Kateřina vymenila štúdium keramiky za šperky a v priebehu niekoľkých minút si nezvolila len tému trojročného štúdia, ale aj životné poslanie.
V dnešnom rozhovore sme sa porozprávali s Kateřinou Reichovou - mladou českou dizajnérkou, ktorej futuristické šperky oslovia azda každého so záľubou v jednoduchých líniách a prvkoch budúcnosti pretavených do originálnych ozdôb v podobe náušníc, náhrdelníkov, prsteňov, náramkov a utopických vecičiek, akými sú napríklad netradičné krídla inšpirované znázornením signálu. Kateřina pracuje s plexisklom a chirurgickou oceľou, teda s odolnými a antialergickými materiálmi, ktoré zaručujú jej šperkom dlhú životnosť v nezmenenom stave a ich nositeľom komfort aj radosť z netradičnej a inovatívnej ozdoby. Dizajnérka, ktorej šperky sa objavili na výstavách vo viacerých európskych metropolách a dokonca aj vo Wall Street Journal Magazine nám prezradila, čo všetko stojí za jej prácou, ako vyzerá štúdium na umeleckej škole a aj to, či písmenká pred menom sú v jej odbore prínosom alebo nie.
Ahoj, Kateřina. Vítame ťa medzi nami a poprosíme ťa, aby si nám o sebe povedala niekoľko slov. Kto si a čomu sa momentálne venuješ?
Zdravím, Refresher! Jmenuji se Kateřina Reichová a jsem šperkařka vyrábějící pod značkou Katerina Reich. Vyrůstala jsem v Praze v historické uličce Nový Svět poblíž Pražského hradu, která je dodnes vyhledávanou předlohou malířů. Táta fotograf, máma galeristka – byla jsem tedy od mala uměním doslova obklopena ze všech stran. Momentálně žijeme s přítelem v Praze na Břevnově a začínáme s rekonstrukcí domu nedaleko Prahy, kde plánujeme také vybudovat malý šperkařský ateliér zasazený v zahradě. Jsem přesvědčená, že v takovém prostředí se bude navrhovat a tvořit mnohem lépe než v pulsujícím velkoměstě.
Porozprávaj nám o svojich začiatkoch. Kedy sa zrodila myšlienka byť šperkárkou?
Myslím, že velký podíl na tom, proč jsem se stala šperkařkou, měla má babička. Ta žila ve Švýcarsku v Basileji a v době, kdy u nás vládl komunismus a vše bylo zahaleno do ponurých šedých barev, jsem se jako dítě vždy při návštěvě u ní ocitla v ráji. Babička milovala vše, co se třpytí, takže její šatník a nemalá šperkovnice byly pro mne něco absolutně fascinujícího. Nicméně při výběru střední školy jsem zvolila keramiku, kterou jsem studovala i na vysoké škole. V průběhu magisterského studia jsem se ale rozhodla s keramikou skončit a přihlásit se na šperk, což byla ta nejlepší volba, kterou jsem mohla udělat. S odstupem času si uvědomuji, jak důležitá pro mne keramika byla. Ve šperku se díky tomu cítím mnohem svobodněji a jsem také lépe vybavená prostorovým vnímáním, což je zřejmě patrné hlavně v rozměrnějších špercích.
V roku 2016 si založila vlastnú značku nesúcu tvoje meno, takže sa jedná o čerstvú záležitosť. Aká k nej viedla cesta a ako sa jej momentálne darí?
Vzhledem k tomu, že čím dál tím více komunikuji s cizinci, chtěla jsem si zvolit takový název značky, aby byl snadno zapamatovatelný a hlavně dobře vyslovitelný. Jméno jsem tedy zkrátila což osobně považuji za nejrozumnější. A také proto, aby už z názvu bylo jasné, že nejsem firma, za kterou stojí tým lidí, ale člověk, který od návrhu po realizaci vše tvoří sám.
Mala škola na teba nejaký vplyv alebo si išla vlastnou cestou a nenechala si si do toho veľmi rozprávať? A je vôbec možné nenechať sa ovplyvniť?
Vystudovala jsem střední uměleckou školu Václava Hollara v Praze a později Fakultu designu a umění Ladislava Sutnara v Plzni, kde jsem studovala jak keramiku, tak později design kovu a šperku v ateliéru profesora V. K. Nováka. Pokud se chcete stát umělcem či designérem, myslím, že vysoká škola je hodně velké plus. Už jen z toho důvodu, že potkáte lidi, se kterými máte společnou řeč, navzájem se inspirujete, společně vystavujete a tak nějak jste více v dění. V ateliéru keramiky jsme od vedoucího dostávali stále nějaká témata, což je někdy sice obohacující, ale občas i dost svazující. Sama nevím, zda by se mi po studiích podařilo najít vlastní styl vyjádření. Bylo pro mne ale velkým překvapením, když jsem nastoupila do ateliéru šperku a měla jsem si do půl hodiny vymyslet téma, kterému se budu celé tříleté studiu věnovat. Hned jsem věděla, že to bude šperk budoucnosti, protože mě vždy fascinovalo vše s prvky sci-fi a futurismu. Překvapivě mě toto téma natolik oslovilo, že se mu věnuji dodnes. V tomto případě bylo pro mne ideální, že jsem mohla jít vlastní cestou, ale pod odborným vedením profesora.
Takže to, že chceš robiť minimalizmus a šperky akoby vytrhnuté z budúcnosti, teda prácu svojich snov, si si vymyslela v priebehu tridsiatich minút?
Přesne. Jak jsem se již zmínila, přišlo to až s výběrem tématu ve šperkařském ateliéru. Tím, že mi celé předešlé studium někdo diktoval co mám a nemám dělat, nikdy mne nenapadlo pořádně se zamyslet nad tím, co se vlastně líbí mně. Ale bylo to také i díky keramice, která mi v tomto směru nedávala moc prostoru k vlastnímu projevu. Pokud vyrábíte veliký keramický květináč, těžko se tam dají tyto prvky uplatnit.
Ako vyzerá štúdium na umeleckej škole, aké boli skúšky a záverečné práce?
Podle rozvrhu vypsaných hodin by se mohlo zdát, že studenti uměleckých škol mají přes týden spoustu volného času. Ale většina studentů trávila každou volnou hodinu do večera v ateliéru, pokud někdo z nich nevlastnil svou dílnu s vybavením. Prošla jsem na vysoké škole dvěma ateliéry, ale přijímací zkoušky jsem absolvovala na více místech. Většinou se ale podobají ve svém obsahu. Na zkoušky bakalářského studia se nosí fotografie dosavadní tvorby. Pokud se na jejich základě dostanete do druhého kola, zkoušky se pak skládají z všeobecného testu víceméně v rozhledu dějin umění a poté praktické části jako je modelování, kreslení a tvorba na dané téma podle typu ateliéru. Na magisterské studiu většinou stačí přinést fotky své tvorby a absolvovat rozhovor s vedoucími ateliéru. Závěrečné práce se podle mne nijak zvlášť neliší od klauzurních prací, které se obhajují každý semestr. Ale samozřejmě je na ně více času a také se k nim musí vypracovat obsáhlá písemná část což bylo pro většinu z nás to nejtěžší. :)
Pred menom máš tri písmenká a my by sme radi vedeli, či je v praxi nejaký rozdiel medzi vyštudovaným a nevyštudovaným umelcom?
Upřímně řečeno si svůj titul MgA. (Magister of Art) uvědomuji zatím pouze u lékaře a většinou mi chvíli trvá, než pochopím, koho volají. Ale myslím, že v uměleckém oboru se to nijak zvlášť neřeší a nejdůležitější je, co kdo umí.
Ty aj tvoje diela ste získali viacero nominácií aj významných ocenení. Môžeš nám povedať, o aké ocenenia a nominácie išlo?
V roce 2011 jsem obdržela ocenění Dobrý studentský design za svou kolekci šperků MULLATEM a v následujícím roce jsem byla nominována za šperk IO v soutěži Národní cena za studentský design. Nutno říci, že oceněná kolekce šperků Mullatem byla má první školní práce ve šperkařském ateliéru a takový úspěch překvapil ne jenom mě. Později jsem byla v roce 2014 nominována na cenu Czech Grand Design v kategorii Designér šperku roku za kolekci futuristických šperků MOARÉ.
Objavila si sa v The Wall Street Journal Magazine spolu s kúskami od Balenciagy, Prady, Céline, Chopard, YSL či Versace. Povieš nám, aké sú tvoje šperky a v čom sú výnimočné?
Myslím, že mé větší šperky, které se objevily v magazínu WSJ nejsou pouze ozdobou, ale vždy nesou nějaký příběh. Ale stále zásadní pro mne je, jak dokážou člověka zkrášlit, i když jde většinou o dost extravagantní kousky.
Ak by si mala zvoliť tri slová na opísanie tvojich výtvorov, aké by to boli?
Moderní. Netradiční. Inovativní.
Pamätáš si na svoj úplne prvý šperk?
Na to si dobře vzpomínám. Byl to veliký nepraktický prsten z transparentního světle modrého plexiskla, do kterého jsem vyvrtala spoustu děr a byla jsem tím materiálem úplně očarovaná, ale také i jeho samotnou výrobou.
Máš za sebou viacero exhibícií. Kde všade si vystavovala a ako to na takej výstave šperkov vyzerá? Boli to výstavy s výlučne tvojou prácou alebo zahŕňali viacerých umelcov?
Výstavy byly vetšinou kolektivní, ale koncem roku 2015 proběhla má vlastní rozsáhlejší výstava v galerii FLEXUP v Praze na Starém Městě. Drobné šperky jsou k instalaci bezproblémové, ale větší šperky – objekty musejí být nainstalované buďto na figurínách, aby bylo jasné na jakou část těla šperk patří nebo se k nim ideálně připojí fotografie s modelkou. Nedávno jsem se také zúčastnila výstavy v Pavilonu skla v Klatovech, kde byly vystaveny ve vitrínách pouze drobnější šperky a během trvání této výstavy proběhla dvakrát módní přehlídka, což považuji za ideální rozměr výstavy šperků. V případě účasti na některém z design weeků, vystavuji svou kolekci samostatně s tím, že po celou dobu této výstavy (cca týden) jsem na místě a šperky si můžou návštěvníci vyzkoušet a popřípadě zakoupit.
Funguješ na kolekciách ako väčšina dizajnérov alebo máš inú stratégiu?
Kolekce šperků CRYSTAL SKY vznikala 3 roky, kdy jsem postupně do kolekce přidávala další typy šperků. Konkrétnímu tvaru šperku se věnuji tak dlouho, dokud si s ním jsem natolik jistá, že ho do své kolekce zapojím. Momentálně jsem ve fázi, kdy začínám navrhovat novou kolekci za použití jiných materiálů, než které jsem doposud používala, tak uvidíme jak dlouho u ní zůstanu. :)
Z akých materiálov sú vyrobené tvoje šperky a sú vhodné aj pre alergikov?
Šperky vyrábím převážně z plexiskla a chirurgické oceli, která je zcela antialergenní. Myslím, že tento materiál je stále nedoceněný už z důvodu jeho antialergenních sloučenin, ale i proto, že materiál je velmi pevný, šperk se tedy častým nošením nijak nedeformuje a jeho barva je stálá. Plexisklo zase krásně imituje sklo, ale je lehké a nerozbitné. Pro své šperky vybírám pouze taková plexiskla, která jsou kvalitní a tvrzená, aby nedocházelo k snadnému poškrábání.
Čo všetko zahŕňa výroba jedného kúsku a koľko času tomu venuješ?
V mém případě je to časově náročný proces a to díky těžko zpracovatelným materiálům, kterými jsou už zmíněné plexisklo a chirurgická ocel. Vše začíná navrhováním, později se každý ocelový díl šperku narýsuje do počítačového programu, který data pošle na laser a následně z nerezového plechu vyřeže výpalek (tato ocel je tak tvrdá a pevná, že ručně nelze řezat). Ten později brousím, leštím, vrtám do něj přesné otvory a následně tvaruji do požadovaného tvaru za pomoci různých přípravků vyrobených přímo na míru konkrétního šperku. S plexisklem je podobný postup až na to, že ho posléze netvaruji, ale hlavně brousím a leštím do doby něž se díl podobá čirému sklu. U některých typů šperků vytvářím do plexiskla ručně závity, abych ho spojila malým ocelovým šroubkem ke zbytku šperku. Tyto technologie se nedají nijak urychlit a vše musí být precizně ručně vybroušeno a vyleštěno, čímž jsou šperky těžko napodobitelné a tím tedy unikátní.
Máš svoj obľúbený šperk alebo ich máš rada všetky rovnako?
Můj favorit je prsten TECHNIC v červené barvě. Na každé ruce vypadá perfektně a neustále přitahuje pozornost kolemjdoucích.
Kde všade nachádzaš inšpiráciu ku svojej tvorbe?
Inspiraci nacházím jak v architektuře, tak i v přírodě. Stačí se jen pořádně dívat kolem sebe. Mou velkou inspirací byla pro mne architektka Zaha Hadid, která nenavrhovala pouze budovy, ale i šperky, boty a design za pomocí nejmodernějších technologií. Jejím futuristickým stylem jsem stále okouzlená.
Odporúčala by si zakomponovať svoje šperky skôr do strohejších outfitov alebo si ich dokážeš predstaviť aj v niečom zdobenejšom, napríklad šaty s kvetinovým vzorom, výšivkou, flitrami?
Šperky se hodí spíše k minimalistickému stylu oblečení, kde tak skvěle vyniknou. Ale vzhledem k jejich jednoduchým liniím mohou i takovou divočinu jako jsou flitry, výšivky a květinové vzory krásně doplnit.
Vyrábaš iba nositeľné kúsky? A čo všetko môžeme u teba nájsť?
V průběhu studia jsem vyráběla pouze šperky, které jsou něčím naprosto inovativní. Šlo mi i o to hledat taková místa na těle, kam by se dal šperk netradičně umístit a tím vymyslet i novou formu šperku. V závěru studia jsem jako diplomovou práci vytvořila dvoumetrový pohyblivý šperk připomínající křídla, inspirovaný logem signálu (SIGNALIX). Po zatažení lanek v zadní části šperku se křídla pomalu rozevřou do stran. Je to takový ,,transformer“ ve šperku. :) Až po absolvování školy a pořízení si vlastního ateliéru jsem začala s drobnějšími a prodejními šperky. Ale myslím, že je důležité neupínat se pouze na nositelnou a prodejní kolekci, ale občas vyprodukovat něco, co může být naprostá utopie, v čem se můžete naprosto uvolnit. Mimo to, že takový typ práce na šperku mi dělá radost, také je to skvělá reklama fungující na fotografiích, módních přehlídkách a pod.
Ak by sme mali záujem ozdobiť sa niečím od teba, kam máme zájsť na nákup?
Šperky lze zakoupit v galeriích, na internetu, ale i přímo ode mne v ateliéru, kde si může zákazník šperky odzkoušet, vybrat barvu a ideální velikost.
Aké máš plány do budúcna? Čakajú ťa nejaké zaujímavé projekty, výstavy, prípadne máš nové vízie, ktoré si chceš v najbližšej dobe naplniť?
Nedávno jsem se přestěhovala do nového ateliéru na Smetanově nábřeží v blízkosti Národního divadla v Praze a stala jsem se tak součástí zajímavého projektu smetanaQ. Mám tam krásný výhled na řeku, Petřín a Pražský hrad. Nejvíce ze všeho se momentálně těším na navrhování a výrobu nové kolekce, kterou doufám v průběhu roku odprezentuji na některé české či zahraniční výstavě.
Na záver sa ťa opýtame na voľný čas. Ako oddychuje plne zaneprázdnená šperkárka?
S přítelem milujeme cestování, a když to čas dovolí, je pro nás nejlepší relax podniknout výlet nebo ideálně nějakou zahraniční cestu, kde můžu úplně vypnout.
Kateřina, veľmi pekne ti ďakujeme za čas, ktorý si s nami strávila a prajeme ti veľa úspechov. Na záver prenechávame priestor tebe, aby si v prípade záujmu odkázala niečo inšpiratívne každému, kto si tento náš rozhovor prečítal.
Nedávno jsem na ulici zahlédla auto s nápisem „strach je zloděj snů“. Stále na tu větu musím myslet a připomínám si tím i třeba ne tak dávné začátky své tvorby. Když jsem se ze dne na den rozhodla ukončit studium na keramice, které jsem věnovala tolik let života a začít s něčím pro mě neznámým. Nebo když jsme si s kamarádkou zařídily první vlastní ateliér ve sklepě, obklopeny pavouky bez teplé vody a topení, a asi rok se bály, že to finančně nezvládneme a nyní se stěhujeme do ateliéru na tak krásné místo v samém srdci Prahy. Proto bych Vám čtenářům Refresheru chtěla popřát, abyste si vaše sny plnili a nenechali se zastrašit. :)
