Nezabudlo sa na ne, ale neboli skoro vidieť. Pritom ide o dôležité informácie, ktoré ti pre istotu osviežime.
Všude pouze koronavirus a nic jiného. Už v polovině února sis nepřečetl o ničem jiném než o tom, jak se smrtící virus SARS-CoV-2 šíří napříč celou planetou. Na světě to však bohužel nefunguje tak, že by se celé globální dění zastavilo v momentě, když je třeba společně čelit krizi. Přestože to tak na některých místech v jistou dobu skoro vypadalo.
Ekonomika musí stále nějak pracovat, některé vlády své konflikty neodloží, politická kolečka se stále točí a příroda si sem tam připraví nějaké to nepříjemné překvapení. Proto jsme ti sepsali pět velkých událostí, kterým se během největšího rozšiřování pandemie koronaviru nevěnoval prostor, jaký by měl.
Rozsáhlý požár u černobylské elektrárny
Ukrajina stála na prahu další katastrofy. Po občanské válce na východě země, která se pouze pozastavila kvůli koronavirové pandemii, a samotné nákaze, nyní musely tamní záchranné složky upnout svůj zrak na místo jedné z nejčernějších katastrof planety. V ohrožení byla totiž černobylská jaderná elektrárna a její okolí, od jejíž havárie v roce 1986 uplyne 26. dubna 34 let.
V zemi, zmítané válečným konfliktem, se povedlo nákazu Covid-19 udržet poměrně na uzdě. Co se týká počtu nakažených a obětí pandemie, je na tom podobně jako Česká republika. Stát má ovšem jiné, palčivější problémy. Poslední z nich byl požár, mířící ke stále radioaktivnímu prostředí kolem nového sarkofágu elektrárny v Černobylu.
Požár měl na svědomí podle BBC Ukrajina sedmadvacetiletý muž z vesnice Rahivka. Ta leží v první linii vesnic nejblíže Černobylu, která lemuje bezpečný perimetr k žití. Podle všeho se snažil spálit odpad, od kterého chytla suchá tráva. Web iDNES.cz informuje ještě o druhém žháři, recidivistovi, který pálil trávu pouze pro zábavu.
Vzhledem k všeobecně panujícímu suchu se oheň rozšířil tak, že nebylo v ničích silách jej uhasit okamžitě. V posledních dnech vůbec vzniká na celém území Ukrajiny kvůli suché flóře množství požárů, BBC informuje o zhruba osmi stech ohniscích.
Každopádně tento požár bezprostředně ohrozil jadernou elektrárnu v Černobylu. Jeho plameny dosáhly až k opuštěnému městu Pripjať, které do památného dubna 1986 figurovalo jako jedno z nejmodernějších měst Sovětského svazu. Odborníci se obávali toho, co udělá oheň s radioaktivitou, a jestli ji nějakým způsobem neroznese do okolí.
Lesní požár vyfocený ze střechy jaderné elektrárny v Černobylu, duben 2020
Do boje proti výhni vyjely na čtyři stovky hasičů a sto kusů techniky i se třemi letadly, jejichž spoluprací se nakonec po deseti dnech povedlo dostat oheň pod kontrolu. Agentura TASR píše, že se oheň zastavil na dva kilometry od uloženého radioaktivního odpadu v lokalitě Pidlisnyj.
Jak informují Novinky.cz, radiace prý podle tamních úřadů stoupla až šestnáctkrát, Kyjevská správa ochrany životního prostředí však uvedla, že jde pouze dočasný jev. Obavy ze zvýšené radiace nevyjádřila ani v rozhovoru pro iDNES.cz jaderná fyzička Dana Drábová, podle které byl mnohem nebezpečnější samotný oheň.
Druhotné následky však vyvstaly vzápětí. Dusivý kouř, který se po uhašení rozpínal v okolí zakázané zóny, se dostal až do prakticky sto kilometrů vzdáleného Kyjeva. Podle webu E15 bylo hlavní město Ukrajiny dokonce na pár hodin nejznečištěnějším městem planety.
Uprchlíci na hranicích Turecka a Evropské unie
Ani o uprchlících se toho v poslední době mnoho nenapsalo ani nenamluvilo. Po zavedení důkladných kontrol na hranicích je dokonce i z hlav některých českých politiků toto téma prozatím vymazáno. Avšak běženci jsou i nadále velkým problémem. Jako nejvíc znatelný se jevil na hranici Erdoganova Turecka a Evropské unie.
