Ešte než sa začali vyrábať dotykové múdre mobily s internetom, používali sme nedotykové robustné hlúpe tehly s veľmi pomalým internetom. Boli tak drahé, ako sú drahé dnešné telefóny? Poďme spoločne zaspomínať.
Eurotel, Oskar, Paegas. První pokusy připojení přes WAP, následné platby několika set korun za stažení jedné java hry. Soutěže v psaní SMS. Ale také velmi drahé telefony, které se cenou zase tolik nelišily od těch současných. Nikoli však funkcemi. Pojďme se podívat na dobu, kdy kapsa vycpaná telefonem cihlovitého tvaru a hmotnosti byla značkou úspěšného člověka.
12. září 1991, spustil první operátor v České republice – Eurotel – svoji první síť. Pokrytí bylo primitivní a týkalo se jenom Prahy a Brna a o telefonech se rozhodně nedalo říct, že by byly mobilní. Tehdy se jim říkalo radiotelefony a vážily několik kilogramů, hovory byly příšerně předražené, signál slabý, výdrž malá a telefonní číslo nepřenositelné, bylo pevně svázáno s každým jednotlivých zařízením. Prostě žádná přehlídka pohodlnosti to určitě nebyla. Telefony v té době nepodporovaly SMS, měsíčně se platilo i několik tisíc korun za tarif, cena za aktivaci činila 5 tisíc korun. Dokonce i za měsíční výpis si operátor účtoval peníze. Některé telefony v té době stály i více než 40 tisíc korun! Jen pro zajímavost – iPhone X 256 GB, který je považován jako nejdražší, se na našem trhu v současnosti prodává za „pouhých“ 35 tisíc.
Právě kvůli tomu, že pořizovací náklady často převyšovaly ceny současných špičkových telefonů, si tyto přístroje pořizovali jen opravdu úspěšní milionáři nebo podnikatelé, kteří svoje obchody mohli vyřizovat odkudkoli. Nebo tedy alespoň tam, kde byl zrovna tehdejší NMT signál. Pamětníci můžou zavzpomínat na to, o jak nestabilní (v porovnání se současností) přenos hlasu šlo. Jak lze poznat z dobové televizní reklamy, cílilo se opravdu hlavně na byznysmeny.
Konkurence je vždycky potřeba a skvělých příkladem byl v roce 1996 příchod dalšího operátora na český trh – Paegas. S jeho působností přišel do České republiky také signál GSM, SIM karty (ano, do té doby stále ještě neexistovaly) a také předplacené karty, tedy na dobíjení kreditu. Příchod růžového operátora přinesl svěží vítr, ceny se zlepšily, aktivace stála už „jen“ 3500 korun a na konci roku 1997 bylo 350 tisíc zákazníků Eurotelu a zhruba 170 tisíc Paegasu.
Na konci devadesátých let přišel do Čech mimořádně oblíbený trend – SMS. Strhla se lavina popularity, každý z tehdejších teenagerů chtěl psát rychlé zprávy do 160 znaků bez diakritiky svým partnerům a přátelům. I proto na trh přišel začátkem roku 2000 třetí provozovatel mobilní sítě, Oskar. Přinesl cenovou revoluci v podobě bezplatné aktivace a také smazání různých cenových hladin ve špičkách a mimo špičku. Operátoři tehdy tlačili všechny lidi bez rozdílu věku a technických znalostí, do pořízení si mobilního telefonu. Šlo o obrovskou revoluci. Ceny se zlepšily, služby zjednodušovaly a trh postupně narovnával. Operátoři měli nejpropracovanější marketing, nezapomínejme na legendární reklamu Telefonováci, která parodovala tehdejší velmi oblíbené rodinné sitcomy.
O dva roky později nastoupil postupný re-branding českých značek, které koupily nadnárodní korporace. Prvním z nich byl v roce 2002 T-Mobile, který se postaral o Paegas, rok 2005 patřil Vodafonu, jenž převzal nejmladšího Oskara a odkup se týkal také Eurotelu o další rok na to, ze kterého se stala Telefónica O2. Mobilní telefon byl zcela běžnou součástí každého člověka, existovaly mobily s fotoaparátem, barevným displejem a s možností přijímat i odesílat MMS. Bohužel odkup poměrně rychle rozvíjejících se českých operátorů velkými globálními molochy tak trochu pozastavil samotný rozvoj trhu a do dnešní doby můžeme být svědky poměrně smutného divadla, kdy naše ceny za mobilní služby stále patří mezi nejvyšší ve střední Evropě.
Od krátkého přehledu historie českých operátorů se vraťme zpět k mobilním telefonům. Jsme teprve před začátkem vstupu do nového tisíciletí, svět nezná barevné displeje, 11. září, Wi-Fi připojení, Bluetooth, ani iPody. Internet byl v plenkách a skupina Lunetic na vrcholu. Jaké telefony jsme v průběhu doby vyměnili?
Nokia 5110 (1999)
Možná je stále někde v tvém šuplíku legendární Nokia 5110, kterou měl nejspíš každý Čech, jenž s operátory v jejich raných časech začínal. Spolu s černým pouzdrem, majícím průhlednou přední část – to aby se telefon dal bezpečně ovládat bez vytahování, dělal z člověka moderního, technicky zdatného elegána.
Mobil zvládal volání, SMS, 30 typů vyzváněcích melodií, fungovat 11 dní v pohotovostním režimu a to nepočítáme legendárního hada, který byl už na tomto modelu k dispozici a možnost si nastavit na monochromatickém displeji na tapetu jednoduchý vzor.
Tehdejší cena: cca 10 000,- Kč
Ericsson T28 (1999)
Málokdo ví, že taková hodně primitivní verze Siri, známé z telefonů značky Apple, se nacházela už na telefonech Ericsson T28. Hlasové vytáčení byla tehdy velmi futuristická funkce a fungovala překvapivě docela dobře. Stačilo tehdy „předmluvit“ jakékoliv jméno v telefonním seznamu a mobil si tón hlasu, délku a podobu slov uložil do své vnitřní paměti. Bylo potřeba vyslovovat důkladně a v tónině hlasu takové, jaké bylo jméno nahrané. Hlasem šlo dokonce odmítat a přijímat hovory. Praktické.
Velkým pozitivem tohoto modelu byl už v roce 1999 nadčasový design, za který by se nemusel majitel stydět ani v dnešní době. Malá anténa a geniálně vymyšlený koncept véčka dělalo z T28 telefon, po němž toužil každý teenager i manager. Nevýhodou byl jenom miniaturní třířádkový displej, na kterém si toho bez scrollování člověk moc nepřečetl. Lehká baterie nabízela 200 hodin výdrže v pohotovostním režimu.
Tehdejší cena: cca 20 000,- Kč
Nokia 3310 (2000)
Píše se rok 2000 a na světlo světa přišel telefon Nokia 3310. O deset let později se celý internet směje jeho enormní nerozbitnosti a o další sedm let později je vyprodáván ve své moderní re-edici. 3310 je kult, legenda mezi mobilními telefony. Trh si v České republice nejvíce podmanila v roce 2002, kdy s příchodem výhodných tarifů pro mladé se strhla poptávka i po stylových telefonech.
Čím víc se dokázal customizovat, tím lépe. Výměnné kryty byly velkým marketingovým esem v rukávu. Díky nim nabyl telefon téměř nesmrtelnosti, proto se můžeme i dnes potkávat s jeho hrdými majiteli.
Tehdejší cena: cca 9 000,- Kč
Nokia 6600 (2003)
Dnes je v designu telefonů trendy jednoduchost a čisté tvary, v době tlačítkových telefonů to byl pravý opak – mohli jsme se tedy setkat s bizarně nafouklými telefony, nebo takovými, co neznámo proč vypadali jako handheld Nokia N-Gage, ale lidi je doopravdy chtěli.
Nokia 6600 vypadala robustně, měla velký barevný displej a foťák s VGA rozlišením. Taky velkorysých 6 MB paměti, takže se toho tam sice mnoho nevešlo, ale o to větší bylo nadšení, že to vůbec nějak funguje. Ač se to nezdá, tento telefon byl ve své době velmi populární a prodával se až do roku 2007, než přišla mobilní revoluce v podobě dotykových displejů.
Tehdejší cena: cca 14 000,- Kč
Sony Ericsson T610 (2003)
Na data, práci, i zábavu – tak byl definován v roce 2003 model T610, který firmu Sony Ericsson tehdy posunul mezi smetánku mobilních výrobců. Telefon měl 2 MB paměti, pyšnil se infračerveným portem i bluetoothem a zapomínat bychom neměli ani na legendární Music DJ, jenž udělal profesionálního producenta polyfonních melodií i z absolutního neumětela.
V této době vzkvétala éra prodejců SMS java her – za jednu SMS v hodnotě 30 – 70 Kč si mohl člověk stáhnout přes WAP jakoukoli novou hru. I T610 přispěla k masivnímu rozšíření tohoto trendu. Kde všechny ty MEGAPLAYJAVA firmy nabízející rozpixelovanou tapetu za 30 korun asi tak skončily?
Tehdejší cena: cca 12 000,- Kč
Moto RAZR V3 (2004)
Véčkové telefony byly dalším trendem, který už se v rámci mobilního průmyslu nejspíš nikdy nevrátí. Přitom byly tak ikonické – jen si zkus představit, v kolika filmech se objevily. Jedním z takových nezaměnitelných telefonů byla Motorola. Skoro takový product-placementový Apple své doby.
Z dnešního pohledu neuměly nic moc revolučního. V té době to byly ale dokonalé telefony. Desingově naprostý vrchol. Název RAZR je odvozen ze slova razor, což je žiletka – telefon je totiž nebývale tenký a v ruce skoro není cítit.
Tehdejší cena: cca 20 000,- Kč
Sony Ericsson K700i (2004)
Pokud T610 byla pro Sony Ericsson milníkovým telefonem, K700i jím bylo možná ještě víc. Moderní svižný systém určený pro mladé nabídl daleko nejvíce, co šlo z telefonů tehdy dostat. Byl to nejočekávanější a nejlepší telefon té doby.
40 MB vnitřní paměti, modrý zub, jemný velký displej a dokonce i blesk k VGA fotoaparátu a podpora videa – tomu nešlo odolat. Nesmí se opomenout ani propracovaná T9, velký pomocník všech SMSkujících nadšenců.
Tehdejší cena: cca 15 000,- Kč
Nokia 6230i (2005)
V rámci konkurenčního boje se Sony Ericssonem musela Nokie vydat nějaký podobně dobrý telefon, který by se tomuto telefonu rovnal a případně ho i předčil. To se povedlo modelem Nokia 6230 a ještě víc potom jeho íčkovým následovníkem. Displej finský výrobce o něco zmenšil, problematický joystick nahradil klasickým směrovým tlačítkem.
Příznivci mobilních telefonů se rázem rozdělily na dvě skupiny – jedna byli fanoušci SE a druhá právě Nokie. A ač mohla Nokia působit těžkopádnějším dojmem, tak to byla právě ona, na kterou se dodnes vzpomíná. Podporovala velké SD karty a oproti K700i měla i 1,3 MP fotoaparát, který na tu dobu fotil skvostně.
Tehdejší cena: cca 12 000,- Kč
Sony Ericsson K750i (2005)
... a proto se Sony Ericsson nedal a konkurenční boj mezi jejich značkou a finskou Nokií poslal na další úroveň. Telefonem, který se v kapsách Čechů vyjímal taky pěkně dlouho. K750i působila sebevědoměji, elegantněji, funkce i systém výrobce přepracoval a vznikl přístroj, který ve všech dobových recenzích naprosto exceloval.
Dvoumegapixelovým fotoaparátem se tehdy vychloubal nejeden majitel a uvést musíme tu zdaleka nejzásadnější funkci – podporu mp3 formátu. Najednou omezení odpadávala (přídavnou paměťovou kartu šlo nahradit až 2GB), mobil se stával stále větší součástí našich životů, protože jednoduše nahrazoval všechny ostatní přístroje. K poslechu hudby nebyl potřeba další přístroj. Stále bylo ale zapotřebí počítače, přes který se hudba do telefonu vkládala.
Tehdejší cena: cca 11 000,- Kč
Nokia N95 (2007)
Na Nokii byl vytvořen obrovský tlak, ale byla na svém vrcholu, produkovala telefony sebevědomé a výborné. Jedním z mastepieců, o kterém se nejvíce mluvilo, byl model N95. Designově by neurazil ani teď, jde o opravdu řemeslně zpracovaný telefon, nemluvě o jeho vnitřnostech.
Nejde se samozřejmě bavit o žádném výkonu, ale telefon vybaven podporou microSD karet, mp3 formátu, mp4 formátu, 3D akcelerátorem, rychlým webovým prohlížečem a 5MP fotoaparátem, tomu už se říká dobrý telefon. Displej byl vytahovací a dokázal se vytahovat na obě strany, což bylo nesmírně efektní. Navíc měl jako jeden z mála telefonů klasický audio jack, takže šlo hudbu poslouchat i na kvalitních sluchátkách. Za tuhle kvalitu se ale platilo.
Tehdejší cena: cca 21 000,- Kč
Nokia 5800 (2008)
Vzpomínání zakončíme v Česku oblíbenou Nokií 5800 s dotykovým displejem. První telefon hrdě konkurující tehdejšímu iPhonu, který u nás ještě v té době nikdo moc nechtěl. Se svým odporovým displejem a podporou paměťových karet microSD šlo o celkem revoluční přístroj – ve své době si svou pozici značně neuvědomující. Možná také jeden z posledních odvážnější počinů Nokie vůbec, a zároveň díky Applu jejím prvním hřebíčkem do pomyslné smartphonové rakve. Třímegapixelový fotoaparát, 3D hry, selfie kamera, Wi-Fi podpora.
Nokia 5800 nebyla žádnou vlajkovou lodí, měla mnoho chyb a mnohdy nevyvážený systém, který běžel na zastaralém Symbianu, i tak šlo ale o přelomový telefon, po kterém tehdy toužil kdekdo.
Tehdejší cena: cca 9 000,- Kč
