Spravodajský portál pre modernú generáciu, ktorá sa zaujíma o aktuálne dianie.
Zaujíma ťa aktuálne dianie? Správy z domova aj zo sveta nájdeš na spravodajskom webe. Čítaj reportáže, rozhovory aj komentáre z rôznych oblastí. Sleduj Refresher News, ak chceš byť v obraze.
Kliknutím na tlačidlo ťa presmerujeme na news.refresher.sk
Pozri si naše tipy na darčeky, ktoré by sme si kúpili aj my 🤩
22. januára 2017 o 14:51
Čas čítania 0:00
Jan O.

Čeští vědci sráží rakovinu na kolena. Vyvinuli látku, která karcinogenní buňky dokáže zničit

ZAUJÍMAVOSTI
Uložiť Uložené

Vědci opět dokazují, že o kvalitách výzkumu a vědy v Česku není pochyb.

Rakovina neboli karcinom prsu je jedním z nejčastějších případů diagnostiky zhoubného nádoru u  zástupkyň ženské populace. Statistiky totiž jasně dokazují, že zhoubný nádor v ňadru si každý rok celosvětově nahmatá až půl milionu žen. V Česku je to pak zhruba šest tisíc žen za rok. Málokterá žena ale ví, že právě karcinom prsu je vůbec ta nejúspěšnější onkologická diagnóza, co se léčby týče. Předchozí tvrzení také potvrzují čeští vědci, kteří vyvinuli látku, díky které rakovinotvorné buňky zkrátka zemřou. Tato látka je nejvhodnější právě pro tu nejagresivnější a nejrozšířenější formu rakovinu prsu, jež se u českých žen vyskytuje v zhruba 25 procentech případů. Proces vyvíjení přelomové látky trval vědcům něco málo přes čtyři roky.

Čeští vědci sráží rakovinu na kolena. Vyvinuli látku, která karcinogenní buňky dokáže zničit
Zdroj: Wikimedia Commons/National Institutes of Health (NIH)

Účinná látka vychází z léku, který je pro léčbu takovéto rakoviny zcela běžně používán, nicméně prošel jistými úpravami. Nejsilnější zbraň této látky je schopnost nastartování procesu tzv. apoptózy (programovaná buněčná smrt u živočichů či rostlin). Ta umožňuje vědcům spustit celou řadu dějů a procesů, které vedou k sebedestrukci rakovinou postižené buňky. Jednotlivé buňky jsou pak lékaři schopni „nutit k sebevraždě“ tak dlouho, dokud nádor nezmizí naprosto celý.

V této době látka prochází testováním na laboratorních myších. S podáváním léku lidem je ještě brzo, musí se totiž vyřešit a ošetřit celá řada faktorů, jako je třeba toxicita tohoto léku v lidském těle či vedlejší účinky. Vědci také oznámili, že pokud při dalším testování léku nenastanou nějaké větší problémy a všechno bude probíhat podle plánu, lék by se do běžné léčby tohoto onemocnění měl zapojit v příštích pěti až sedmi letech.

Domov
Zdieľať
Diskusia