Odlidštěny ve jménu vědy. Moderní gynekologie vznikla na bolesti zotročených žen

Vynález antikoncepce sice byl jistým vítězstvím ženského hnutí v šedesátých letech minulého století, nicméně těžily z něj jen privilegované ženy. Ženy s jinou barvou pletí než bílou byly vykořisťovány prostřednictvím nekonsenzuálních účastí v experimentální (a často velmi pochybné, kruté a bolestivé) léčbě. Byla jim zabavena jejich vlastní těla ve jménu vědy.

Byly to ženy marginalizované, chudé a zotročené, díky kterým je dnes gynekologie tam, kde je.

„Moderní gynekologie na jihu USA poměrně rychle postupovala. A lékaři, mnozí z nich zároveň otrokáři, měli moc nad těly černochů, zejména černošek, na nichž mohli experimentovat, zkoumat je a podle svých slov „napravovat“ nebo „léčit“ jejich nemoci,“ uvedla pro Berkeley News Deirdre Cooper Owens, oceňovaná historička a profesorka historie medicíny na Nebraské univerzitě.

Lékaři podle ní vytvořili určité „rasově podmíněné fikce“, které o černoškách uvažovaly jako o hypersexuálních, chtivých bytostech necítících bolest. Tyto fikce jim pomohly ospravedlnit často kruté experimenty, kterých se na nich následně dopouštěli.

Anarcha, Betsy a Lucy aneb matky moderní gynekologie

Jedním z takových lékařů byl James Marion Sims, kontroverzně označován za „otce americké gynekologie“. Sims prováděl nekonsenzuální gynekologické zákroky na zotročených ženách, aby mohl následně léčit bílé ženy z bohatých rodin.

Známé jsou především tři z nich – Anarcha, Betsy a Lucy, které ve 40. letech 19. století žily a pracovaly na plantážích v Alabamě. U všech tří žen se objevily poporodní komplikace, kvůli kterým ztratily kontrolu nad močovým měchýřem a střevy. Otrokáři byli jejich stavem frustrováni – ne snad proto, že by jim na nich záleželo, nýbrž pro jejich neschopnost vykonávat těžkou práci. Vyhledali proto doktora Simse a ženy „svěřili“ do jeho péče.