Stratil som všetko, nenávidel som život a veľa som pil. MMA zápasník sa po vážnom zranení bál, že už nebude chodiť (Rozhovor)

„Každé ráno jsem brečel a byl jsem na tom opravdu hodně špatně. Nenáviděl jsem život, hlavu jsem měl plnou temných myšlenek a hodně jsem pil.“ Takto Thomas Narmo pro Refresher popisuje těžké chvíle svého života, kdy kvůli vážnému zranění přišel o profesionální kariéru v hokeji. Dřív si myslel, že hokej bude hrát celý život, osud tomu chtěl ale jinak. Po těžkém zranění měl dokonce strach, že už nebude chodit.

Ve 20 letech moje kariéra v hokeji skončila a byl jsem naprosto ztracený. Neměl jsem nic, žádnou školu. O všechno, co jsem hokeji obětoval, jsem přišel. Vůbec jsem nevěděl, co s mým životem bude dál.

Nový smysl života dle svých slov nakonec našel v bojových sportech. Bylo to ale tak trochu náhodou. Při rehabilitaci totiž vešel do špatných dveří, což mu však nakonec změnilo celý život. A už po týdnu trénování měl svůj první zápas.

V rozsáhlém rozhovoru si s námi norský MMA zápasník s přezdívkou „The Last Viking“ (Poslední Viking) popovídal nejen o temném období, kdy ztratil úplně všechno, ale také o své herecké kariéře a natáčení seriálu pro Netflix, o práci v psychiatrické nemocnici a v neposlední řadě o tom, proč má účet na OnlyFans a co s ním zamýšlí.

Thomase Narma nejblíže uvidíš bojovat na očekávaném turnaji OKTAGON 32 v Ostravě v sobotu 9.4.2022, kde se utká v bývalý UFC bojovníkem Jeremym Kimballem. Celý turnaj můžeš sledovat živě na platformě Oktagon.tv.

Pracuji v psychiatrické nemocnici. Psychoanalyzuji lidi, kteří sem přichází. (...) Při práci se setkávám s jedněmi z nejnebezpečnějších lidí v Norsku. (...) Často sedím sám v místnosti s někým, kdo zrovna někoho zabil. Je to velmi zvláštní pocit. Člověk naproti mně totiž zrovna někoho zavraždil a teď mluví se mnou.

Refresher ti přináší rozhovory se zajímavými osobnostmi ze světa bojových sportů, reportáže či profily bojovníků. Pokud chceš tuto práci podpořit a získat přístup k exkluzivnímu obsahu, přidej se do našeho Refresher+ klubu.

Češi a Slováci tě znají z bojování v organizaci OKTAGON MMA, neznáme ale tak dobře tvůj příběh. Jak jsi začal s MMA? Dočetl jsem se, že to bylo kvůli vážnému zranění z hokeje.V Norsku jsem hrál hokej, byl jsem i součástí národního týmu. Pak jsem se kvůli hokeji přestěhoval do Finska, kde je hokej, stejně jako v České republice, opravdu velký sport. Pro Finsko je to sport číslo jedna. Byl jsem profesionálním hráčem a myslel jsem si, že po zbytek života budu hrát hokej. Žádné plány dělat MMA jsem tehdy neměl. Pak ale přišlo vážné zranění.

Dostal jsem zásah zezadu do zad a poškodilo mi to nerv, který sahá až dolů do levé nohy. Mám tam dodnes velkou jizvu. V tu chvíli jsem levou nohu vůbec necítil a myslel jsem si, že už nikdy nebudu chodit. Měl jsem operaci a dlouhé období rehabilitace.

Ztratil jsem motivaci v hokeji pokračovat. Dal jsem tomu sportu všechno, ale uběhly dva roky a pořád jsem se nemohl vrátit na led, protože to bylo příliš bolestivé.

Každé ráno jsem brečel a byl jsem na tom opravdu hodně špatně. Nenáviděl jsem život, hlavu jsem měl plnou temných myšlenek a hodně jsem pil. Ve 20 letech moje kariéra v hokeji skončila a byl jsem naprosto ztracený. Neměl jsem nic, žádnou školu. O všechno, co jsem hokeji obětoval, jsem přišel. Vůbec jsem nevěděl, co bude s mým životem dál.