jsem nepraktikovala sex. Takové věci může zažívat každý, říká režisérka AsexuaLOVE (Rozhovor)

Eva Lammelová se vždy zajímala o gender, feminismus a LGBTQ tématiku, což ji přivedlo až k natočení snímku AsexuaLOVE. Mimo to také bojuje proti plýtvání jídlem a snaží se dělat osvětu v oblasti psychiatrických diagnóz, neboť celý život bojuje s úzkostmi, panickými atakami a nově také s nemocí ADHD. V rozhovoru se můžeš dočíst, odkud Eva čerpá inspiraci k natáčení, co bylo spouštěčem jejich panických atak nebo to, zda je česká společnost připravená na další sexuální identitu. 

Vy jste režisérka dokumentárního snímku Nedej se: Jídlo zdarma pro všechny. O čem tento krátkometrážní film vypráví?

Dokument je o plýtvání potravinami na pozadí pražské anarchistické skupiny FOOD NOT BOMBS, což je celosvětová komunita, která neřeší pouze food waste, ale reaguje například i na obchod se zbraněmi. Skupina je mi velmi sympatická, neboť přichází s řešením, kdy vezmou zbytky jídla, z nichž následně vaří jídlo pro lidi bez domova, což je praktická reakce na konkrétní problém.

Potraviny nejčastěji berou z kontejnerů velkých hypermarketů, supermarketů a potravinových řetězců, vybírají kvalitní čerstvé jídlo, které bylo v ten daný den vyhozeno, z něj pak vaří pro lidi bez domova a jídlo rozdávají po celé republice. Nedej se: Jídlo zdarma pro všechny jsem točila s pražskou skupinou, která má místo v holešovické tržnici a moc si cením toho, že mě do jejich komunity vpustila.

Co Vás inspirovalo k jeho natočení?

Během vysoké školy jsem se zúčastnila studentského programu Erasmus a jeden rok jsem žila v Holandsku, kde byl trash diving neboli doslovně přeloženo „potápění se v odpadcích“, které stojí u hypermarketů, velmi populární. To se psal rok 2010–2011. Jeden můj kamarád to praktikoval na denní bázi a z potravin nám následně vařil, z čehož jsem byla úplně nadšená, ale kvůli nedostatku času jsem se vybírání nestihla zúčastnit, což mě mrzelo.

Po návratu do Česka jsem řešila, kdo něco takového realizuje i v Praze a narazila jsem právě na skupinu FOOD NOT BOMBS, s níž jsem začala scházet, více jsem si uvědomovala problematiku plýtvání potravinami a během půl roku jsme si vybudovali vzájemnou důvěru, která vedla k natočení snímku Nedej se: Jídlo zdarma pro všechny.

Celosvětově se vyhodí až 1/3 vyprodukovaného jídla. K tomu se vážou i další zajímavé informace, že z těchto vyhozených potravin je 8 % emisí skleníkových plynů, je na ně potřeba 28 % zemědělské půdy a 21 % sladké vody

Nedej se: Jídlo zdarma pro všechny jste natočila v roce 2015 a v propagačních materiálech jsem se dočetla, že pokud nezačneme šetrně nakládat s jídlem, potravinový odpad se do roku 2020 zvýší o 40 %. Stalo se tak, nebo se náš přístup k jídlu změnil?

Jakožto dokumentarista nemám časovou kapacitu se neustále updatovat ve všech oblastech, o nichž natáčím, ale ptala jsem se na to Aničky Strejcové z organizace Zachraň jídlo, která se u nás food wastu věnuje nejintenzivněji, a Marušky Plojharové, jež vystupuje i v mém filmu a dříve pracovala pro Glopolis, což je další skvělá instituce, která mimo jiné řeší i toto téma, a obě dvě mi daly odpovědi. Je komplikované srovnávat data z roku 2015, navíc nyní máme sofistikovanější metody sběru dat, ale posun tam je.

Nicméně aktuální čísla stále prezentují, že celosvětově se vyhodí až 1/3 vyprodukovaného jídla. K tomu se vážou i další zajímavé informace, že z těchto vyhozených potravin je 8 % emisí skleníkových plynů, je na ně potřeba 28 % zemědělské půdy a 21 % sladké vody. Nejvíce se pak potraviny vyhazují v domácnostech, kde to je až 53 % a nová studie OSN Food Waste Index Report uvádí, že na celém světě se jenom u spotřebitelů, což jsme my, ročně vyhodí 931 milionů tun jídla. 

Všem bych doporučila sledovat organizaci Zachraň jídlo, která zajímavým způsobem radí, jak například vařit z jídla, které zbyde, a dává tipy na další moderní a trendy způsoby, jak přestat plýtvat potravinami. Zachraň jídlo dokáže zaujmou i mladou generaci, což je skvělé, neboť je důležité oslovit všechny obyvatele planety, kteří plýtvají. Všichni bychom měli myslet na to, jak s jídlem nakládáme. 

Jak s potravinami nakládáte vy? Máte nějaké tipy, kterými se při nákupu řídíte?

Ano, nakupuji méně a častěji, vždy mám nákupní seznam, na kterém mám pouze potraviny, o nichž vím, že z nich budu vařit a tím, že jsem na mateřské, si nákupy a vaření mohu snadno naplánovat. A pokud mi nějaké potraviny přece jenom zbydou, neboť hodně cestujeme a žijeme na třech místech, tak skvělým řešením jsou krémové zeleninové polévky, do nichž můžete dát takřka cokoliv. Ovoce zase můžete rozmixovat nebo dát do odšťavňovače a udělat z něj fresh drinky. 

Pokud se mi přece jenom stane, že nakoupím víc, než mohu sníst, existují nějaké možnosti, co s potravinami udělat?

Určitě, stačí se podívat na web Zachraň jídlo a naleznete tam hned několik tipů. Potraviny můžeme například zanést do Potravinové banky, což se týká pouze trvanlivých potravin nebo do veřejných ledniček, o čemž jsem také točila do Občanských novin. Samozřejmě se lze také přidat ke komunitě FOOD NOT BOMBS a meze se nekladou ani jiné kreativitě. Kdo má zvířata, může potravinami krmit i je nebo je může darovat sousedům či kamarádům. Možností je opravdu mraky, jenom nás třeba mnohdy nenapadnou. 

Následně jste zrežírovala film Nedej se: Krajina v krajině, jenž na České televizi nese podtitulek: „Bitva o přírodu pokračuje“. Jedná se o pokračování cyklu Nedej se?

Ano, Nedej se je ekologický cyklus na ČT2, který má tři formáty, přičemž já jsem se nejvíce věnovala Občanským novinám, ale dělala jsem právě i dokument Nedej se a Nedej se plus, což jsou investigativní kauzy týkající se ekologie. Podtitulek „bitva o přírodu pokračuje“ je pak motto celého cyklu.

Film Krajina v krajině je taková moje srdeční záležitost, protože je o józe, kterou sama dělám, a o bývalé ženě mého manžela, mojí kamarádce Ivě, která má roztroušenou sklerózu. Jóga jí ukázala novou cestu, jak s nemocí plnohodnotně žít a zároveň se jedná o životní princip, který respektuje zákony přírody, potažmo vesmíru.

Je to úžasná cesta, jak vnímat sebe, svoje tělo, přírodu, a to, kde žijeme. Učí nás žít v symbióze a harmonii s přírodou skrz uvědomění, že všichni jsme součástí přírody, a pokud ji ničíme, tak ničíme i sami sebe. Takže člověk, který praktikuje jógu a vnímá její filozofii, nebude ničit přírodu, protože by ničil sám sebe. To jsme tím filmem chtěli říct.

Lidí, kteří se věnují ekologii, přibývá, neboť je to díkybohu trendy a zároveň urgentní téma. Protihráč je bohužel neúprosný a ekonomické zájmy jsou stále v přesile

Jak hodnotíte vývoj naší přírody od roku 2016 až dodnes? Zlepšilo se naše chování k přírodě?

Nejsem povolaný odborník, ale pokud mohu říct svůj osobní názor, tak myslím, že lidí, kteří se věnují ekologii, přibývá, neboť je to díkybohu trendy a zároveň urgentní téma. Protihráč je bohužel neúprosný a ekonomické zájmy jsou stále v přesile. 

Co konkrétně děláte pro lepší stav naší přírody a planety Vy?