S předsedou Pirátů Ivanem Bartošem jsme si povídali o nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny, proruském chování prezidenta Miloše Zemana, koalici se STAN, ale také o tom, co možnému budoucímu premiérovi dodává drive.
Ivan Bartoš je předseda Pirátů a lídr koalice se STAN, který usiluje o post příštího českého premiéra. V rozhovoru s ním jsme pro tebe zjistili, jaká témata jsou pro Piráty před nadcházejícími volbami klíčová, proč vzbuzuje v současném premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) tolik negativních emocí, ale i to, s kým by byla koalice Pirátů a STAN ochotna jít do vlády.
Od roku 2018 se ve Sněmovně snažíte prosadit novelu zákona, díky níž by mohly do manželství vstupovat i stejnopohlavní páry. Před pár týdny se konečně podařilo posunout ji do 2. čtení. Myslíte, že se novela zákona stihne projednat před volbami?
Nestihne, protože poslanci z ANO, KSČM a SPD prodloužili projednávání ze standardních 60 dnů na 80 dnů, takže by tisk přišel až po prázdninách. Pokud se proces neurychlí, tak v tomto volebním období novela zákona pravděpodobně neprojde a ve druhém čtení nejspíše spadne pod stůl. Po 2. čtení totiž následuje ještě 3. čtení, schválení Senátem, případně další projednání ve Sněmovně a podpis prezidenta, což dle mého názoru není možné v horizontu 4,5 měsíce stihnout. Vůle ve Sněmovně, byť ANO deklarovalo, že je pro ně tisk důležitý, evidentně nebyla, a to i přes naši podporu, neboť my jsme byli ti, kdo novelu předkládal.
Já osobně to vnímám tak, že moje osobní identita skutečně není dána tím, co mám napsáno na plastové kartičce a jsem pro, aby na dokladu byly pouze nezbytné údaje k identifikaci osoby.
Před pár týdny rozpoutal debatu návrh poslance Ondřeje Profanta o vynechání údajů o pohlaví z občanských průkazů. Jak se k této otázce stavíte vy? Proč podle vás tento návrh vyvolal tolik vášní?
Návrh zvedl některé strany ze židlí, přestože se opírá o dobrovolnost a o to, aby si sami občané určili, zda v občanském průkazu údaj o pohlaví chtějí mít, či nikoliv. Já osobně to vnímám tak, že moje osobní identita skutečně není dána tím, co mám napsáno na plastové kartičce a jsem pro, aby na dokladu byly pouze nezbytné údaje k identifikaci osoby. Mezi ně pohlaví nepatří, stejně jako akademické tituly, hodnosti nebo třeba rodná čísla. ANO a SPD tento návrh politizují, přitom se jedná o zbytný údaj, který by měl souviset s námi prosazeným zákonem o právu na digitální služby, podle kterého by všechna důležitá data měla být uložena v Centrálním registru. Na identifikační občanské kartě by toho mělo být co nejméně a zároveň je to krok, který by usnadnil život lidem procházejícím si změnou pohlaví. Pro ty co hovoří o tradici… do roku 1993 tento údaj v občanském průkazu nebyl a nevím, zda to někomu vadilo.
Co si myslíte o zpochybňování vyšetřování útoku na Vrbětice ze strany prezidenta Miloše Zemana a ministryně spravedlnosti Marie Benešové? Jaký mají motiv, je možné, že jde o neznalost věci?
Nemyslím si, že by se v případě pana prezidenta jednalo o neznalost a spíše bych to přikládal našeptávačům, kterými se obklopuje. A tím nemyslím jenom pana Nejedlého, pan prezident se celkově netají sympatiemi k Rusku. Jeho první hodnotící projev této kauzy byl plný záměrného rozmělnění a možná i nějaké hry, kdy mu šel premiér Andrej Babiš (ANO) celou kauzu Vrbětice jakoby objasnit, avšak i poté pan prezident zpochybňování zopakoval v jednom z rozhovorů.
Ministryně Benešová do celé kauzy vnesla třetí výkladovou rovinu a pokud předstupujeme před ostatní státy, žádáme je o solidaritu, oni na základě naší žádosti recipročně vyhostí ruské diplomaty, tak nemůžeme veřejně relativizovat práci bezpečnostních služeb České republiky a vytvářet další linku, které se obratem chopí Rusko a jeho tamní média. Tento přístup a divné kroky pana Hamáčka (ČSSD), na něž bychom neměli zapomínat, výrazně oslabily pozici České republiky. Jeho cesta do Moskvy byla reálně plánovaná, chtěl si hrát na zachránce, který umí vyjednávat a já se našim partnerům nedivím, že po této šarádě byly jejich kroky vlažnější, protože Česká republika byla z pohledu mezinárodní politiky pro smích, což je vina této vlády a částečně i pana prezidenta Zemana.
Kauza sice nevyšuměla, ale převalilo se přes ní spousta dalších věcí, jako Hamáčkova (ČSSD) plánovaná cesta do Moskvy a jeho tamní jednání s problematickými politiky, kauzy bývalého ministra Petra Arenbergera (za ANO) týkající se kanibalizace nemocnic, zatajení 65 nemovitostí.
Jaký by podle vás měl být další postup v kauze Vrbětice? Zdá se, jako by ve společnosti přestala rezonovat.
K 31. květnu byl dokončen proces návratu zaměstnanců ruské ambasády zpět do Moskvy a tím by mělo dojít k vyváženému zastoupení zaměstnanců naší ambasády v Moskvě a zaměstnanců Ruské federace v Praze. My jsme již vyhostili 18 špionů, kteří byli identifikování bezpečnostními službami České republiky, což je jedna z věcí, kterou bylo nutné učinit.
Druhá, která je podle mě stejně podstatná a my jsme ji vznesli i na půdě Poslanecké sněmovny, je, že český stát by měl po Ruské federaci vymáhat kompenzace související s kauzou Vrbětice. Ať už to jsou škody způsobené fyzickým osobám, tak i třeba firmám v té oblasti, neboť sanace území stála obrovské množství peněz, které v danou chvíli zaplatil český stát a lidé nedostali nic.
Dalším krokem je vyřazení Rosatomu z tendru na stavbu nových bloků v Dukovanech, což zmínil i sám pan prezident, avšak ještě před ním o tom rozhodla bezpečnostní komunita, která vyřadila nejen Rosatom, ale i Čínskou republiku. Touto problematikou se zabývám poměrně dlouho, i z technické stránky projektu, který byl napsán Rosatomu na míru a je důležité zmínit, že v tuto chvíli neexistuje žádné usnesení vlády, které by explicitně řeklo, že Rusko v tendru nebude nebo že se do něj nějakým způsobem nevrátí.
To je zásadní problém, který musíme sledovat, neboť kauza sice nevyšuměla, ale převalilo se přes ní spousta dalších věcí, jako Hamáčkova (ČSSD) plánovaná cesta do Moskvy a jeho tamní jednání s problematickými politiky, kauzy bývalého ministra Petra Arenbergera (za ANO) týkající se kanibalizace nemocnic, zatajení 65 nemovitostí nebo to, že si vydělal 30 milionů, o kterých zapomněl informovat ve svém daňovém či majetkovém přiznání. Každý den nám svět servíruje něco nového, a ačkoliv se nedá vše komentovat, sledujeme to a jsme na pozoru.
Vy jste původně avizoval, že nebudete hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě, avšak nakonec jste se k opozici přidal. Co vedlo k vaší změně postoje?
Tato vláda naši důvěru neměla nikdy. Společně s demokratickou opozicí jsme vyvolávali nedůvěru již v roce 2018, což souviselo s kauzami pana premiéra Babiše (ANO), které stále jedou. Tento rok o tom poprvé promluvili předseda STAN a náš koaliční partner Vít Rakušan a Zbyněk Stanjura (ODS), kteří se shodli na tom, že nejférovější postup bude rozpuštění Sněmovny a vyhlášení předčasných voleb na začátku léta.
Spolu s koalicí SPOLU, která později v rétorice přitvrdila směrem k nedůvěře vládě, jsme se rozhodli kráčet touto cestou, ale v tom přišla kauza Vrbětice, kdy si sama vláda divným chováním premiéra podrážela nohy a hlasovat v té době o nedůvěře by byl velmi špatný signál pro naše spojence, kteří by se mohli domnívat, že si Ruská federace koupila už i Poslaneckou sněmovnu, neboť vláda nějaké kroky proti Rusku učinila a v tu chvíli jsme jí nemohli vyslovit nedůvěru.
Proto jsme jasně řekli, že zkusíme rozpustit Sněmovnu, na což by měly slyšet i strany, které vládě nevěří. Samotné hlasování by však podpořila pouze naše koalice a koalice TOP 09, KDU-ČSL a ODS, takže jsme od toho opustili, věnovali se jiné legislativě a s koalicí SPOLU jsme se domluvili, že pokud má hlasování o nedůvěře nastat, mělo by to být až ve chvíli, kdy Českou republiku opustí zaměstnanci ruské ambasády. O nedůvěře vládě tedy budeme jednat v tomto týdnu, a to i na přání občanů, neboť celostátní průzkumy jasně ukazují, že vláda má v tuto chvíli důvěru asi 19 %.
Nemyslím si, že naše prezentace současnou vládou v čele s Andrejem Babišem (ANO), který je ve střetu zájmů a uráží Evropskou komisi, je cesta, kterou bychom se měli ubírat.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Proč Ivan Bartoš v roce 2003 hlasoval proti vstupu do EU
- Jak tvrdé budou podle něj předvolební kampaně
- Zda je připraven stát se příštím premiérem
- Co pro něj plyne z toho, že je členem Církve československé husitské
- S kým by jejich koalice mohla po volbách vládnout
