Popovídali jsme si nejen o módě s blogerkou Ejvi, jejíž blog se umístil v TOP desítce prestižní soutěže Blogerka roku.
Eva „Ejvi“ Mchitarjan je jednou ze stálic české blogerské scény. Svůj blog založila již v roce 2010 a díky tomu nám také mohla prozradit, jaké změny se v této oblasti za tu dobu udály. Ejvi pracuje v oblasti marketingu, konkrétně jako brand manager v marketingu mediálního domu Czech News Center, který je nejsilnějším na českém trhu a tak dozajista ví, jak na to. Rostoucímu počtu návštěvníku jak jejího blogu, tak i Instagramu se tedy není možné divit. Ejvi se s námi pobavila také o své spolupráci se Školou stylu BACKSTAGE, která pořádá vzdělávací kurzy a workshopy v oblasti módy nebo také o tom, zdali se blogování dá v Čechách proměnit v plnohodnotné zaměstnání. Pokud tě tyto informace ze zákulisí blogerských aktivit zajímají, tak čti dále.
Ahoj Ejvi, na úvod se, prosím, našim čtenářům představ.
Je mi 30, už víc jak 7 let pracuji v marketingu a celý život miluju módu. Kromě toho taky cestování, home decor, tanec... V roce 2010 jsem založila blog ejvifreedom.com, který je mou velkou součástí. Jsem šťastně vdaná a vše nejraději podnikám se svým manželem, který je i součástí mého blogování, protože mi se spoustou věcí pomáhá a hlavně mě ve všem podporuje.
Jak si užíváš léta? Co všechno jsi zatím stihla?
V zimě jsme se přestěhovali do domku se zahradou, takže to si užívám náramně. Je skvělé při krásném počasí vylézt jen tak v županu ven s kafem v ruce. Anebo rovnou s notebookem a pracovat. Tohle léto mám každopádně nejvíce pracovní, co jsem kdy měla, kromě práce, do které chodím od pondělí do pátku, mám spoustu aktivit spojených s blogem a hlavně píšu knížku, kterou musím ještě před koncem léta odevzdat. Takže o volných dnech nemůže být momentálně řeč. Každopádně stihla jsem jeden press trip do Maroka a také pracovní cestu do Karlových Varů na festival. Ale na přelomu srpna/září si to vynahradím a dopřeju si dovolenou.
Co pro tebe znamená móda?
Móda je pro mě vášeň, výzva, energie a motivace.
Co bylo tím prvotním impulzem k založení blogu?
Byla to právě móda a moje láska k ní. Chtěla jsem jí víc zkoumat, víc do ní nahlížet a víc nechat nahlížet i okolí na to, co sama nosím a sdílet to s lidmi se stejnými zájmy. Přerostlo to v touhu posouvat se dál a dál v módě a také předávat inspiraci. Chtěla jsem mít svůj kreativní prostor, kde si budu moct dělat, co chci.
Co máš na blogování nejraději a co naopak nejméně ráda?
Na blogování mám nejraději tu svobodu. Právě to, že nejsem limitovaná po obsahové ani časové stránce. Když mám chuť a čas, můžu blogovat kdykoliv a odkudkoliv. Když chci psát o cestování, píšu, když chci fotit dekoraci doma, vyfotím ji a dám to na blog, když mám něco nového a chci se o tom podělit se svými čtenáři, udělám to. Naopak, když nemám čas nebo se mi zrovna nechce blogovat, nemusím, žádný deadline nepropásnu. Je to o tom, jak si vychováte své čtenáře. Já se jim snažím nabízet kvalitní obsah a raději s větším časovým odstupem, než nekvalitně, jen aby za každou cenu na blogu něco bylo. Když není čas na větší články a fotky na blog, tak jim to vynahrazuji každodenní aktivitou na Instagramu. Co mám na blogování nejméně ráda? To je těžké, blogování dělám srdcem a kdybych na tom neměla něco fakt ráda, nedělala bych to. Co se týče blogerské scény, tak mě štve, že některé firmy stále neumí s blogery komunikovat, to, co občas předvedou je neprofesionální, na tom by měly zapracovat. Ale na druhou stranu i některé blogerky by se měly naučit lépe vystupovat na veřejnosti, některé by měly mít více pokory, jiné by zas měly znát lépe svou cenu. Ale to ani tak není jen o blogové scéně, ale celkově o lidech.
Jsi na české blogerské scéně už poměrně dlouhou dobu, jaké změny jsi od začátků až dodnes zaregistrovala?
Největší změny jsou určitě v tom, jak se zvýšilo povědomí o blogování u široké veřejnosti, také to, že firmy začaly zařazovat spolupráce s blogery do svých marketingových plánů. O blogy se začaly zajímat digitální agentury a vůbec, rozjelo se to ve velkém. I když oproti zahraničí jsme furt pozadu, ale my to doženeme :). Blogů vzniká velká spousta oproti dřívějšku, ale je fakt, že spousta blogů vzniká právě kvůli té vidině nějakého zisku, což mě mrzí, protože by to primárně měla být furt zábava s osobitým obsahem.
Dá se tento koníček proměnit v Čechách v plnohodnotné zaměstnání?
Těžko říct, jestli plnohodnotné, to bych řekla, že ještě ne. To až když je blog spojen i s dalšími aktivitami. A také záleží na tom, kdo je jak náročný na peníze, někomu stačí málo nebo má finanční podporu třeba od rodiny, takže to je pak jednodušší se věnovat jen blogu a nebýt úplně závislý na výdělku z něj. Neznamená to tedy, že ten, kdo „jen“' bloguje a nechodí do práce, tak si vydělává blogem a ten, kdo chodí do práce, si blogem není schopen vydělat.
Jak to vidíš ty? Chtěla by ses blogováním živit, nebo dáváš přednost jiné profesi (jaké) a blog máš spíše pro potěšení?
Já jsem ráda, že mám i normální práci, protože blog potom dělám opravdu s radostí a i spolupráce přijímám takové, které mi jsou opravdu sympatické. Nejsem závislá na tom, aby mi blog vydělal dostatek peněz na živobytí. Beru to jako fajn přivydělávání a otevírání nových možností. Pracuji už dlouho a nechci se klasické práce jen tak vzdát. I když jsem si vědoma toho, že mnohdy právě kvůli práci a nedostatku času přicházím o některé příležitosti v blogování, to mě pak trochu mrzí. Ale už přes 7 let pracuji v marketingu a to považuji za dobrý start kariéry. Mám ještě po pracovní stránce hodně plánů a snů. Moje profese je v současné době brand manager v marketingu mediálního domu Czech News Center. Moje práce mě baví a mám skvělé kolegy, považuji to za velké štěstí. A navíc, to, že jsem blogerka, mi vlastně v téhle profesi naopak pomáhá.
Co si myslíš o módě v České a Slovenské republice?
Nerada kritizuju a na všem hledám spíš to pozitivní. A je pravda, že jsme udělali ohromný kus cesty a že vkus a styl lidí u nás se lepší a lepší. Rozhodně si myslím, že na to má velký vliv právě dnešní moderní doba, takže internet a sociální sítě. Lidé více vnímají i okolní svět a čerpají inspiraci. Začínají považovat vzhled a oblékání za důležitý druh neverbální komunikace a nikoliv povrchní záležitost. Ale neodpustím si to, že stále se máme hodně co učit, stále se v Čechách bojíme módy. Spousta lidí zapadá do davu, jen aby náhodou nevyčuhovali a někdo si na ně neukazoval. A možná se není čemu divit, protože stále spoustě lidem chybí tolerance. Když je někdo odvážný a umí opravdu vynést moderní kousky a zajímavě kombinovat oblečení, já jásám a jiní ho označí za strašidlo. No pak jsou další extrémy, kdy lidé nemají vkus, nebo se oblékají nepřiměřeně svému věku/postavě. Slovensko si moc netroufnu hodnotit, protože o něm nemám takový přehled a rozhodně nechci nikoho soudit. Beru to spíš tak, že jsem fakt estét a ráda koukám na hezké věci, v opačném případě se mi zhorší nálada. Vím, že spousta lidí to vůbec neřeší a vlastně tohle nevnímají, ale já to právě vnímám, takže proto to řeším.
Jednou z tvých spoluprací je ta se Školou stylu. Můžeš čtenářům popsat, jak přesně probíhají lekce stylu? Třeba k vám nalákáš nové tváře.
Já jsem ve Škole stylu rok a půl pracovala. Tam jsem dělala předtím, než jsem před rokem nastoupila do CNC. Měla jsem na starosti marketing, PR a starala jsem se o hladký průběh kurzů, workshopů a školení. Také jsem se věnovala přednášení a z toho vzniklo to, že jsem založila dvoudenní workshop módního blogování. To už budou na podzim 2 roky, kdy jsem odstartovala první. Workshop ve Škole stylu pořádám 3x až 4x ročně. Škola stylu je moje srdcová záležitost, Alenka Šafratová, majitelka, mě toho hodně naučila. Vážím si jí a jsem ráda, že naše spolupráce pořád pokračuje. Kurz stylingu, který je hlavní tahoun Školy stylu, jsem absolvovala 3 roky zpátky a byla to skvělá zkušenost, která mě v módě opět posunula. Ze spousty informací čerpám dodnes.
Co bys lidem u nás ohledně stylu poradila?
Ať se nebojí. Ať zkusí víc vnímat své tělo a víc čerpají inspiraci. Móda má být pomocník, nikoliv nepřítel. To, co nosíme, obrovsky ovlivňuje naší náladu a tím pádem i naše výkony v práci, ve společnosti, v osobním životě. Ať nekritizují něčí styl jen proto, že sami si na něj netroufají nebo mu nerozumí.
K jaké největší příležitosti jsi se díky blogu dostala?
Pro mě je obrovskou odměnou to, že mi moji čtenáři dali příležitost být tam, kde jsem. Vím, že bez nich by to nešlo. Vážím si toho, že na můj blog chodí, baví je a tak dlouho mě podporují. Blog mi každopádně otevřel spoustu krásných příležitostí. Například mnohem více cestuji. Loni v létě jsem byla ve Varšavě součástí natáčení evropské kampaně pro Pandoru. Z Čech si vybrala firma jen dvě blogerky. Také jsem byla dvakrát na představení nové kolekce F&F v Londýně a díky kampani s O2 na prodlouženém víkendu v Paříži. Z cestování spojeném s blogováním mám vždy ohromnou radost. Spousta firem/značek mi daly a dávají skvělé příležitosti, které mě stále posouvají dál a já si moc vážím toho, jak moji práci blogerky vnímají.
Kde hledáš módní inspiraci?
Inspiraci nasávám neustále. Zbožňuji cestování a čerpání inspirace přímo z ulic evropských metropolí jako je Londýn, Paříž, Helsinky, Mnichov, Amsterdam... Když necestuji, tak rozhodně spoléhám na zahraniční blogy, Instagram a Pinterest.
Na závěr ti chceme moc poděkovat za rozhovor a necháváme ti prostor pro vzkaz čtenářům.
Já také děkuju. A čtenářům bych ráda vzkázala, že čtení je skvělá věc, tak ať nepřestávají a zůstanou vám věrní i nadále. A ať si užívají módu.
