Prepnúť do nočného režimu
Prepnúť do denného režimu
Štvrtok 14. 11. 2019 meniny má Irma

hľadaj na refresheri

Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.
Odporúčame zapnúť browser notifikácie, ak budeš prihlásený na Refresher s týmto zariadením.
Zaujímavosti - Veci
0
Vojtěch Vanda
3. november 2019, 14:15

Islámský stát ležící, spící: Hrozba, kterou nelze zažehnat

Pojďme se společně v kostce podívat na vzestup a pád Islámského státu, největší prokázané hrozby dnešní doby.

Vojtěch Vanda
3. november 2019, 14:15
  • 18+
CITLIVÝ OBSAH
  • Článok môže obsahovať:
  • produkty a služby určené pre osoby staršie ako 18 rokov
  • sex, nahotu a iný nsfw obsah
  • násilie, krv alebo obsah nevhodný pre citlivé povahy
MÁM NAD 18 A CHCEM ZOBRAZIŤ OBSAH SPÄŤ NA HLAVNÚ STRÁNKU
Musíš byť prihlásený/á , aby si mohol uložiť článok.
Nepodařilo se uložit změny. Zkus se nově přihlásit a zopakovat akci.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
0
Uložiť na neskôr.
Uložený článok nájdeš
v ponuke používateľa.

Dne 26. října 2019 bylo oznámeno, že poslední vůdce Islámského státu, Abú Bakr al-Bagdádí, byl zlikvidován. Stalo se tak po spolupráci Syrských demokratických sil Kurdů a Arabů (SDF) a americké rozvědky CIA. A přestože si tato organizace našla vzápětí vůdce nového, signifikantní vliv al-Bagdádího a jeho smrt prakticky dokončily kruh jednoho velkého a krutého období, které prakticky od roku 2006 do roku 2019 sužovalo obyvatele v oblasti Blízkého východu. Ale že by byl všem útrapám po smrti al-Bagdádího konec, se nedá ani zdaleka říct. 

 


Vznik teroru, který s sebou přinesl Islámský stát, se vám budeme snažit v tomto článku alespoň trochu přiblížit. Podíváme se na úplný začátek nitky, do amerických zajateckých táborů v Iráku a postupně se propracujeme skrze Arabské jaro a války v Iráku a v Sýrii až k událostem z minulého týdne. 

 


Americká věznice kulatým stolem

Příběh Islámského státu se začal psát už po roce 2004. Po americké intervenci v Iráku začaly zámořské jednotky zatýkat bojovníky snad nejznámější teroristické organizace Al-Kaidy a rozvážet je různě po vězeňských táborech. Mnoho z těchto bojovníků původně nechtěli s teroristy mít cokoliv společného, avšak frustrace a nenávist vůči Američanům poté, co rozpustili iráckou armádu Saddáma Husajna, je dostala do situace, kdy se nejspíš potřebovali projevit proti „okupantům“.

 

Do táborů tak nahnali nejen sunnitské zajatce, ale také šíity. Tyto dva hlavní směry ještě dokázali vojáci rozdělit, nenapadlo je však, že by mezi sunnitskými muslimy mohli být kromě radikalizovaných také umírnění, kterých nebyl zanedbatelný počet. 

 

 

Američané neměli dostatečné dozorčí kapacity na to, aby zvládli kontrolovat to, co se v samotných vězeních děje. Někam se dokonce ani nesnažili vstupovat, a tak tábory žily svým životem. Pro nás je nejdůležitější ten na jihu Iráku sousedící s městem Umm Qasr a Kuvajtem – tábor Bucca – pojmenovaný po hasiči Ronaldu Buccovi zasahujícím během 11. záři.

 

 

Tisíce zajatců se zde mohlo scházet a bavit se mezi sebou. Své šance se zde ujali radikalizovaní sunnité, jež se jali šířit myšlenku radikálního islámu mezi umírněné. Ti, kteří myšlenku přijali, na sebe nechali kontakt, který si prý vězni psávali zevnitř kalhot na gumu

 

Abu Bakr al-Baghdadiho civilní fotka v táboře Bucca


V momentě, kdy na tuto taktiku přišli Američané, bylo pozdě. I přes vyslání imámů (muslimských duchovních) do věznic, kde měli kázat umírněný islám, se jich zpátky k umírněné myšlence vrátilo málo. A tak muži jako Hadži Bakr, Abú Ahmed nebo Abu Bakr al-Baghdadi, hlavní iniciátoři vzniku IS, mohli naplnit svou vizi a po roce 2009, kdy byl tábor rozpuštěn a zajatci posláni domů, obnovit kontakty a začít konat.


Viditelné počátky

Tudíž organizace, kterou mohl svět znát do roku 2004 jako Džamáa at-Tauhíd wa-al-Džihád (Organizace pro monoteismus a džihád) a poté jako Bilád ar-Ráfidín neboli Al-Kaida v Iráku, se přes krátkou epizodu jako ozbrojená skupina Mudžáhidská rada šúry přeměnila na Islámský stát v Iráku. Mělo se jednat o oblast zahrnující hlavně provincie Bagdád, Anbár, Dijála, Kirkúk, Saladdín a Ninive, tedy oblasti, ve kterých byla převaha vyznavačů sunnitské větve islámu. K těmto provinciím se měly řadit i Babylon a Wasit s šíitskou převahou.

 

Islámští vzbouřenci v roce 2006


Když se o vzniku tohoto státu dozvěděla irácká vláda, přišla jim jen jako pouhý tlach. Tehdejší situaci monitoroval i iDnes, který přinesl vyjádření předsedy iráckého parlamentu Mahmúda Mašhadáního: „Ti, kdo věří této skupině, jsou omezení, a ti, kdo ji následují, jsou blázni. Tato skupina vyvolala sektářské násilí a vyhání z domovů sunnity i šíity." Kolem roku 2006 se opravdu jednalo pouze o teroristickou skupinu, která hmatatelně neovládala vůbec nic, s časem ale přibývala na síle


V jejím čele byly postavy z bývalé armády Saddáma Husajna. Hlavní postavou měl být jakýsi Abdalláh bin Rašíd Bagdádí, známý také jako Abu Omar al-Baghdadi, o kterém ani není jisté, jestli doopravdy existoval. Existují totiž teorie, které tvrdí, že veškeré nahrávky jejich vůdce byly nahrány starým iráckým hercem, který měl dát islamistické organizaci vedené především cizinci punc domáckosti. Nějaký Khaled al-Mashhadani, údajný prostředník samotného Osamy bin Ladina, se v americkém zajetí nechal slyšet, že byla tato postava účelově vyfabrikována Al-Kaidou.

 

Abu Omar al-Baghdadi


Nicméně v roce 2011 se Spojené státy rozhodly po sedmi letech stáhnout své jednotky z Iráku a ukončit tak okupaci. Islámskému státu se tudíž „povedlo” to, o co se od počátku podle jejich slov, jak zmínil iDnes, snažili: „vyhnat okupanty, obnovit bezpečnost a umožnit (sunnitům) důstojný život".

 

V momentě, kdy se vojáci stáhli zpátky přes oceán, nadešla chvíle radikálů, kteří toto vakuum bezvládí vyplnili. Stát tak začínal nabývat na síle. A samotná existence tohoto „státního celku” vlastně nikdy neskončila, přímo na něj navázal vznik územního celku Islámský stát v Iráku a Sýrii s tím rozdílem, že se do něj počítalo i syrské území.


Arabské jaro

Tam, kam nedokázala dosáhnout válka v Iráku, se ozvalo tzv. Arabské jaro. Konflikt, který se dotkl prakticky celého arabského světa, neskončil vlastně dodnes. Vznik tohoto pomalu fenoménu můžeme sledovat od roku 2010, kdy se v Tunisku upálil na protest vůči špatným životním podmínkám prodavač Muhammad Buazízí, jehož příkladu následovali někteří další.

 

Tyto činy, nápadně připomínající období Pražského jara v roce 1968, však měly úplně jiný dopad než ty Evropské. Zatímco do Československa provedla invazi vojska Varšavské smlouvy, tuniskému lidu se povedlo svrhnout dlouholetého autoritářského vládce Zína Abidína bin Alího.

 

Protest během Arabského jara v Jemenu
Tuniského příkladu si začaly všímat další země, které žily pod autoritářskými vládami, a začaly se hlásit o svůj kousek svobody. Protesty propukly v Egyptě, Alžírsku, Jemenu, Jordánsku a Bahrajnu, kde lidé v drtivé většině, někdy i na několik pokusů a přes ozbrojené potlačování tehdejších vládců, dosáhli svého.

 

Horší dopad demonstrací byl poté v Libyi, kde následně vypukla občanská válka. V našem příběhu však figuruje Sýrie. Stát, v němž protesty také přerostly v občanskou válku. Ale vzhledem k chaosu, který boj nastolil, v něm vybujela přeshraniční černá rakovinotvorná buňka Islámského státu, která zemi uvrhla do ještě temnějších hlubin.

Exkluzívny obsah pre predplatiteľov REFRESHER+
od 2,50 € na mesiac
PREDPLATIŤ
Máš už predplatené? Prihlásiť sa
PREČO SI PREDPLATIŤ?

Co se dozvíš po odemknutí?

  • Jaké území Islámský stát ovládal;
  • za jaký prohřešek mohl být člověk ukřižován;
  • jak vypadal život v Islámském státu;
  • kolik lidí zemřelo při útoku na Mosul;
  • co vedlo k porážce teroristů;
  • jaká je dnešní situace.

Ohodnoť článok
5
Zdieľaj článok
Hodnotenie tohto článku je dostupné len s aktívnym predplatným REFRESHER+.
Predplatiť si
Zrušiť
Pri hodnotení článku nastala chyba. Skús sa nanovo prihlásiť a znova ohodnotiť článok.

V prípade že problémy pretrvávajú, kontaktuj prosím administrátora.
OK
Najčítanejšie
Záleží nám na súkromí čitateľov. Práve aj z toho dôvodu ti poskytujeme detailné informácie o tom, ako využívame súbory cookies a iné technológie zabezpečujúce správne fungovanie a rozvoj stránky. Pre viac informácií si prečítaj naše Zásady ochrany osobných údajov , kde nájdeš ako používame súbory cookies, prípadne sa oboznám Podmienkami používania portálu platných od 24.5.2018. Spracovaniu cookies môžeš zabrániť, alebo zmeniť svoje preferencie v nastaveniach internetového prehliadača, prípadne pre detailnejšie nastavenie klikni na viac možností nižšie.
Upozornenie na právo nastavenia ochrany osobných údajov na Refresheri

Vzhľadom na existujúce a aj chystané zmeny v zákonoch ti dávame možnosť detailného nastavenia spracovania osobných údajov a preferencií spojených so spracovaním osobných údajov.

Prečítaj si možnosti, posuň zobrazenie nadol, nastav si svoje preferencie a klikni na tlačidlo súhlasím, keď budeš chcieť pokračovať do služieb Refresheru. Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie v tvojom prehliadači. Sú natoľko dôležité, že ich budeme musieť použiť pre zapamätanie si toho, že si toto okno potvrdil/a, v opačnom prípade by sme ti ho museli zobrazovať znova a znova.

Údaje, ktoré spracovávame, keď používaš Refresher
Zo strany Refresheru zbierame tieto osobné údaje:
  • Keď navštíviš Refresher, uchovávame si informácie o tom, ktoré články si prečítal, identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, alebo IP adresu v prípade prihlásenia do účtu, súbory cookie a poloha.
  • Pri prihlásení do účtu e-mailovú adresu
Prečo zbiera Refresher tieto údaje:
  • Na zlepšenie kvality našich web stránok a vývoj nových webových služieb
  • Na vykonávanie analýz a meraní, s cieľom pochopiť, ako sú naše web stránky využívané
  • Na to, aby sme nezobrazovali obsah, ktorý si už videl
  • Pre zobrazovanie prispôsobenejší obsah, ako sú napríklad relevantnejšie články
  • Pre schopnosť identifikovať ťa ako užívateľa pri prihlasovaní do svojho účtu
Zbierame údaje pre partnerov a reklamné siete:
  • identifikátory zariadenia a prehliadača, časť IP adresy, súbory cookie a poloha.
Prečo zbierame tieto údaje pre partnerov, tretie strany a reklamné siete:
  • Na to, aby mohli fungovať a zobrazovali relevantnejšie a užitočnejšie reklamy.
Zoznam reklamných sietí a nastavenia reklám

Nevyhnutné osobné údaje - cookies - pre zobrazovanie reklám zbierame pre nasledujúce spoločnosti:

Google (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)
Formulár kontakt v súvilosti s osobnými údajmi >

AdForm (AdForm Aps,Wildersgade 10B, 1. Sal., DK-1408, Copenhagen, Denmark, ID: 26434815)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

Seznam (Seznam.cz, a.s, Radlická 3294/10, 150 00, Praha 5, 26168685)
Kontaktné údaje pre najbližšiu pobočku >

 

Možnosť vypnúť si personalizovanie reklám a zbieranie osobných údajov pre jednotlivých partnerov:

Upraviť nastavenia typov reklám Google - personalizovanie od spoločnosti Google

Upraviť nastavenia typov reklám AdForm - personalizovanie od spoločnosti AdForm

 

Svoje nastavenia pre všetky ostatné reklamné siete, aj tie, ktoré na Refresheri nenájdeš, si vieš prezrieť na stránke youronlinechoices.com/uk/your-ad-choices

Meranie návštevnosti

Google, Služba Google Analytics (Google Ireland, 3RD FLOOR ,GORDON HOUSE ,BARROW STREET, Dublin, ID: 368047)

Vlastníci webových stránok používajú na zlepšenie funkčnosti svojich stránok údaje zhromaždené službou Google Analytics. Zhromažďovanie údajov môžete deaktivovať tak, že si stiahnete a nainštalujete doplnok pre svoj prehliadač.

Stiahnuť doplnok pre prehliadač

Gemius (Gemius s.r.o. Na Výsluní 201/13 100 00 Praha 10 Česká republika)

Spoločnosť Gemius podobne ako služba Google Analytics vyhodnocuje a meria návštevnosť na niektorých webových stránkach. Na meranie využíva Cookies, ktoré si môžeš deaktivovať vo svojom prehliadači.

Hotjar (Hotjar Limited, company number C 65490, Level 2, St Julian’s Business Centre, 3, Elia Zammit Street, St Julian’s STJ 1000, Malta)

Hotjar využívame na analýzu návštevnosti a správanie sa užívateľov. Vytvára nám mapu aktivity návštevníkov, na webových stránkach, ktoré vizualizuje a vyhodnocuje. Tieto informácie nie sú zbierané vždy, nikdy nie sú spárovateľné s aktivitami užívateľov a teda nie je možné identifikovať jednotlivcov, ale Hotjar ti môže nastaviť súbory Cookies.

Ovládacie prvky súvisiace s prehliadačom

Nastavenia súborov cookie

Súbory cookie sú životne dôležitou súčasťou technológie vo vašom prehliadači a slúžia na zlepšenie prostredia pri používaní internetu.

Ak napríklad na určitom webe nastavíte predvolený jazyk, súbory cookie pomôžu prehliadaču zapamätať si túto voľbu. Niektoré alebo všetky súbory cookie môžete tiež zablokovať, to však môže viesť k zastaveniu fungovania niektorých funkcií na internete.

Mnoho webov napríklad vyžaduje zapnuté súbory cookie vtedy, keď sa chcete prihlásiť. Informácie o tom, ako upraviť nastavenia súborov cookie, nájdete v zdrojoch pomocníka vášho prehliadača.

Zásady ochrany osobných údajov

Prečítaj si naše Zásady ochrany osobných údajov

Ďalšie informácie o tom, ako Refresher používa na zlepšenie služieb
  • Prihlasovanie - pre účely prihlasovania potrebujeme tvoju emailovú adresu.
  • Prispôsobenie - pre zistenie toho, čo ťa zaujíma, vytvárame tvoj unikátny profil. Ak nejaké informácie pozbierame, nájdeš ich vo svojich nastaveniach súkromia a profil môžeš upraviť, alebo zmeniť, alebo celé personalizovanie vymazať.
Ako zmeniť nastavenia spracovania osobných údajov?

Ak zmeníte názor, kedykoľvek tieto údaje môžete zmeniť na adrese https://refresher.sk/nastavenia/sukromie.
Ak nechceš vidieť toto okno, ak nás navštívíš z iného zariadenia alebo prehliadača, prihlás sa a tvoje preferencie si zapamätáme.