Biohacker a kouč Libor Mattuš popsal, jak se dá s otužováním začít v létě, jaké benefity pro naše zdraví má chladová terapie, ale i to, proč není velkým zastáncem kryokomor, kde může být i −180 °C.
Když se řekne otužování, mnoha lidem zřejmě jako první vytanou na mysli ponory do zamrzlých potoků a jezer. S tímto fenoménem, který v posledních letech zažil obrovský boom, se však dá začít i během letních měsíců. Jak? I o tom jsme si popovídali s koučem a biohackerem Liborem Mattušem, který se chladové terapii již dlouhé roky věnuje, vyučuje ji a napsal o ní i ucelenou knížku. V rozhovoru mimo jiné popsal, jaké přínosy pro nás může otužování nebo chladová terapie mít, a to ať už po stránce fyzické, či psychické.
Kromě toho, že Libor Mattuš trénuje otužování i na workshopech, tak svým klientům pomáhá například i se zvládáním stresu, dýcháním nebo s mentální hygienou. I o tom a mnohém dalším jsme si popovídali v obsáhlém rozhovoru, ve kterém jsme si dále popovídali například také o blízké přátelské spolupráci s UFC šampionem Jiřím Procházkou. Pro čtenáře má Libor Mattuš i užitečnou radu, jakým snadným trikem zlepšit svůj spánek.
V Evropě na nemoci kardiovaskulárního systému umírá každý třetí člověk. Ochlazování může fungovat jako prevence a trénink zevnitř oběhového systému i nervové soustavy. Lépe se nám přemýšlí, lépe se soustředíme. Je to všechno v jednom.
Je otužování o podporování imunity, nebo spíš o posilování mysli a disciplíny? Co posilujeme víc?
Otužování neboli chladová terapie jsou skvělou podporou pro oboje. To, co mám na chladové terapii rád, je to, kolik věcí zaráz můžeme v těle i mysli podpořit. Sem patří i pěstování disciplíny.
Zároveň vnímám, že chladová terapie má hodně dalších přesahů nejen co se týká imunity, ale i kardiovaskulárního systému. V Evropě na nemoci kardiovaskulárního systému umírá každý třetí člověk. Ochlazování může fungovat jako prevence a trénink zevnitř oběhového systému i nervové soustavy. Lépe se nám přemýšlí, lépe se soustředíme. Je to všechno v jednom. To je to, co na tom mám rád, je to hodně přínosů v jednom úkonu, jako je právě ledová sprcha nebo ponoření do ledové vody.
Voda může mít klidně 2 stupně nebo 1 stupeň – to jsou vody, které jsem navštívil.
A platí to pro vrcholové sportovce i běžně fungující lidi stejně?
Určitě. Vrcholový sportovec potřebuje stimulaci v některých případech o něco intenzivnější, ale chladová terapie je zajímavá tím, že u ní nedochází k takzvanému negativnímu přizpůsobení, což znamená, že funguje pořád. Není to jako kofein, kdy pokud máte kávu každý den, tak kofein v ní funguje méně a je to spíše placebo. Chladová terapie je v tomto jiná a profesionální sportovec i běžný občan z ní může nesmírně těžit.
Jak dlouho už se otužování věnujete vy?
Otužovat jsem se začal ve 12 letech studenými sprchami. Tehdy to nebylo tolik intenzivní, ale součást sportovního tréninku. Více do hloubky jsem se do otužování ponořil v roce 2016, kdy jsem řešil porozchodové stavy své psychicky, které nebyly nijak příjemné, a chladová terapie mi poskytla velmi efektivní nástroj, jak se cítit v dané situaci lépe a fungovat osobně i pracovně.
Účastnil jsem se otužování borců z organizace I Am Fighter, kde jsme měli v ledové vodě řadu bojovníků, například i aktuálních bojovníků Oktagonu MMA, a některým to dělalo veliký problém.
Jak dlouho jste nejdéle ve studené vodě vydržel a kolik měla stupňů? Vzpomenete si na nějaký intenzivní zážitek?
To je zajímavá otázka a nevím, jestli bych to chtěl takto specifikovat. Voda může mít klidně 2 stupně nebo 1 stupeň – to jsou vody, které jsem navštívil. K tématu délky pobytu v ledové vodě se snažím klienty spíš motivovat k tomu, aby tam zůstali raději kratší dobu než delší, protože přidat se dá vždycky, není důvod, proč se předhánět.
Byl jsem 7 nebo 10 minut ve velmi studené vodě, kdy jediné, co mi to přineslo, je to, že jsem zkusil, že to jde a že příště to nebude rozumné opakovat. Máte pak například problém si obout boty. Jsem tedy velkým fanouškem umírněnosti, netlačit to do extrémů a být ve zlatém středu. Pokud se připravujete na nějakou extrémní situaci, jako policisté nebo členové zásahové jednotky nebo v rámci mentálního tréninku pro vrcholové sportovce, tak tam už je to trošku jiné. Klíčový je záměr.
V každém případě ta situace musí být maximálně pod kontrolou a musí být vědomá. Nemělo by to být klukovské bláznění a předhánění v tom, kdo bude déle v ledové vaně nebo pod ledovou sprchou. Musí to mít vždycky nějaký záměr a musíme vědět, pokud se rozhodneme být ve velmi studené vodě velmi dlouhou dobu, tak co vlastně od toho očekávám.
Pro někoho je maximum 5 minut, pro někoho 15, pro někoho je výzva i 30 sekund. A to nevyjímaje například i profesionální bojovníky. Účastnil jsem se otužování borců z organizace I Am Fighter, kde jsme měli v ledové vodě řadu bojovníků, například i aktuálních bojovníků Oktagonu MMA, a některým to dělalo veliký problém.
Vždycky je to tedy o tom, ať už je to muž, nebo žena, tak jak to má natrénováno a jak moc je to v harmonii s typologií daného jednotlivce. Každý jsme nějaký, pro někoho je to jednodušší, pro někoho náročnější a každý hledá nějakou vlastní cestu. Není to tedy o konkrétní délce nebo teplotě, každý si musí najít tu cestu, která mu vyhovuje.
Většina lidí má otužování spojené se zimními měsíci, ale jak se dá otužovat teď v létě? Jak byste doporučil s otužováním začít člověku, který to nikdy nedělal, ale chce začít a zchladit se během léta?
Vždycky záleží na tom, jaký v tom máme záměr. Rozdíl je mezi vrcholovým atletem a člověkem, který se naopak začíná zajímat o zdravý životní styl a třeba není v úplně dobré fyzické nebo mentální kondici.
Osobně mám velmi rád metodu ledového kyblíku, kterou popisuji i ve své knize o chladové terapii. Je to metoda, která je dobře využitelná v domácím i pracovním prostředí, kdy de facto jde o to, že do kyblíku se studenou vodou přidáme navíc dávku ledu, abychom vodu ještě víc ochladili. Do kyblíku vložíme ruce nebo klidně i nohy a jsme tam 20 až 30 sekund nebo nižší jednotky minut. Studená voda nám takto ochlazuje končetiny, ale poté, co je vyndáme a osušíme, tak zase přichází velmi příjemný příval tepla, který je také skvělou prevencí studených končetin.
Co se dozvíš po odemknutí?
- Jakými dalšími způsoby se můžeme otužovat v létě a jaký postup Libor Mattuš doporučuje.
- Jak fenoménu otužování pomáhají nebo škodí sociální sítě.
- O setkání s Wimem Hofem.
- Jakým jednoduchým trikem může každý z nás zlepšit svůj spánek a snížit stres.
- Co může každý z nás dělat jako první krok pro zkvalitnění života.
- Co si Libor Mattuš myslí o kryokomorách.
- O přátelství a spolupráci s UFC šampionem Jiřím Procházkou.
- V čem může být Wim Hofova metoda nebo obecně otužování nebezpečné.
