Rok volna po maturitě: Komu se vyplatí odpočinout si od školy a co všechno ti může gap year přinést?

Maturita skončila úspěchem, ale po obdržení výsledků zkoušky dospělosti přichází ještě o poznání větší test. Je potřeba se rozhodnout, na jakou školu půjdeš a co budeš po zbytek života dělat. Na tvá bedra najednou spadá obrovský tlak a očekává se, že si svou dráhu dokážeš zodpovědně vybrat. Mnoho mladých lidí se v současnosti rozhodnout jednoduše nedokáže, a proto si před nástupem na vysokou školu vezmou rok volna, v angličtině známý jako gap year.

V roce volna vidí studenti možnost nabrat cenné zkušenosti, cestovat a především získat čas na rozhodnutí a poznat sebe sama. Níže se podíváme na zkušenosti českých i zahraničních studentů, kteří si svůj gap year mezi maturitou a nástupem na vysokou školu, případně během vysokoškolského studia, vzali.

Doufáme, že ti článek pomůže udělat si lepší představu o své budoucnosti. K tomu, abychom mohli vytvářet přínosný obsah, nám pomáhají naši předplatitelé. Pokud nás chceš podpořit i ty, přidej se k nim a pořiď si předplatné nebo si přes SMS odemkni články, které tě budou nejvíce zajímat.

Proč si lidé gap year berou?

Důvodů, proč si po maturitě vzít rok volna, je mnoho. Studenti čerstvě po maturitě často hovoří o potřebě sebepoznání, nesvázaného cestování nebo touze naučit se během pauzy od školy nový jazyk.

Podle průzkumu American Gap se většina dotázaných studentů (92 %) shoduje právě na potřebě sebepoznání a rok volna po maturitě si berou, aby nabrali nové zkušenosti. Na druhém místě (85 %) je touha po cestování a poznávání nových kultur. Rodiče přitom v jejich rozhodnutí podporovali jen necelou třetinu studentů. Podpory od kariérních poradců nebo škol se dočkalo jen 9 % dotázaných.

Ještě o něco důležitější přínos tohoto výzkumu spočívá v tom, že 81 % dotázaných by doporučilo rok volna i dalším studentům, protože během něj získali přesně to, co očekávali, ať už byla jejich motivace jakákoliv. Mezi největší přínosy tito studenti zpětně řadili právě velké množství zkušeností, které během roku volna získali. Ve srovnání s lidmi, kteří po střední škole pokračovali přímo na vysokou, vykazovali „gappeři“ také vyšší spokojenost ve svých zaměstnáních nebo akademických rozhodnutích.

„Po třech měsících jsem musela ze školy odejít,“ říká Pája

Pája po maturitě nastoupila na vysokou školu, kde studovala management cestovního ruchu. Kvůli matice a ekonomice se ale po třech měsících rozhodla studium přerušit – zjistila, že jí obor není tak blízký, jak si na počátku myslela. V rozhodnutí odejít ze školy ji prý většina lidí v jejím okolí podpořila, protože v něm viděla nové příležitosti a zážitky. Později si našla práci v cestovní kanceláři, která jí prý otevřela nové obzory.

„Prodávala jsem zájezdy. Tahle práce pro mě byla skvělá, jelikož jsem dělala něco v oboru cestovního ruchu, kterému se již dlouhá léta aktivně věnuju. Ale také mi šly prodeje a měla jsem skvělé místo na pobočce v mém městě. Načerpala jsem tady zkušenosti, zjistila, kam lidi nejvíce jezdí, kde se pohybují ceny různých destinací a co je mezi normálními Čechy oblíbené. Tohle bylo skvělé. A na gap yearu mi nevadilo nejspíš nic. Do června mi zůstal statut studenta, a tak jsem mohla na ISIC čerpat slevy na jízdné,“ popisuje Pája.

Přiznává, že když se pak vrátila do školy, start nebyl úplně nejjednodušší. Sama o sobě prohlašuje, že není příliš studijní typ, ale nakonec se jí s trochou vůle podařilo s nově započatou akademickou drahou vypořádat.