Ewa Farna: Společnost by se měla naučit neupozorňovat na nedostatky. Má nesmyslné nároky, které ubližují (Rozhovor)

Ewa Farna se proslavila, když jí bylo pouhých třináct let. Od té doby si prošla velkou proměnou, ze slečny se stala žena, matka a nyní pomáhám ostatním ženám vyrovnat se se svými těly, která pochopitelně prochází nejrůznějšími změnami. S Ewou jsme si povídali o body shamingu, mateřství, výhře v anketě Český slavík, ale také o jejím novém albu UMAMI, které vyjde již začátkem prosince.

V první řadě vám gratuluji ke včerejšímu úspěchu v anketě Český slavík, v níž jste získala jste ocenění pro nejlepší zpěvačku roku. Jak jste to oslavila?

Malinovkou s kapelou v divadelním klubu (smích). Bylo to hrozně fajn, po zbytek večera jsem si povídala s kapelou a moc jsem si to užila. Jsem ráda, že jsem Českého slavíka dostala zrovna tento rok, kdy slavím 15 let a je to celé takové symbolické. Mám pocit, že kdybych ho dostala v roce, kdy jsem toho příliš neudělala, nevydala něco nového, aktuálního, co chci lidem sdělit, tak by to bylo jiné. Ale letos mě to opravdu těší, že se to takto sešlo.

Na hudební scéně jste již od svých třinácti let. Jak „dobíjíte baterky“? Co vás žene kupředu?

Hudba mě prostě strašně baví. Pořád si říkám, že je neuvěřitelné, že moje práce je zároveň i moje největší hobby a moc si nedokáži představit, co jiného by mě bavilo tolik, jako zpívání. To je ten obrovský motor. Ale samozřejmě i nějaký ten úspěch, že se mi nějakým způsobem vrací to, že moje hudba lidi zajímá. Ano, existují období, kdy mám pocit, že se snažím něco dělat, ale nikoho to nezajímá, rádia to nehrají atd. I z toho má člověk občas depky, a proto je hrozně hezké, když vidím, že to lidé vnímají, zajímá je to a baví, i po těch 15 letech.

Bylo to v době, kdy jsem se v očích lidí potřebovala přerodit z holčičky v ženu a nebylo jisté, zda to zvládneme. Najednou jsem měla boky, výstřih, ale co jsem měla hlavně, byl můj názor

Co byl podle vás takový ten zlomový okamžik vaší kariéry? Na co jste nejvíce pyšná?

Zlomových okamžiků bylo asi víc a záleží, jak se to vezme. Kariéra, jak se tak říká, není jenom o hlase nebo o tom, jestli se lidem líbí, jak zpíváte. Je to i o písničkách, které máte, o důležitých bodech kariéry, které vás někam posunou atd. Hodně jsem se posunula třeba i díky účasti v porotě SuperStar, což je zdánlivě nehudební činnost, ale bylo to v době, kdy jsem se v očích lidí potřebovala přerodit z holčičky v ženu a nebylo jisté, zda to zvládneme.