Minulý rok bolo horúcou témou ženská emancipácia v hollywoodskom prostredí, tento rok sa do popredia dostáva tematika utlačovania menšín.
Spojené státy v současnosti zažívají kulturní revoluci. Aféra kolem producenta Harveyho Weinsteina, kterou rozpoutal plátek The New York Times, poukázala na prohnilost Hollywoodu a pohltila několik velkých jmen. Sexuální zneužívání v zákulisí filmového průmyslu se přestalo prohlížet a do té doby nepotrestaní agresoři dostali jasně najevo, že je americká společnost již nebude tolerovat.
Hnutí metoo způsobilo pád hereckých velikánů. Ani ty nejpopulárnější hvězdy jako Kevin Spacey nebo Louis C. K. se nevyhnuly skandálním odhalením, která zničila jejich kariéru. Být výborným hercem a zároveň člověkem, který se chová hrubě k ženám, přestalo být v loňském roce slučitelné.
Potřeba otevřít staré rány, které se samy nezahojí, se promítla také do kinematografie. Překvapivě se do role bojovníka za práva slabších postavily dva komiksové filmy. Žánr, který většinou stojí na přihlouplém humoru a co nejvíce bombastických efektech, ukázal světu, že blockbustery kulturní revoluci nepřehlížejí.
Potřebu dát ženám stejně prostoru jako mužům představil loňský superhrdinský snímek Wonder Woman. Za velikou louží se dočkal ohromného úspěchu. Recenzenti jej vychvalovali do nebes za jeho společenský přínos. Do té doby tvořili v drtivé většině hlavní hrdiny komiksovek bílí mladí muži. V historii jsme se dočkali například Catwoman, kde šlo především o utažený kostým Halle Berry, příšerné Elektry nebo o nic lepší Supergirl.
Wonder Woman tak můžeme s čistým svědomím označit za první opravdu dobrý superhrdinský film, v němž hlavní roli ztvárnila žena.
Mimo to si dobil další prvenství, když hned v otevíracím víkendu vydělal více, než jakýkoli jiný film natočený ženou v historii. Američtí recenzenti byli z filmu unesení a udíleli mu vysoká hodnocení. Jeho kvality vnímali obdobně jako kritici z Evropy, udíleli mu však zpravidla vyšší hodnocení pro jeho sociální dopad, který na americkém kontinentu zněl výrazně silněji než u nás.
Ok ladies, now let's get in formation #WONDERWOMEN @GalGadot @PattyJenks pic.twitter.com/Fp04ubfWmf
— Jessica Chastain (@jes_chastain) 2. června 2017
V USA totiž byl totiž velmi cítit dopad, který snímek na divácké obecenstvo měl. Velmi dobře jej definoval článek magazínu USA Today s názvem Why are women crying when they watch 'Wonder Woman' fight?. Popisuje sílu symbolismu, který film obsahuje. Ženy jsou v něm nezávislé a v mnoha pasážích vystupují jako postavy silnější a moudřejší než muži. To je něco, co zcela nabourává pevně zakořeněné filmové stereotypy. Ty mají ovšem odraz i v realitě.
Studie z dílny University of Southern California odhalila, že pouhá 4 % ze všech 1000 nejvýdělečnějších filmů poslední dekády natočily ženy. Z toho jen tři režírovala Afroameričanka. Můžete namítat, že mezi ženami prostě o režii není takový zájem, ale s přihlédnutím k postavení žen v kinematografii bude důvod třeba hledat jinde.
Wonder Woman dohnala diváky k slzám a o půl roku později se stala součástí symbolismu kulturní revoluce, kterou spustilo hnutí metoo. Ženský hlas v rámci Hollywoodu dostal podstatně výraznější akcent a tentokrát se zdá, že nepůjde o protest, který časem vyšumí a věci se vrátí zpátky do původních kolejí.
Wonder Woman se stala hmatatelným důkazem, že i ženy mohou mít v rámci komiksových blockbusterů silné slovo. Revoluci však přišel rozpoutat i další film. Řeč je o Black Pantherovi, filmu, jehož ukázky si za prvních 24 hodin od uveřejnění zhlédlo 89 milionů lidí.
Stejně jako v komiksu, tak i ve filmu jsou totiž postavy z Black Panthera vším, čím Afroameričané v historii kinematografie nikdy nebyly. Jsou silní, moudří, a patří jim hlavní slovo. Samozřejmě existuje celá řada filmů, v nichž Afroameričané vystupují v hlavních rolích a v pozitivním světle, ale výzkum The Opportunity Agenda jasně prokázal, že hollywoodské filmy tuto menšinu ze Spojených státu prezentují převážně negativně.
Afroameričané ve snímcích často vystupují jako potížisté a kriminálníci.
One of the best things you can do for yourself and/or the ones you love is purchase some #BlackPanther tix. I know it’s expensive to go to the theater, but its worth it for this one. You will exit forever impacted.
— Brie Larson (@brielarson) 16. února 2018
Další výzkum navíc poukázal na to, že filmoví imigranti jsou zobrazováni z rasově zkřiveného pohledu. Bílí přistěhovalci se ve filmech objevují převážně jako pozitivní, snaživé a autoritativní postavy, kdežto „barevní“ přistěhovalci mívají role negativní. Nejde o žádnou teorii, nýbrž o prostý fakt.
Další podstatnou skutečností je, že USA se pomalu ale jistě stávají zemí, kde brzy menšiny početně převýší bílou většinu. Už dnes tvoří Afroameričané, Hispánci a Asiaté dohromady přibližně 40 procent obyvatel Spojených států. V kinematografii se však tato populační realita odráží jen málo.
Studio Disney (které vlastní Marvel), v poslední dekádě nenechalo natočit ani jediný film Afroameričana. Black Panther tak dorazil na trh v tom nejvyšším čase. Až v posledních dnech se ukázalo, jak moc na trhu kinematografie chyběl film s obřím rozpočtem, který by dal prostor americké menšině. Disney v nastoleném trendu hodlá pokračovat, a tak se letos dočkáme snímku Wrinkle In Time, který bude režírovat Afroameričanka Ava DuVernay (Selma). A ač to původně vypadalo na nevýrazný fantasy snímek, v současnosti se mu díky černošskému štábu a obsazení začíná dostávat kýžené pozornosti.
Congrats to the entire #blackpanther team! Because of you, young people will finally see superheroes that look like them on the big screen. I loved this movie and I know it will inspire people of all backgrounds to dig deep and find the courage to be heroes of their own stories.
— Michelle Obama (@MichelleObama) 19. února 2018
Black Panther mezitím plní kinosály lidmi nadšenými z faktu, že Hollywood popustil na pomyslný nejvyšší stupínek film, který natočil Afroameričan a hlavní hrdinové jsou Afroameričané.
Snímek také svým dějem poukazuje na problémy současného světa. Nastíněno je také v současnosti výrazně probírané téma imigrace. Ve snímku je jasně vyjádřeno, že otevření Wakandy světu jí přinese problémy, avšak i přesto se na konci filmu dozvíme, že se její obyvatelé pro tento krok rozhodnou. Přišli na to, že je správné pomoci lidem, když k tomu mají prostředky, i když jim samotným to může uškodit.
Potitulková scéna, v níž T’Challa prohlásí „in times of crisis the wise build bridges, while the foolish build barriers“, je pak velmi zřetelným odkazem na politiku Donalda Trumpa.
Síla snímku navíc tkví v jeho výjimečnosti v rámci MCU. Tvůrci nesázeli na laciná camea a propojování s jinými postavami univerza. Ve středu dění je Wakanda, která je centrem černošské kultury, jež vykazuje obrovskou vyspělost. Téměř všechny role připadají výborně hrajícím Afroameričanům, přičemž nejde jen o snahu čelit hollywoodskému whitewashingu, nýbrž o opravdu kvalitní výběr hereckých es.
I was blessed to see black panther the movie so amazing !! I will be watching for like 10 years straight
— DJ KHALED (@djkhaled) 13. února 2018
Až se nám nabízí otázka, zda se z Black Panthera nestane série, v jejímž rámci budou chtít účinkovat všichni hollywoodští herci Afroamerického původu.
Americká společnost Black Panthera po loňské Wonder Woman vnímá jako další důkaz toho, že dveře Hollywoodu se otevírají i novým hlasům. Převratný blockbuster uvítaly i celebrity, které v několika případech vykoupily celá kina, jen aby se na snímek mohly podívat i děti z dětských domovů.
