Pokiaľ ste vždy fandili záporákom, náš výber vás poteší.
Článek obsahuje spoilery!
Filmová vítězství patří kladným hrdinům. To je nepopiratelný fakt, který v mainstreamových vodách platil odjakživa. Těch snímků, v nichž si uzurpuje výhru padouch, je výrazný nepoměr.
Je to dáno tím, že se drtivá většina diváků chodí do kinosálů uvolnit a pobavit. Málokdo chce čelit nepříjemné pravdě, že i padouši mohou získat po čem prahnou a uštědřit porážku spravedlivým.
Přesto mají takové filmy jakési nevyslovitelné kouzlo a některým výhra záporáka dokonale sedí. My jsme pro vás vybrali takových filmů deset. Výběr není řazen dle pořadí.
Tahle země není pro starý (No Country For Old Man; r. Ethan Coen, Joel Coen; 2007)
Troufnu si tvrdit, že úspěch tohoto snímku stojí na výkonu Javiera Bardema. Jako záporák představuje neporazitelný druh zla, jakousi entitu, která snad není ani člověkem. Je jako hurikán, který nemůžeme kontrolovat a jenž nese zkázu.
Objevuje se v příběhu o muži, který během lovu naráží na povražděný mexický drogový gang. V jejich autě objevuje tašku se dvěma miliony dolarů a rozhoduje se, že si ji ponechá.
Tím na sebe pochopitelně přitáhne pozornost těch, kdo o penězích vědí a chtějí je pro sebe. Po čase mu jsou v patách nejen Mexičané, ale i Anton Chigurh (Javier Bardem), nájemný vrah, který je chladný jako vztlaková zbraň, kterou neustálé třímá v rukou.
Oscarový film z roku 2007 končí pro hlavního záporáka přesně tak, jak to k němu sedí. Poté, co povraždí každého, komu byl v patách, získává kýžené peníze a odchází se stejnou zlověstnou aurou, s jakou se objevil na začátku filmu.
Je sice postřelený a je možné, že zemře, ale svůj cíl splnil.
Sedm (Se7en, r. David Fincher, 1995)
Filmový skvost, který patří režijně, scenáristicky i herecky na pomyslnou špici thrillerů, si pohrává stejně dobře s diváky jako s hlavními hrdiny.
Těmi jsou Brad Pitt a Morgan Freeman v rolích detektivů, jež jsou na stopě sériovému vrahovi. Ten vraždí podle jasného klíče. Své oběti trestá za sedm smrtelných hříchů.
Líného člověka přiváže k posteli na rok, smilníka nechá znásilnit kovovým nástavcem a tak dále. Detektivové jsou bezradní. V jednom momentu se jim však vrah John Doe (Kevin Spacey) sám vzdá.
Po detektivech žádá, aby jej odvezli na konkrétní místo, kde se jim vzdá. Tam však přijede jakýsi chlápek s krabicí. V té je uříznutá hlava manželky Brada Pitta.
Ten v zuřivosti sériového vraha zabíjí. Vykonává tím poslední, sedmý hřích – hněv. John Doe tak vyhrává po všech stránkách. Vodí všechny za nos až do konce, v němž vítězí i psychologicky.
Telefonní budka (Phone Booth, r. Joel Schumacher, 2002)
Perfektní příklad toho, jak na malém prostoru a s nevelkým rozpočtem lze natočit strhující thriller. Hlavní role se v něm s bravurou chopil Colin Farrell, který hraje arogantního byznysmena Stuarta Sheparda.
Ten si neváží nikoho a ničeho a podvádí svoji ženu. Aby na to nepřišla, volá milence z veřejné telefonní budky. Jednoho dne po ukončeném hovoru zazvoní v budce telefon.
Shepard jej bezmyšlenkovitě zvedá a ve sluchátku se ozývá hluboký hlas, který mu oznamuje, že jej má na mušce a bude poslouchat jeho pokyny jinak jej zastřelí.
Rozbíhá se tak horečnaté drama. Kolem budky se po čase rozmístí policejní kordony, přivolané chováním Farrella a jeho okolí. Muž totiž nesmí budku opustit a musí muže na druhém konci linky poslouchat.
Po čase je donucen doznat se své ženě z podvádění a celému okolí, že je grázl. Když pak policie zjistí, o co jde a začne pročesávat okolní budovy, nic nenachází.
V poslední scéně přistupuje ke Colinu Farrellovi Kiefer Sutherland, který jej celou dobu terorizoval po telefonu a v klidu po závěrečné replice odchází.
Obvyklí podezřelí (The Usual Suspects, r. Bryan Singer, 1995)
Perfektně zamotaná kriminálka, které lze jen těžko něco vyčíst. Sledujeme pětici profláklých, vzájemně kooperujících newyorských gangsterů.
Každý z nich má jiný charakter a každá z postav je perfektně zahrána. Stejně jako se všem ve filmu stahuje zadek ze jména Keyser Szoze, nám divákům se přepalují mozkové závity, ve snaze zjistit, kdo za čím stál a jak to všechno vlastně bylo.
Krásně promyšlený scénář vygraduje dvojitě, kdy už si tleskáte, jak ste mazaně prokoukli scénář ale dostanete vzápětí rázný záhlavec a jenom zíráte s otevřenou pusou.
Příběh je totiž vyprávěn z pohledu Verbala Kinta (Kevin Spacey), který je vyslýchán agentem Chazem Palminterim po výbuchu lodi, na jejíž palubě zahynulo 27 lidí.
Detektiv v samotném závěru zjišťuje spolu s diváky, že Verbal Kint celý příběh vymýšlel a pomáhal si podněty z policejní kanceláře.
Ukazuje se, že on sám byl Keyser Szoze a převezl všechny postavy i diváky.
Temný rytíř (The Dark Knight, r. Christopher Nolan, 2008)
Joker v podání Heatha Ledgera sice na konci filmu končí za mřížemi, ale i tak mu můžeme jeho snahy shrnout jako vítězné.
Překažen je i jeho plán zničit Gotham bombovým útokem. Přesto přese všechno na konci vystupuje se zlověstným smíchem jako vítěz.
Podařilo se mu totiž z nového státního návladního Harveyho Denta (Aaron Eckhart) udělat padoucha a Batmana přinutil, aby se stal pro oči veřejnosti zápornou postavou.
Bere totiž na sebe zodpovědnost za Dentovy zločiny a vydává je za své, aby zachoval heroický odkaz státního návladního.
Joker tak zničil vše, co Batman reprezentoval, a postavil ho napospas pronásledování policií.
Přichází Satan! (The Omen, r. Richard Donner, 1976)
Čiré zlo usídlené v těle dítěte je poměrně častým námětem hororových filmů. Žádný z nich si s ním však neporadil lépe, než The Omen.
Snímek začíná narozením dítěte, které umírá a je v nemocnici vyměněno (bez vědomí matky) za jiné. Tím je chlapeček, kterého pojmenují Damien.
Damiena už od mala doprovázejí „nešťastné“ okolnosti. Lidé kolem něj umírají a tragické události se střídají jedna po druhé.
Když chlapcova „maminka“ podruhé otěhotní, Damien ji shodí, aby potratila. Po čase se do věci zaplete i chůva, která je ve skutečnosti vyslankyní pekla, jež nakonec chlapcovu matku zabíjí.
To už chlapcův otec pátrá po minulosti jejich adoptivního potomka. Zjišťuje, že to je zplozenec pekla, který má na hlavě znaménko ve tvaru 666, symbolizující, že jde o antikrista.
Když přijíždí domů, nejprve zabíjí chůvu a poté syna odváží do nejbližšího kostela, kde ho plánuje rituálně zavraždit. Po cestě jej však kvůli vysoké rychlosti začne pronásledovat policie.
Když se pak u oltáře napřahuje k zasazení úderu nožem do chlapcova těla, zastřelí jej policista. Damien tak má volnou cestu k převzetí světovlády.
Memento (r. Christopher Nolan, 2000)
Nejen originální způsob retrospektivního vyprávění udělal z tohoto filmu kult. Svůj podíl na tom má i nečekaný závěr, který vše obrací opačným směrem. Z útočníka se stává oběť.
Memento vypráví o Leonardovi, muži, který trpí výpadky krátkodobé paměti. Všechno si tedy fotí, zapisuje a to vůbec nejdůležitější si na sebe tetuje.
Ze svých připomínek ví, že mu jakýsi John G. zavraždil manželku. Rozhodne se tedy pomstít, daného muže najít a zabít. Vyprávění se šine pozpátku, přičemž každá scéna začíná tam, kde ta předchozí skončila.
Pozadu tak rozplétáme složitý příběh, na jehož úplném konci/začátku zjišťujeme, že Leonarda jen využívá muž jménem Teddy, který mu pomohl pravého vraha najít už rok předtím.
Ví o jeho ztrátách paměti, a tak jej záměrně zneužije k tomu, aby pro něj zavraždil drogového dealera, který nemá s vraždou jeho ženy nic společného.
Čínská čtvrť (Chinatow, r. Roman Polanski, 1974)
V neo-noirovém snímku Romana Polanského není po většinu stopáže vůbec jasné, kdo je záporákem. To zjištění přichází až s jeho finálním odhalením.
Do té doby jsme mateni a měníme názory na postavy každou půlhodinu.
Výborná detektivka s Jackem Nicholsonem v hlavní roli vypráví o jeho pátrání po vrahovi vodního komisaře Hollise Mulwraye.
Detektiv je nejprve sveden na falešnou stopu Evelyn Mulwray (Faye Dunaway), která se zdá být vrahem nebo jeho nejbližším spojencem.
Nicholson zjišťuje, že dáma drží v zajetí Katherine, milenku jejího zavražděného manžela. Nakonec se ale ukazuje, že jde o dceru a zároveň sestru Evelyn.
V závěru se ukazuje, že Mulwraye zavraždil její otec Noah Cross. Evelyn je brutálně zavražděna a jediný Jak Nicholson ví, kdo je vrah. Nikdo už mu však nevěří.
Mlčení jehňátek (The Silence of the Lambs, r. Jonathan Demme, 1991)
Oscarový film a životní role Anthonyho Hopkinse. Ten ztvárnil ústřední postavu Hannibala Lectera, brutálního vraha a kanibala, který je géniem drženým za mřížemi.
Když se však v okolí objeví sériový vrah, agentce Sterlingové nezbude než se za ním přijít poradit. Jen on totiž dokáže nahlédnout tak hluboko do mysli šíleného vraha.
Tím je Buffalo Bill, muž, který zabíjí ženy, a pak si z jejich kůže šije oblečení.
Drahocenné rady Hannibala Lectera sice vyšetřování posouvají, ale vypočítavý zabiják v pozadí již hraje svoji vlastní hru.
Využívá všech příležitostí, ovlivňuje vyšetřování ve svůj prospěch a naplánuje si geniálním způsobem útěk, který se mu i vydaří.
Star Wars: Epizoda V – Impérium vrací úder (r. Irvin Kershner, 1980)
Nejlepší film ze série Star Wars končí hodně depresivní notou. Všichni samozřejmě víme, že na konci trilogie dobrá strana vyhraje, ale tento díl nekončí pro síly dobra vůbec dobře.
Luke Skywalker přichází o ruku při souboji s Darth Vaderem, který mu navíc v legendární scéně prozrazuje, že je jeho otcem.
Lando Calrissan zradí posádku Millenia Falcon, která je napadena Impériem. Han Solo je zmrazen do karbonitu a zbytek posádky upadá do zajetí.
Sola nakonec odnáší Boba Fett, který jej chce předat Jabba Huttovi.
Strana dobra tak na konci páté epizody není v záviděníhodné pozici. Vítězí Darth Vader, který vyhrává finální souboj a jeho síly mají navrch.
