Záplavy v srpnu 2002 způsobila dvojice extrémně silných dešťů. Ty patří mezi desítku největších od konce 60. let 20. století. Vyplývá to z analýzy vědců z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR (AV).
Vědci z Akademie věd, na které odkazuje ČTK, navrhli a využili pro průzkum podmínek, jež vedly ke katastrofálním záplavám, tzv. index extremity počasí (WEI). Při jeho výpočtu je pro každou událost vymezena oblast a doba, ve kterých je extremita daného jevu nejvyšší proti běžným podmínkám.
Experti ve výzkumném projektu PERUN vyhodnotili extrémní srážkové události na území Česka od roku 1961. Zvláště se zaměřili na tzv. sdružené srážkové události. Zjistili, že jen ve třech případech silných srážek ve zkoumaných dekádách překročil index hodnotu 150.
Nejvyšší hodnoty, konkrétně 174, dosáhly srážky mezi 4. a 7. červencem 1997. Na druhém místě je období mezi 17. až 20. červencem 1981, kdy tehdejší podmínky vykazovaly hodnotu 169. Další jsou právě srážky, které spadly od 11. do 13. srpna 2002 a podle vědců dosáhly hodnoty 166.
Spojení takto silných srážkových epizod do tzv. sdružené srážkové události bylo za celé zkoumané období ojedinělé nejen v Česku, ale i ve střední Evropě.
Právě před 20 lety se, proti dvěma zmíněným obdobím, srážky koncentrovaly do pouhých tří dnů a především jim předcházely dvoudenní deště ze 6. a 7. srpna, které měly hodnotu 102, a obsadily tak pomyslnou devátou příčku. Mimořádnost těchto týdnů podle vědců vynikne při vyhodnocení obou tehdejších extrémních dešťů, které dohromady dosáhly hodnoty 196, tedy nejvyšší za celé zkoumané období. „Souslednost takto extrémních srážkových epizod tak krátce po sobě je od roku 1961 unikátní i v měřítku celé střední Evropy,“ uvedla akademie.
„Extrémní meteorologické jevy jsou vždy výsledkem mimořádných cirkulačních podmínek v atmosféře. Vznik takových podmínek lze předpovědět pouze s předstihem několika dní, takže nemůžeme říci, jestli se obdobná sdružená srážková událost vyskytne ještě letos nebo až třeba za sto let,“ uvedl meteorolog Miloslav Müller, který s kolegou Markem Kašparem index extremity počasí navrhl. „Nezbývá nám, než na ni zůstávat připraveni,“ dodal.
Jedna z nejtěžších přírodních katastrof moderní české historie
Povodně, které mezi 7. a 17. srpnem 2002 zasáhly třetinu území České republiky včetně části Moravy, zdevastovaly především jižní, střední a severní Čechy a Prahu. Vyžádaly si 17 obětí. Zasaženo bylo na 800 obcí, 260 mostů, přes 30 úseků silnic I. třídy a více než 150 komunikací nižších tříd. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, voda je zničila téměř celé. Evakuováno bylo na 225 tisíc lidí, nejvíce v Praze. Došlo také k zaplavení řady průmyslových objektů a k vyplavení nebezpečných látek. Způsobené škody vláda odhadla na 73 miliard korun.
Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří podle zprávy Ministerstva životního prostředí ČR k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Oproti tzv. „Velké povodni“ z roku 1845 byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.
