Prvá česká transgender modelka Peťa Nitka: Chcem ukázať ľuďom, že je v poriadku byť ako ja

Peťa Nitka je prvá československá transgender modelka. Vo svojich 24 rokoch má za sebou aj niekoľko prvenstiev svetového formátu. V roku 2016 vystúpila ako vôbec prvá trans modelka na africkom kontinente na Fashion Weeku v Južnej Afrike. V januári nasledujúceho roku predvádzala na Fashion Weeku v Indii. Jej účasť bola v médiách označovaná za indickú módnu a LGBT revolúciu. Chystá sa ale aj na prvenstvo v islamskom svete.

Peťa sa okrem kultúrnych revolúcií venuje svojim projektom a ako nám prezradila v rozhovore, momentálne chystá kolekciu topánok. Pobavili sme sa s ňou aj o jej osobnom živote, o nedávno absolvovanej zmene pohlavia a cieľoch do budúcna či pohľade na svet modelingu ako taký.

Kedy si prvýkrát vystúpila na mólo?

To bylo v červnu 2016 v Jižní Africe na Fashion Weeku, kde jsem byla první transgender modelkou. 

Aký to bol pocit?

Byla jsem strašně nervózní, hrozně jsem se bála a už jsem si moc přála, ať ta přehlídka skončí. A tak to mám do dneška. I když mám za sebou už strašně moc přehlídek, tak jsem vždycky hrozně nervózní. Pak, když je po všem, tak přemýšlím, proč jsem pořád tak nervózní, když je to vlastně úplně v pohodě a naopak mě to baví. Ale je to pořád lepší.

Ako to vyzerá v zákulisí?

Ono tě to zákulisí hlavně neuklidní, protože tam je vždycky hrozně moc zmatku a stresu. Všichni řvou a všichni na tebe sahají, takže tě ještě víc znervózňují. Určitě tam nepijeme šáňo a nepovídáme si. Je tam tři sta lidí a tři sta lidí po tobě skáče a všechno musí být perfektní. 

Ako dlho sa na Fashion Week pripravuješ?

Tak tři dny předem. Nejnáročnější Fashion Week, který dělám, je Feeric Fashion Week v Rumunsku. To je sedm nebo osm dní a je to fakt masakr. Každá přehlídka se odehrává na jiném místě – v lesích, na hradech, v různých halách, autodílnách. Vždy se to snaží udělat co nejvíce originální. 

Chcela si byť modelkou už od detstva?

Já jsem hlavně od dětství chtěla být holka. A každá holka chce být modelka, nebo ne? Byl to takový sen, ale já jsem mu nikdy nevěřila. Já jsem se nikdy nepovažovala za hezkého kluka, takže jsem nevěřila, že bych někdy mohla být hezká holka. A dokonce modelka. 

Aké náročné je byť modelkou?

Musíš si pořád udržovat nějakou linii a dobrý vzhled. A mně je jenom 24 a mám dobrý metabolismus, takže já vlastně nemusím dělat nic. Jenom sem tam si jdu zaběhat a pak po 10 minutách zjistím, že mě to nebaví, tak se vrátím domů. Ale piji každé ráno teplou vodu s citronem. A to je možná ta věc, díky níž jsem hubená. Ale není to nějak náročné. Co se týče focení a přehlídek, to je jiné. Mám vždy pocit, že po dnech Fashion Weeku odjedu na invalidním vozíku, protože jsem hrozně unavená. Musím se po tom týdnu módy vždycky dávat dohromady. 

Ako často pracuješ? Ako vyzerá tvoj harmonogram?

To je strašně těžké říct. 

A máš nejaký voľný čas?

Teď nemám vůbec volno, protože rozjíždím svoji značku Petia Shoes, která vyjde tento měsíc. Teď třeba se blíží pražský Fashion Week, kde budu chodit pro Michaela Kováčika. Jinak vždy někam cestuji. 

Už si v minulosti bola na pražskom Fashion Weeku?

Jo, vždycky jsem chodila pro Lukáše Krnáče. 

Preslávila si sa ako androgýnny model. Čo to zahŕňa?

To bylo jen jméno. Já vlastně nevím, co to obnáší. Obnáší to samozřejmě oficiálně to, že jsem mohla předvádět jak pánskou, tak ženskou módu, ale já jsem to nikdy nedělala. Já jsem nikdy nebyla androgynní model. Já jsem svému agentovi hned v roce 2015 řekla, že plánuji změnu pohlaví.

Ale v té době to frčelo, tak vznikla tahle image. Já jsem samozřejmě věděla, že jednou budu transgender modelka. A doufala jsem, že to stihnu a budu u nás ta první. A povedlo se. To označení androgynní model nemám ráda, ačkoli jsem se díky němu proslavila. Ale jsem strašně ráda, že na to lidi docela rychle zapomněli. A dneska už mě všichni berou jako ženu. 

V starších rozhovoroch som si všimol, že si hovorila, že ti pohlavná neutralita vyhovuje...

Tak jsem musela mluvit. Musela jsem tak vystupovat.

Po návrate z Indie si ohlásila, že podstúpiš zmenu pohlavia. Čo sa tam stalo?

Já jsem přijela do Indie a ještě jsem o sobě mluvila v mužském rodě. A když jsem tam přijela, nikdo se se mnou nebavil jinak než v ženském rodě, protože jsem jako žena vypadala. Strávila jsem tam tři týdny a stihla jsem se tam i zamilovat.

A zjistila jsem, že takhle to má být a takhle mi to nejvíce vyhovuje. Po návratu jsem si řekla, že je konec a začínám se změnou. Měla jsem strach, protože mi hodně lidí říkalo, že třeba ztratím práci, že být Peťa, žena, už to není tak zajímavé. Ale transgender modelka u nás přeci také nikdy nebyla. Tak jsem do toho šla. A jsem za to strašně šťastná. 

Vráťme sa k tvojmu detstvu. Narodila si sa ako Peter, ale vždy si vedela, že si ženou. Nemala si kvôli tomu problémy v škole?

Měla. Já jsem byla strašně ženská a ostatní mi to dávali sežrat. Ale vždycky jsem si našla takový kolektiv holek, které mě měly rády, a já jsem byla jednou z nich. Byla jsem v partě hezkých holek, i když jsem hezká holka nebyla. Holčičí kolektivy mě zachraňovaly od toho negativního klučičího okolí. Kluci mě nepřijali, ale ani já jsem nepřijala je. Kdysi jsem nesnášela být v mužském kolektivu, v dnešní době jej vyhledávám.

Předtím jsme žili v takové vzájemné symbióze a určitě tam byly nějaké hodně negativní vzpomínky, ale to jsem vytěsnila. Neusínám s tím, že jsem byla šikanována. Jsem taková pozitivní, říkám si, co bylo, to bylo, proč myslet na něco nepříjemného z minulosti. 

V novembri si podstúpila finálnu operáciu. Ako dlho trval celý proces zmeny pohlavia a aké to bolo?