Pojď si s námi projít pětici příběhů o lidech, kteří se k někomu vloupali do domu a žili s ním po nějakou dobu bez jeho vědomí.
Co horšího se může stát, než když vám někdo naruší bezpečí a teplo domova? Pokud sis celou dobu myslel, že historky o lidech, kteří se dlouhé měsíce schovávali v domech cizích lidí a po jejich odchodu do práce se živili z jejich ledniček, jsou pouze báchorky a urban legends, bohužel ses mýlil. Vybrali jsme pro vás hned pětici případů, kdy se naprosto cizí člověk vloupal někomu do domu a strávil tam více než jen pár dní. Pokud si troufneš na následujících pět příběhů, z kterých ti půjde mráz po zádech, možná už si nebudeš tak jistý, že ten šramot na půdě jsou myši a že po cestě do sklepa nenarazíš na vetřelce schovaného za rohem.
Carlo Castellanos-Feria
(červen 2006)
Carlo Castellanos-Feria se poprvé setkal s Michelle Fredenburg-Onion v nemocnici ve Washingtonu, DC, kde oba pracovali. Carlo pracoval jako pomocná ruka a Michelle byla ředitelkou oddělení fyzioterapie. Poté, co Carlo poprvé spatřil mladou fyzioterapeutku, začal jí být posedlý a rozhodl se ji sledovat. V jednom momentě zanechala Michelle klíče od svého bytu bez dozoru. Toho Carlo využil, ukradl je, udělal si kopii pro sebe a pak klíče vrátil na stejné místo, aniž by to někdo zpozoroval. Jednoho dne, se rozhodl k radikálnímu činu. Vstoupil do Michellina domu a umístil do ložnice skrytou kameru. Následně se schoval pod postel a čekal na příchod své vytoužené oběti. Následně pobýval v bytě a kdykoli zaslechl Michelle, že přichází se svým přítelem, zalezl si pod postel. Takto se mu podařilo skrývat se dva dny, než ho konečně Michellin přítel objevil. Pod postelí měl Carlo kondomy, latexové rukavice, náhradní oblečení a kabel na nabíjení. Carlo byl následně zatčen. Když policisté prohledávali jeho dům, našli šest zarámovaných obrazů Michelle, veliký stoh jejích fotek a video z její první svatby. Carlo se pro tyto materiály vloupal do bytu jejího bývalého manžela. Nakonec byl usvědčen a odsouzen k 38 měsícům vězení. Strašidelný příběh byl zpracován i do filmové podoby pod názvem Under the Bed od spolutvůrce slavného Blair Witch Project.
Theodore Edward Coneys
(září 1941 - červenec 1942)
V září roku 1941 se Theodor Edward Coneys dostal až na samotné dno, vydal se tedy na návštěvu za svým dávným kamarádem Philipem Petersem, kterého neviděl již několik let. Když se Theodor dostal k jeho domu zjistil, že nikdo není doma a vchodové dveře jsou odemčené. Peters byl tou dobou v nemocnici za svou manželkou, která si zlomila kloub. Coneys poté, co zjistil, že může do domu vniknout neváhal a vstoupil. Poté co prohlédl dům, našel malá dvířka, která vedla do skromné podkrovní místnosti. Coneys se díky svému vzrůstu dokázal do malého prostoru nasoukat a rozhodl se, že zůstane. Všechno lepší než život v mrazu na ulici. Na malé půdičce pak žil dalších několik týdnu. Kdykoli Peters opustil dům, Coneys opustil svůj skrovný příbytek, nakradl si jídlo z lednice a použil sprchu a záchod. To trvalo jen do 17. října, kdy Theodor Coneys opět nenápadně vyklouzl z podkroví a začal si vařit jídlo. Philip Peters však byl tou dobou ještě doma. Pokojně spal, dokud ho nevzbudilo Coneysovo vyvařování, byl šokován a svého dávného kamaráda ve vzteku nepoznal. V následující šarvátce ubil Coneys Peterse pažbou pistole k smrti. Nejkontroverznější na tom byla skutečnost, že Theodor Edward Coneys po vraždě neuprchl, místo toho se opět schoval do své skrýše na půdě. Policie, která na místo dorazila o něco později byla v rozpacích. Okna i dveře byla zamknutá a neporušená, takže nedokázali pochopit jak se vrah dostal ven, především však jak se dostal dovnitř. Krátce nato si Petersova manželka najala řadu hospodyň. Ty však krátce po sobě dávali výpověď kvůli zvláštním zvukům, které slýchávaly a obávaly se, že v domě straší. Nakonec se tedy do doma nastěhovala sama žena i se synem. Coneys celou dobu zůstával ve své skrýši. Nakonec pak policie, která u domu občasně hlídkovala, kvůli nahlašování paranormálních jevů, které se jim nezdály, zahlédla Coneyse, jak kouká skrz záclonu. 30. července 1942, jedenáct měsíců po prvním vstoupení do domu byl Theodor Coneys zatčen a odsouzen za vraždu Peterse. Zemřel ve vězeňské nemocnici v roce 1967.
Případ z provincie Jiangsu
(březen 2014 - květen 2014)
V Kunshanu, v provincii Jiangsu v Číně si začal jistý muž s příjmením Wang během března roku 2014 všímat, že se mu z bytu začíná ztrácet jídlo a hotovost. Nicméně, Wang nedokázal pochopit, jak je něco takového možné, když pokaždé velmi pečlivě zamykal a kontroloval dveře i okna při odchodu z bytu. Až 29. května 2014 přišla poslední kapka, po níž Wang okamžitě vytáčel policii. Když dorazil domů, zjistil totiž, že je jeho byt zamčený. Zevnitř. Policie dorazila a začala prohledávat byt. Překvapení je čekalo, když zjistili, že ve stropě v kuchyni je pečlivě zamaskovaná díra, která vedla do podkroví dvoupatrové bytovky, v níž Wang bydlel. Uvnitř podkroví našli bezdomovce se jménem Zeng, kterému se na půdu podařilo dostat ze střechy budovy. Po dobu tří měsíců se pak vloupával do Wangova bytu a do bytu jeho souseda, přičemž je nejen okrádal o peníze, ale i si s chutí uvařil to, co nalezl v jejích ledničkách. Dohromady si nakradl asi 2000 juanů, což je asi 8 tisíc korun.
Nečekaný spolubydlící studentů z Ohio University
(září 2013)
V září roku 2013 byl v domě, který leží v blízkosti kampusu univerzity v Ohio neustále rušno. Lidé přicházeli a zase odcházeli. A to je přesně ten důvod, proč si devítka studentů, která dům obývala myslela, že neustále otevřené skříňky, přeházené věci a známky používání mikrovlnky nejsou zas až tak podezřelé věci. Nicméně, podivností začalo přibývat a začaly se i stupňovat. Studenti se začali zajímat o to, co se děje a jejich pozornost stále více a více přitahovaly dveře do suterénu. Před podivnými událostmi v domě si studenti mysleli, že se jedná o místnůstku s nářadím. Nakonec si však přivedli lidi z realitní společnosti a ti je vyvedli z omylu. Když se dostali do místnosti, nenašli obyčejný kumbál, ale plně vybavený pokoj s nábytkem, učebnicemi, zarámovanými obrazy, umyvadlem a dokonce i záchodem. Tu noc chlapci vyměnili zámek od vchodových dveří. Squatter, který byl studentem Ohio University a je známý pod přezdívkou Jeremy se nakonec pak studentům sám ozval, zda by si mohl vyzvednout své věci. Překvapení studenti mu to dovolili. Zábavným faktem je, že ho někteří ze studentů poznali, protože u nich už byl, pokaždé ho však považovali za kamaráda někoho z ostatních. Jeremy dostal klíč od domu od bratrance, který v domě žil léto předtím.
Expřítel, kterého se jen tak nezbavíš
(září 2012)
Tracy, která si nepřála, aby bylo její příjmení zveřejněno je svobodná matka pěti dětí, která žila v rodinném domě v Rock Hill v americké Kalifornii. V září roku 2012 si začla všímat podezřelých zvuků ozývajících se z podkroví a také prachu, který se občasně sypal ze stropu. Tracy se rozhodla se svými dvěma syny na půdu vlézt a propátrat ji. Nenašli však nic, co by zvuky vysvětlovalo. Její děti si začly myslet, že trpí utkvělými představami a přestaly problému věnovat pozornost. Tracy si však byla jistá, že něco slyšela a nebyly to jen myši. Jednou v noci, když Tracy pracovala v obýváku na svém notebooku, zaslechla opět šramot a navíc na ni spadl malý kousek omítky. Další noc, o půl třetí ráno zaslechla Tracy hlasitý zvuk a bylo jí jasné, že přichází z půdy. Tracy poté přemluvila svého synovce, aby se na půdu šel podívat. Tam, v zadním rohu půdy byl Tracyn bývalý přítel, s kterým se scházela před dvanácti lety. Vypadalo to, že Tracyn expřítel na půdě pobýval nejméně dva týdny. Pouhých 90 dnů před událostmi se dostal z vězení za krádež Tracyna auta. V podkroví byly nalezeny hrníčky s močí a výkaly. Na půdě také byla nalezena díra v podlaze, jíž úchylný expřítel sledoval Tracy v ložnici. Nejděsivějším faktem je, že nejmenovaný expřítel uprchl a dodnes o něm není ani vidu ani slechu. Takže, až se na vás bude v noci sypat omítka, nemusí to nutně být problém, který vyřeší pastička na myši.
