Nejstarší důkaz o zachování lidského těla i po smrti pochází podle portugalských vědců z Evropy.
Nové objev archeologů z Portugalska odhalil dosud neznámé pohřební praktiky v údolí Sado v Portugalsku. Podle vědců tak mumifikace nepochází z Egypta či jižní Ameriky, ale z Evropy.
Podle studie publikované online nakladatelstvím Cambridge University archeologové objevili doposud nejstarší známý důkaz mumifikace. Zkoumané lidské ostatky pocházejí z doby mezi deseti až osmi tisíci lety před naším letopočtem.
Analýza lidských ostatků objevených v 60. letech 20. století na pohřebištích v portugalském údolí Sado, potvrdila podrobnosti týkající se zacházení s mrtvým tělem a poskytla nové poznatky o využití pohřebních prostor, pohřebních praktikách mumifikace, jako je vysoušení či údržba těla v druhohorním jihozápadním Portugalsku.
Vědcům také napomohly znovuobjevené fotografie dokumentující lidské pohřby vykopané v 60. letech. Zkoumané ostatky jsou nyní uloženy v portugalském Národním archeologickém muzeu.
Mumifikace podle vědců mohla probíhat dlouhou dobu. Těla byla nejspíše pohřbena poté, co byla mumifikována. Tento proces snížil objem měkkých tkání a tělo se postupným vysoušením zmenšilo, bylo lehčí, skladnější a snadněji se přepravovalo.
Na fotografii můžeš vidět jakým způsobem probíhalo snížení objemu měkkých tkání během přirozené mumifikace.
- Vlevo: plně masité tělo v den 1 experimentu umístěné co nejtěsněji ohnuté pomocí obvazů k udržení polohy těla.
- Uprostřed: zmenšený objem těla a zvýšená flexe těla po třech týdnech. Obvazy se opakovaně utahovaly.
- Vpravo: úplné zmenšení objemu těla po sedmi měsících
O studii informovala také Česká televize.
Za nejstarší mumifikované lidské ostatky byly doposud považovány asi sedm tisíc let staré ostatky nalezené v coe 1917 německým archeologem Maxem Uhlem. Ostatky byly nalezeny v chilské poušti Atacama.
