Jeden z najmasovejších vrahov na svete.
Katyňský masakr je jeden z nejtemnějších momentů moderních dějin. V sovětských koncentračních táborech bylo za velmi krátkou dobu vězněno a zabito na 22 tisíc důstojníků, duchovních i intelektuálů. Kromě polských občanů bylo povražděno i několik stovek Čechů.
I když byla vina za tuto událost v rukou sovětské propagandy dlouhou dobu svalována na německé okupanty, nebyla to pravda a až po dlouhých 50 letech to uznává i vládnoucí garnitura nově vzniklého Ruska.
Jedna z hlavních tváří tohoto otřesného činu se jmenuje Vasilij Blochin. Za své zločiny dostal povýšení na generála.
Vincenzo Palmieri, profesor soudního lékařství a kriminologie na Neapolské univerzitě, diktuje výsledky tělesné prohlídky jeho asistentce.
Městečko Suzdal by se vůbec neodlišovalo od jiných ruských městysů s pravoslavnými kláštery a administrativním centrem uvnitř jednoduché sítě ulic. Dnes desetitisícové město žije klidným životem, plným starostí běžného dne.
A podobnou, možná ještě klidnější atmosféru nejspíš mělo i před 124 lety, v roce 1895, kdy se narodil Vasilij do chudé rolnické rodiny. Novorozený syn dětství neměl příliš jednoduché, a když dospěl, přidal se k carské armádě a později, jakmile se ruskou oblastí prohnala revoluce, se přidal ke komunistické straně a k jedné z prvních tajných policií nazvané Čeka.
Kariéra monstra
Kariéra v tajných službách se mu zalíbila: mířil mezi hlavy s nejvyšší hodností a velmi pravděpodobně se tu uchytil zejména díky své touze cítit moc; díky tomu, že mu nevadilo při své práci využívat brutálních metod výslechu a mučení vězňů, kterým se bránili i nejostřílenější Sověti. Zastrašování a vraždění se stalo jeho denním chlebem.
Díky Blochinově silné inklinaci k tehdejšímu sovětskému svazu se o něj začali brzy zajímat ti nejvýše postavení důstojníci. Vzhledem k této výsadě se později dostal též do Lidového komisariátu vnitřních záležitostí, další z tajných služeb, kde naplno projevuje své zkušenosti a stává se hlavou správního výkonného oddělení.
Tím, že profesionální popravčí jako oficiální povolání do té doby neexistovalo, dělal ji u Sovětů ten, kdo se zrovna naskytl u nějaké situace, která si kata žádala. Proti tomu nešlo nic moc dělat – vysoce postavení Sověti předali vybranému člověku revolver a ten musel exterminaci okamžitě vykonat. Kdo odmítl stát se zprostředkovatelem smrti, se zlou se potázal.
Když nevelí rozum, ale režim
Blochin se však ve svých metodách tak osvědčil, že nakonec dělal popravčího on. Vymyslel si i speciální postup, jak své smrtelné rituály vykonávat. Sovětské armádní revolvery Nagant 1895 se totiž často zasekávaly a nebyly spolehlivé, proto je nahradil německými Walther PP. Jeho progresivní nápady ocenil i samotný Josif Vissarionovič Stalin.
Tyto vraždy vykonával dlouhá léta, a když v roce 1939 náhle vstoupila sovětská armáda do Polska, bylo zadrženo přes 20 tisíc polských důstojníků, kteří následně putovali do mnoha vězeňských táborů po celé východní Evropě. Roku 1940 Sověti schválili tajný plán na jejich vyhlazení.
