V Německu se začal rodit projekt více než sto kilometrů dlouhé cyklostezky, jejíž část je již otevřená pro veřejnost. Projekt slibuje zlepšení dopravní situace i životního prostřední, potýká se však s finančními problémy.
Německo je kromě dobrého piva a pohledných žen celosvětově známé také svojí Autobahn, tedy systémem dálnic, který patří mezi nejhustější na celé planetě. Před nedávnem však dala země zelenou ambicióznímu projektu tamního inženýra jménem Martin Tönnes, který si dává za cíl vytvořit alternativní způsob přepravy pro jezdce na kole a zároveň tak přinést úlevu vysoce přehuštěné autodopravě. Jedná se o speciální cyklistikou dráhu, která se bude na více než sto kilometrech táhnout na západě státu zejména podél starých železnic v oblasti Porúří, přičemž spojí celkem deset měst, včetně Duisburgu. Bochomu a Hammu, stejně jako čtveřici univerzit. Široká pak dráha bude asi čtyři metry. Práce na „cyklistické Autobahn“, jak byla trať neoficiálně pojmenována, před nějakou dobu již začaly a na její části dlouhé asi pět kilometrů se už mohou cyklisté s radostí volně prohánět.
Již nyní se dá celkem s jistotou předpokládat, že místní obyvatelé by připravovanou cyklostezku vřele uvítali. V jejím dvoukilometrovém okruhu žijí odhadem přibližně dva miliony lidí a podle jejího tvůrce osloví kromě jiného i ty, kteří jsou kvůli zaměstnání nuceni pravidelně cestovat z jednoho města do druhého. Realizace projektu by pak ve výsledku měla přinést snížení počtu vozidel na silnicích až o 50 tisíc denně. Cena výstavby celých sto kilometrů dráhy by se měla dle odhadů vyšplhat asi na 180 milionů eur (~4,9 miliardy Kč), ty však chybí a o zprostředkování potřebných financí se v současnosti jedná se zemskými úřady, jinak by byly náklady hrazeny z kapes obcí, které na to ale podle inženýra nestačí. Trasy vyhrazené pro cyklisty plánuje také Frankfurt nad Mohanem, Mnichov či Norimberk.
Ačkoliv může projekt pro mnohé na první působit jako něco převratného, o žádnou příliš velkou novinku se ve skutečnosti nejedná. Podobné cyklostezky můžeme naleznout například i v Dánsku nebo Nizozemsku, ta německá by však měla být nejdelší. Kdyby se stal zázrak, což asi nestane, ale kdyby přeci jenom nějaká šance existovala, uvítali byste v budoucnosti uskutečnění podobného projektu i v České republice a na Slovensku?
