S Dominikou Kozákovou o módě a designu.
Dominika Kozáková je mladá slovenská designérka žijící v Praze. Její modely se vymykají zavedeným normám a konvencím, díky kterým je na ulici ani na Fashion Weeku nepřehlédneš. Ať už jde o pletené čepičky s oušky, nebo kabelky z plyšáků, které připomínají léta strávená ve školce, tvorbu inspirovanou dětstvím si oblíbili lidé od studentů po velká jména celebrit. V rozhovoru Dominika popisuje, se kterými umělci a projekty spolupracovala, nebo to, co je pro ni při výběru modelů a modelek důležité.
Tvoje tvorba je hodně inspirovaná dětstvím, tíhla jsi k módě už i v dětství? Cítila jsi, že je to něco, čemu se chceš věnovat?
Vždycky, když jsem si říkala, co bych asi tak chtěla dělat, jsem věděla, že to musí být něco kreativního. Nejdříve jsem si myslela, že to budou kostýmy, scénografie nebo divadlo. Postupně jsem ale přišla na to, že mě baví dělat přehlídky a kusy, které jsou více fashion. Když jsem dělala věci do divadla, tak mě to vždycky bavilo víc, když se to týkalo módy. Potom jsem na to konto začala dělat módu více a přišly i první módní přehlídky. Od divadla jsem tak trochu upustila. Ne ale úplně, přibližně jednou za rok vyrobím i kostým pro divadlo nebo pro film. Vždycky je tam ale nějakým způsobem obsažený můj rukopis a nějaký můj nádech.
Ty jsi řekla, že k návrhářství ses dostala skrze divadlo. Kdy ale přišla ta chvíle, kdy sis řekla, že chceš dělat svoje oblečení?
Já jsem studovala kostým a pamatuju si, že když jsem ještě v Bratislavě studovala loutkovou scénografii, tak se tam odehrávaly Bratislavské módní dny. Byla tam taková soutěž, která se jmenovala něco jako „Mladý módní designer” nebo něco podobného. Vítěz potom měl se svojí kolekcí jet do New Yorku. Já jsem se tam hrozně chtěla přihlásit a vytvořit si nějakou vlastní kolekci. Kamarádi i rodina mi v tu dobu říkali, že se zajímavě oblékám a že bych něco takového určitě měla vyzkoušet. Na soutěž jsem se tedy přihlásila a moje kolekce měla ohromný ohlas. Od té doby jsem od toho už nemohla upustit.
Co tě inspiruje? Ptám se na to i proto, že tváří tvojí poslední kolekce je hudebnice a DJka Mor Wen. Tvoji tvorbu si také obléká hodně hudebníků. Inspiruje tě hudba?
Je to hodně komplexní. To, co mě zajímá, to, co poslouchám, i filmy, které sleduji, mě samozřejmě nějak ovlivňuje a inspiruje. Nedokážu ale asi vybrat jednu věc. Je to opravdu takový celek. Inspirují mě třeba i ostatní designéři. Ale moc ráda oblékám hudebníky, kteří mě zajímají. Teď jsme třeba oblékali Segu Bodegu na jeho koncert, potom naše kostýmy nosí i španělská rapperka, která se jmenuje Bad Gyal. Naše kousky nosí ale i Rosalia nebo třeba Shygirl.
Víš, jak se tvoje tvorba k umělcům dostává? Říkají si to mezi sebou nebo jim pošleš svoje věci s tím, že by jim slušely?
Myslím, že hudebníci, které jsme oblékali, k sobě mají nějakým způsobem blízko. Sega Bodega je třeba nejlepší kamarád Shygirl a podobně. Začalo to ale tak, že jsme nejprve napřímo oslovovali jejich stylisty a buď jsme komunikovali s nimi, nebo nás oni přímo propojili s těmi hudebníky. Někdy jsme to vyráběli na míru a jindy jsme jim půjčili nebo dali produkty, které jsme už měli hotové. Takto to bylo například se Shygirl, kdy jsem byla ve spojení s jejím stylistou a ona si potom oblékla tu naši ikonickou čepičku. Shygirl je zároveň kamarádka se zpěvačkou Kelsey Lu a ta už mi potom napsala napřímo, že moji čepičku potřebuje, té jsem ji vyráběla na míru. Potom už mi začali psát i sami stylisté, že by chtěli pro různé celebrity půjčit věci na focení. Nedávno jsme poslali do Los Angeles outfit pro Willow Smith, to mi napsala úplně náhodou její stylistka. Ten kostým si nakonec nevzala, ale jsem moc ráda, že o nás ví, a třeba si ho někdy v budoucnu oblékne.
Máš nějakou vysněnou celebritu, kterou bys chtěla obléknout?
Je jich hodně, ale nechci to říkat, nebo se to potom nesplní.
